Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiálu Historický vývoj a současná psychologie, VY_32_INOVACE_04.03.04 Autor Mgr. Monika Malá Tematická oblast Základy společenských věd Ročník Pátý Datum tvorby Září 2013 Anotace Tato prezentace popisuje historický vývoj psychologie do současnosti. Metodický pokyn Tato prezentace slouží jako elektronická učebnice, pro pátý ročník (osmiletého ) gymnázia základů společenských věd – psychologie. Časová dotace 40 minut.

Anotace: Tato prezentace popisuje historický vývoj psychologie do současnosti.

Starověk - kalokagathie Ideálem antického Řecka byla tzv. kalokagathie = soulad duševních a tělesných sil. Obojí bylo stejně důležité. Dokonalý jedinec měl krásnou postavu a zároveň vzdělanou a duchaplnou duši. Řecko je kolébkou olympijských her i první vědy – filosofie (milovník moudrosti). Učenci hledali logos = řád ve vesmíru, který nás obklopuje. Hérakleitos: „ Jediné je moudré – znát logos, který veskrze všechno řídí.“

starověk Platón popsal duši (psýché) jako čistě duchovní nemateriální princip. Duše vstupuje do těla, tak ho oživuje a dává mu pohyb. Po smrti tělo opouští. Spojením psyché (duše) a logos (ve významu věda) vznikl název psychologie = věda o duši.

Středověk – spor duše s tělem Řešil otázky vztahu těla a duše. Tvrdil, že duše je cosi víc než tělo, které svádí ke hříchu. Zásadní vliv na filosofii měla katolická církev. Člověk se měl řídit Desaterem, aby jeho duše mohla přejít na „Onen svět.“

Novověk Již ve starověku si lidé všimli, že při některých tělesných chorobách se mění city i vnímání a myšlení člověka, že tomu tak je i po požití alkoholu nebo jiných látek, i to že při úrazech hlavy dochází k psychickým poruchám. Lékař, přírodovědci i někteří filozofové rozvíjeli myšlenku, že psychické jevy nejsou projevem nehmotné duše, ale jsou funkcí mozku. Tento názor se stal základem pro vědecký výzkum v psychologii.

Novověk II Někteří filosofové přeli jak „duše“ poznává svět, jak funguje. John Locke tvrdil, že se rodíme jako čistý list papíru (tabula rasa) a teprve poznáním smyslovými vjemy poznáváme svět. René Descartes – oponoval tím, že poznáváme rozumem, který se rozpomíná na vrozené axiomy. Psychologie se vyčlenila z filosofie a stala se samostatným vědním oborem v druhé polovině 19. století.

1879 psychologie samostatná věda Wilhelm Wundt založil v Lipsku první psychologickou laboratoř. Psychologie se orientuje na zkoumání duševních pochodů, vnímání a paměti. Na počátku 20. století se rozpadá na jednotlivé psychologické směry.

Přírodovědně orientované směry Asocianismus Reflexologie – I. P. Pavlov Behaviorismus – J.B. Watson

Humanisticky orientované směry Gestaltismus – M. Wertheimer, W. Köhler Kognitivní psychologie – G.A. Kelly Humanistická psychologie – A. H. Maslow, K. Rogers

Hlubinná psychologie Psychoanalýza – S. Freud. Individuální psychologie – A.Adler. Analytická psychologie – C.G.Jung. Neopsychoanalýza – E.Fromm.

Moderní směry v psychologii Logoterapie – V. E. Frankl. Transpersonální psychologie – S.Grof.

Zdroje: Mgr. Kateřina Juklová :Základy obecné psychologie, Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové, Hradec Králové 2007 Přemysl Šil, Jana Karolová: Já člověk, Nakladatelství Olomouc s.r.o., Olomouc 2004