Organizace výroby Organizace a řízení výroby

Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0608 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu: 04_01_32_INOVACE_15

Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Řízení výroby Předmět: Organizace výroby Ročník: 4. Jméno autora: Ing. Lenka Kandlerová Škola: SPŠ Hranice Anotace: Prezentace seznamuje studenty s podstatou řízení výroby, co je jejím úkolem, jaké jsou základní kroky v řízení a jaké metody řízení mohou být využity. Prezentace je doplněna o příklady z praxe. Klíčová slova: Operativní řízení výroby, zakázka, rozvrh práce, centralizované a decentralizované rozvrhování, řízení mistrem, dispečerské řízení, přímé řízení, automatická regulace, příčiny poruch. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lenka Kandlerová Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

Podstata řízení výroby Cílem řízení výroby je regulace, koordinace a kontrola průběhu výroby. Úkolem operativního řízení je: zadávání výroby dle plánu, porovnání realizované výroby s očekávanou, požadovanou resp. potřebnou, nacházet příčiny, které negativně ovlivňují průběh výroby, zjišťovat informační toky, pro kvalitní řízení.

Uvolnění zakázky Zakázka = položka operativního plánu: výrobní dávka nebo kus, zakázka odvozená od zakázky požadované. K uvolnění zakázky dojde tehdy, je-li k dispozici požadovaný materiál, výrobní prostředky, přípravky, nástroje a prioritu zakázky.

Rozvrh práce Rozvrh práce = určení zakázky na jednotlivá pracoviště. Cílem je sladit dodací a výrobní termíny, využití výrobní kapacity a zajistit obratovost kapitálu. Opatření k rozvrhování práce: termínování jednotlivých operací, příprava a doprava materiálu, přiřazení každé jednotlivé operace vlastnímu pracovišti, vydání pracovních příkazů, reakce na odchylky od plánovaného průběhu výroby, aktualizace plánů, pokud nastane předchozí bod.

Formy rozvrhování práce Dispoziční kompetence Informační tok Materiálový centralizace na jednom místě odvolávka pracovního návodu dodání materiálu s PN hierarchicky členěná centralizace odvolávka PN pro více zakázek dodání materiálu odděleně od PN decentralizace na pracoviště s vedoucí funkcí dodání PN dodání materiálu pro více zakázek společně s PN na pracoviště s prováděcí funkcí pro více zakázek dodání materiálu pro více zakázek odděleně od PN centralizace decentralizace

Metody řízení výroby Jednotlivé metody řízení výroby se liší následujícími charakteristikami: do jaké míry je řízení soustředěno u jednoho či více orgánů, jak podrobně je řízeným pracovištím předáván od řídícího orgánu výrobní úkol pro určité období. Tato charakteristika člení metody do následujících variant: řízení mistrem, dispečerské řízení, přímé řízení, automatické řízení.

Řízení mistrem Mistr sám provádí všechny řídící činnosti a jako jediný vedoucí má odpovědnost nad svěřeným úsekem výroby. To však neznamená, že by jeho nadřízení byli odpovědnosti zbaveni. Použití: u jednoduché, méně stupňové výroby bez větších požadavků na kooperaci.

Dispečerské řízení Dispečerské řízení je založeno na zadávání úkolů a jejich kontrole, které má podporu v podrobně rozpracovaných plánech výroby až na jednotlivá stanoviště. V případě, že dojde k neplnění vytýčených úkolů, musí dispečer odstranit nedostatky v co nejkratším termínu a určit náhradní řešení. Prvotním úkolem je zajištění a kontrola realizace jednotlivých zadání. Použití: u méně i více stupňové výroby ve vyšších typech výroby.

Přímé řízení výroby Podstata přímého řízení je v centralizované činnosti řídícího orgánu pracoviště, který provádí volbu zadané práce, zajišťuje obsluhu výrobního procesu a zajišťuje spojení s jednotlivými dílčími pracovišti Prvotním úkolem je zajistit rovnoměrné vytížení pracovišť, dodržení stanovených termínů a optimální průběžné doby výroby. Použití: u nižších typů výroby, kde je využito předmětné uspořádání pracovišť díky využívání NC strojů (kusová a sériová výroba).

Automatická regulace výroby Automatická regulace je přímo zapojena do technologického procesu (řízení ventilů, pohonů, obvodů apod.). Řízení je zajištěno pomocí algoritmu. Člověk se těchto řídících procesů účastní v rámci projekční a programátorské přípravy nebo jako dozor. Použití: u aparaturní výroby, kdy regulační funkci zajišťuje řídící technika.

Význam řízení výroby Cílem jakékoliv metody řízení je přiblížit výrobu k požadovanému cíli. Při plnění těchto cílů ale dochází odchylkám (poruchám), které neumožňují splnění daného cíle. Příčiny poruch: dispozice (chybějící kusovníky, postupy, zmetky, vícepráce, zpoždění, nedostatečné kapacity atd.), personál (chyby pracovníka, odchylky od plánovaného výkonu, nemoc, absence), kvalita (vada materiálu, nedostatečná jakost, výpadek energie, vícepráce, zpoždění apod.), provoz (málo VZ, výpad VZ, prodloužení procesů).

Použitá literatura Líbal, V.: Organizace a řízení výroby. Praha: SNTL 1979. Tomek, G. – Vávrová, V.: Řízení výroby a nákupu. Praha, Grada Publishing 2007. Wöhe, G.: Úvod do podnikového hospodářství. 1. vydání českého překladu. Praha, C.H.Beck 1995.