Název předmětu Název předmětu: Soukromé právo I. Vyučující: JUDr. Mgr. Barbora Vlachová 23662@mail.bivs.cz

občanskoprávní poměry vznikají na základě právních norem účastníci mají vzájemná práva a povinnosti dříve označovány jako právní vztahy předpokladem vzniku je vždy právní skutečnost prvky: subjekt objekt obsah

právní skutečnosti právní normou předpokládané okolnosti způsobují vznik, změnu, nebo zánik právního poměru závislé x nezávislé na lidské vůli v souladu x v rozporu s právem

třídění právních skutečností závislé na lidské vůli právní jednání konstitutivní rozhodnutí orgánů státní moci protiprávní jednání nezávislé na lidské vůli právní události protiprávní stavy třídění právních skutečností

právní jednání dříve právní úkon = projev vůle směřující ke vzniku, změně, nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny a plynou ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran konání nebo opomenutí o právní jednání nejde, pokud - není zjevně projevena vážná vůle stran, právní jednání je neurčité a nesrozumitelné a obsah nelze zjistit ani výkladem

druhy právních jednání jednostranné, dvoustranné, vícestranné adresované a neadresované mezi živými (inter vivos) a pro případ smrti (mortis causa) úplatné, bezúplatné a smíšené (za úplatu nižší, než je obvyklá hodnota plnění) kauzální (kauza je patrná) a abstraktní (není vyjádřena) formální (zákon předepisuje formu) a neformální nominátní (typizované, výslovně upravené) a inominátní

formy právního jednání libovolná forma právního jednání, pokud není forma přikázána zákonem nebo ujednáním stran rozeznáváme formy: konkludentní mlčky ústní písemné zvláštní

následky vadných právních jednání právní jednání trpí vadou, jestliže není splněna některá z náležitostí právního jednání požadovaná zákonem následky vadných právních úkonů jsou spojeny s rozporem právního úkonu s objektivním právem NOZ upouští od masivního konceptu absolutní neplatnosti ve prospěch relativní neplatnosti a zavádí pojem zdánlivého právního jednání (nicotnosti)

zdánlivé právní jednání právní jednání, které nesplňuje náležitosti požadované zákonem (chybí vůle jednající osoby, vůle nebyla zjevně projevena, pro neurčitost nebo nesrozumitelnost nelze zjistit obsah ani výkladem) ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží, tzn., hledí se na něj jako by jednáno vůbec nebylo byl-li však projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku

neplatnost právního jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako neplatné má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, platí toto jiné právní jednání (konverze) je třeba odlišit od konvalidace (odpadnutí důvodů neplatnosti) a ratihabice (dodatečného schválení) možná částečná neplatnost – zbytek platí ten, kdo způsobil neplatnost nemá právo to namítnout nebo uplatnit pro sebe výhodu

důvody neplatnosti rozpor s dobrými mravy nebo odporuje-li právní jednání zákonu nemožnost předmětu plnění jednání osobou nesvéprávnou nebo v duševní poruše nedodržení stanovené formy jednání jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou – vždy pokud byla v omyl strana uvedena druhou stranou lstí (i v případě vedlejší či nepodstatné okolnosti)

následky neplatnosti je-li neplatnost stanovena na ochranu zájmů určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba neplatnost relativní; k absolutní neplatnosti je třeba, aby k nemravnosti nebo protizákonnosti přistoupilo narušení veřejného pořádku - pak může k neplatnosti právního jednání přihlédnout soud i bez návrhu právní jednání učiněné pod hrozbou násilí není neplatné absolutně, ale pouze relativně; připouští se totiž, že i s tím k čemu je jednající donucen může souhlasit

smlouva právní jednání mezi dvěma a více stranami, jehož cílem je zřízení závazku vždy nejméně dva subjekty dlužník a věřitel opačné právní postavení – strany smlouvy shoda vůle a projevu vůle nejčastější právní důvod vzniku závazku

uzavření smlouvy nabídka – právní jednání směřující k uzavření smlouvy, podstatné záležitosti smlouvy – k uzavření smlouvy pak stačí jednoduché přijetí lhůta k přijetí – ihned (učiněná ústně či písemně vůči přítomné osobě), ve lhůtě určené v nabídce nebo přiměřené (písemně vůči nepřítomné osobě) přijetí nabídky – projev souhlasu, pokud poznámky či připomínky – jedná se o odmítnutí a novou nabídku

zánik nabídky ze strany navrhovatele – zrušení či odvoláním odmítnutí druhé strany smrtí nebo pozbytím svéprávnosti některé ze stran, je-li to zřejmé z povahy navrhované smlouvy zvláštní typy uzavírání smluv – dražba, veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku a veřejná nabídka

obsah smlouvy libovolný, nesmí se příčit zákonu, dobrým mravům a veřejnému pořádku pokud znaky podstatných náležitostí některého ze smluvních typů, aplikuje se na právní poměr ustanovení zákona toho smluvního typu. část obsahu smlouvy může být dohodnuta později, nebo určena třetí osobou část obsahu smlouvy lze nahradit odkazem na obchodní podmínky (připojeny ke smlouvě + znalost oběma stranami), lze je měnit

konstitutivní rozhodnutí rozhodnutí může být: konstitutivní rozhodnutí - působí ex nunc konstituuje nové právní poměry, účastníkům vznikají nová práva a povinnosti deklaratorní rozhodnutí – autoritativně ověřuje (deklaruje), že nějaká situace ve formě právního poměru nastala a existuje, působí ex tunc právní skutečností jsou jen konstitutivní rozhodnutí

právní události okolnost, která nastává nezávisle na vůli člověka právní norma s touto okolností počítá a spojuje s ní právní následky smrt, narození člověka plynutí času doba - časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost lhůta - časový úsek k uplatnění práva u druhé strany nebo soudu či jiného orgánu

počítání času lhůta nebo doba počíná den následující po rozhodné skutečnosti konec lhůty nebo doby určené týdny, měsíci nebo roky připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem skutečnosti rozhodné pro počátek polovinou měsíce je 15 dní a středem měsíce je 15tý den připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty následující pracovní den lhůta či doba stanovená dle hodin - počítá se od okamžiku, kdy začne do okamžiku, kdy skončí

promlčení a prekluze promlčení - neuplatnění práva ve stanovené promlčecí lhůtě soudní vymáhání vyloučeno, pokud je vznesena námitka promlčení naturální obligace všechna majetková práva s výjimkami prekluze - neuplatnění práva v zákonem stanovené době, v důsledku čehož právo zaniká soud k ní přihlédne automaticky

právní domněnky a fikce zavazují soud, aby předpokládal existenci něčeho, o čem není jisté, že je nebo dokonce je jisté, že není právní domněnky vyvratitelné právní domněnky („má se za to“) - přípustný důkaz opaku nevyvratitelné právní domněnky („platí“) - důkaz opaku není přípustný právní fikce („hledí se“, „považuje se“) – je známo, že fingovaná skutečnost neexistuje, nicméně se k ní z praktických důvodů přihlíží, jako by existovala

subjekt právního poměru osoby, kterým vznikají práva a povinnosti fyzické a právnické osoby předpoklady: právní osobnost – způsobilost mít práva a povinnosti (dříve způsobilost k právům a povinnostem nebo právní subjektivita) svéprávnost - způsobilost právně jednat, nabývat pro sebe práva a zavazovat se k povinnostem (dříve způsobilost k právním úkonům)

fyzické osoby lidé právní osobnost od narození do smrti (někdy i před narozením – nasciturus) smrt – prohlídka těla, prohlášení za mrtvého, nově prohlášení za nezvěstného svéprávnost – postupně podle stavu psychické vyspělosti plná svéprávnost – 18 let, dříve – uzavření manželství, přiznání svéprávnosti nezletilí – svéprávní k právním jednání dle jejich rozumové a volní vyspělosti, starší 15 let mohou uzavřít pracovní smlouvu

podpůrná opatření předběžné prohlášení – jakým způsobem a kdo má spravovat jeho náležitosti v případě nezpůsobilosti (veřejná listina nebo soukromá listina s datem a podpisy dvou svědků), lze určit osobu opatrovníka nápomoc při rozhodování - poskytování podpory s podpůrcem (může jich být více), i když není člověk omezen na svéprávnosti – uzavírá se smlouva o nápomoci – schvaluje ji soud zastoupení členem domácnosti - obvyklé záležitosti odpovídající poměrům zastoupeného, pokud nemá jiného zástupce a je omezena schopnost právně jednat z důvodu duševní poruchy omezení svéprávnosti

omezení svéprávnosti již není možné zcela zbavit svéprávnosti, ale jen omezit jen nepostačí-li mírnější opatření soud omezí svéprávnost v rozsahu v jakém není člověk pro duševní poruchu schopen samostatně právně jednat nejdéle na dobu 3 let, poté je nutné případ znovu přezkoumat a rozhodnout soud jmenuje člověku opatrovníka, jehož zájmy nesmí být v rozporu se zájmy opatrovance soud omezí svéprávnost v rozsahu v jakém není člověk pro duševní poruchu schopen samostatně právně jednat nejdéle na dobu 3 let, poté je nutné případ znovu přezkoumat a rozhodnout soud jmenuje člověku opatrovníka, jehož zájmy nesmí být v rozporu se zájmy opatrovance

právnické osoby umělé útvary – reálně neexistují mají právní osobnost, protože to zákon stanoví a uznává nemají svéprávnost vždy za ní jedná její zástupce jednání se pak právnické osobě přičítá ustavení x vznik právnické osoby ustavení - právní skutečnost, na základě které může vzniknout právnická osoba – zakladatelské právní jednání, zákon, rozhodnutí orgánu veřejné moci, jiný způsob vznik - zápisem do příslušného veřejného rejstříku

předběžná právnická osoba jednání za právnickou osobu před jejím vznikem - kdo jedná, je zavázán sám (více osob společně a nerozdílně) právnická osoba může účinky těchto jednání pro sebe převzít (do 3 měsíců od vzniku) – pak je zavázána a oprávněna od počátku pokud právnická osoba jednání nepřijme, zůstávají z nich i po jejím vzniku oprávněny a zavázány osoby, které takovým způsobem jednaly

základní náležitosti společnosti - název, sídlo, předmět činnosti, statutární orgán nejdůležitější orgán oprávnění za právnickou osobu jednat buď individuální nebo kolektivní fyzické osoby musí být vždy plně svéprávné člen orgánů PO musí svou funkci vykonávat s náležitou pečlivostí pokud je právnické osobě způsobena členem orgánu škoda, kterou neuhradí, pak odpovídá za dluhy společnosti

zrušení a zánik zrušení - právní skutečnosti, která vede k ukončení existence (likvidace) uplynutím doby, na kterou byla založena dosažením účelu, pro který byla založena pokud tak určí zákon, nebo právní jednání právnické osoby rozhodnutím orgánu veřejné moci zánik dnem výmazu z veřejného rejstříku přeměny právnických osob typy – korporace, fundace, ústavy

korporace společenství osob – může mít jediného člena, pokud to připouští zákon zejména obchodní společnosti (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost) a družstvo + evropské formy společností (evropská společnost, evropská družstevní společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení) spolek – samosprávný a dobrovolný svazek, nahradil občanská sdružení

fundace majetek vyčleněným k určitému účelu důležitá majetková, nikoliv osobní složka činnost se váže na účel, k němuž je fundace vytvořena zakladatelským právním jednáním nebo zákonem nadace a nadační fondy – založeny k veřejně prospěšným nebo dobročinným účelům, nesmí sloužit výlučně výdělečným cílům, zakládají se pořízením pro případ smrti nebo zakladatelskou listinou

ústavy právnická osoba založená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky využití osobní i majetkové složky ústavu výsledky činnosti jsou všem dostupné za určených podmínek ti, kdo služby využívají, se označují jako destinatáři založen zakládací listinou, nebo pořízením pro případ smrti např. školy, zdravotnická zařízení

zastoupení osob za osobu může právně jednat někdo jiný subjekty – zástupce a zastoupený práva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému zastoupení není možno v situaci, kdy jsou zájmy zastoupeného a zástupce v rozporu (možné u smluvního zastoupení, pokud zastoupený o tomto rozporu věděl, nebo musel vědět) více zástupců – má se za to, že každý může jednat samostatně

překročí-li zástupce oprávnění jednat, zastoupený je zavázán, jen pokud překročení bez zbytečného odkladu schválí není-li jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je zavázána osoba, která jednala pokud je jednáno za nesvéprávnou osobu, schvaluje zákonný zástupce, opatrovník nebo soud druhy zastoupení smluvní zastoupení zákonné zastoupení opatrovnictví

smluvní zastoupení zmocněnec zastupuje zmocnitele v dohodnutém rozsahu navenek se zastoupení prokazuje plnou mocí překročí-li zmocněnec zástupčí oprávnění, musí to zmocnitel oznámit třetí osobě bez zbytečného odkladu, jinak se má za to, že jednání schválil (ne při zjevném excesu zmocněnce) zánik – vykonáním jednání, pro které bylo zmocnění uděleno, odvoláním zmocněnce, výpovědí zmocnitele, smrtí po skončení zmocnění musí zmocněnec vydat vše, co měl u sebe, nebo co pro zmocnitele získal

prokura podnikatel zmocňuje prokuristu ke všem úkonům, ke kterým dochází při provozu podniku, s výjimkou oprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti (avšak i toto může být ujednáno) podnikatel zapsaný v OR, zapisuje se i prokurista prokurista musí být fyzická osoba lze udělit i několika osobám prokurista se podepisuje tak, že k firmě podnikatele připojí svůj podpis a údaj označující prokuru

zákonné zastoupení stanovené zákonem nebo rozhodnutím soudu zákonným zástupcem dítěte jsou především jeho rodiče, případně tuto roli přebírají osvojitelé v případě, že rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, její výkon byl pozastaven nebo nemají plnou způsobilost k právním úkonům, je zákonným zástupcem dítěte ustanovený poručník pěstoun není zákonným zástupcem dítěte

opatrovnictví subjekty opatrovník a opatrovanec soud jmenuje opatrovníka a určí rozsah jeho práv a povinností soud opatrovníka odvolá, pokud o to požádá či neplní povinnosti opatrovnictví fyzické osoby – zejména v případě omezení svéprávnosti nebo neznámého pobytu opatrovnictví právnické osoby – aby mohly být spravovány její náležitosti a hájena její práva – např. pokud nemá statutární orgán

obsah právního poměru vzájemná práva a povinnosti subjektů realizace (výkon práva) se uskutečňuje: něco dát (dare) něco konat (facere) něco strpět (pati) něco nekonat (omittere)  absolutní a relativní

objekt právního poměru to, čeho se týká právní poměr věci práva jiné majetkové hodnoty

ochrana subjektivních práv ochranu práv zabezpečuje svým subjektům celý právní řád jako celek a různá právní odvětví v mezích své působnosti. ochrana prevenční a následná ochrana satisfakční ochrana soudní – předvídatelnosti soudních rozhodnutí  svépomoc zasahuje-li někdo do práva bezprostředně, mohu se bránit způsobem, který se jeví přiměřený situaci je-li právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě

pojem věc vše, co je ovladatelné užitečné slouží potřebě lidí užitek nemusí být jen hospodářský, ale např. estetický

vynětí věcí z právního styku (třaskaviny, jedy, omamné látky) živá zvířata - není věcí a má zvláštní význam a hodnotu, ustanovení o věcech se v právních poměrech týkajících se živých zvířat použijí jen v takovém rozsahu, aby to neodporovalo zvláštní ochraně zvířat coby smysly nadaných živých tvorů ne části lidského těla - věcí movitou se mohou stát ty části lidského těla, které lze odejmout bez znecitlivění a které se přirozenou cestou sami obnovují věc hromadná - soubor více věcí, se kterými je nakládáno jako s jedním celkem + společné označení - vlastnické právo, i další práva (např. právo zástavní) zahrnují automaticky vše, co k ní přibude, a naopak zanikají k tomu, co z ní odpadne

třídění věcí hmotné x nehmotné hmotné – ovladatelné předměty ve vnějším světě všechny ostatní věci jsou nehmotné movité x nemovité nemovité věci - pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro) stavby, které nejsou součástí pozemku – vymezeny ve zvláštních zákonech ostatní věci jsou movité

věci zastupitelné x nezastupitelné zastupitelné věci mohou být nahrazeny beze změny jejich určení jinou věcí téhož druhu a téže kvality věci, které nemohou být nahrazeny, jsou nezastupitelné věci zuživatelné x nezuživatelné zuživatelné věci – jejich použití spočívá v jejich spotřebování nebo zpracování, ostatní věci jsou nezuživatelné. věc dělitelnou lze rozdělit bez toho, že by ztratila své využitípokud věc takto rozdělit nejde, je nedělitelná

součást a příslušenství věci součást věci - vše, co k ní náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila součást pozemku – prostor pod povrchem i nad povrchem, stavby příslušenství věci – vedlejší věci, které mají vlastníka jako věc hlavní, jsou určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány součást a věc hlavní – 1 věc příslušenství a věc hlavní – 2 věci

vlastnické právo vlastnictví – všechny věci patřící osobě vlastnické právo – možnost libovolně nakládat se svým vlastnictvím, nesmí rušit, obtěžovat nebo poškozovat jiné osoby oprávnění vlastníka: právo věc držet právo věc užívat a požívat právo s věcí nakládat oprávnění vzepřít se neoprávněnému zásahu

vznik vlastnického práva osoba se stává vlastníkem věci, protože: jejím vlastníkem byl někdo jiný jím nebyl nikdo, věc nebyla předmětem vlastnického práva   způsoby vzniku vlastnického práva: originární - nabyvatel zde neodvozuje svoje vlastnické právo od původního vlastníka derivativní – nabytí vlastnického práva od jiného vlastníka

originární nabytí vlastnického práva mezi způsoby originárního nabytí patří například: přivlastnění – opuštěné věci nález – nálezce za stanovených podmínek přírůstek –přirozený, umělý smíšený zhotovení – z vlastního materiálu vydržení – poctivá držba a uplynutí vydržecí doby

derivativní nabytí vlastnického práva nabytí vlastnického práva od jiného vlastníka vlastník odvozuje své právo od svého právního předchůdce jedná se zejména o: smluvní převod – darovací, kupní, směnná smlouva dědění

Omezení vlastnického práva spočívá v povinnosti zdržet se určitého chování, povinnosti něco strpět nebo něco konat LZPS - vlastnictví zavazuje, nutnost vykonávat v mezích zákona zákonná omezení zákaz imisí, které vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku zdržet se umístění stromů a staveb blízko společné hranice pozemků, strpění nezbytných úprav a prací

rozhrady – ploty, zdi, meze, strouhy mezi sousedními pozemky jsou společné, povinnost udržovat rozhrady v dobrém stavu povinnost oplotit pozemek –k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva nezbytná cesta - jestliže pozemek není dostatečně spojen s veřejnými cestami a nelze- li proto řádně užívat nemovitosti, za úplatu omezení rozhodnutím ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu lze použít vlastníkovu věc vyvlastnění – veřejný zájem, nelze dosáhnout jinak, za náhradu omezení právním jednáním z vůle vlastníka  

zánik vlastnického práva smrt člověka, zánik právnické osoby spotřebování zničení – z vůle či nezávisle na vůli vlastníka opuštění věci vlastníkem zánik vlastnického práva jedné osoby a vznik vlastnického práva osoby jiné: převodem – na základě právního jednání přechodem – na základě jiných právních skutečností

ochrana vlastnického práva prostředky obecné a zvláštní obecné – svépomoc, orgán veřejné moci zvláštní – vlastnické žaloby žaloba na vydání věci (reivindikační) – pokud je neoprávněně zadržována, u nemovitosti „žaloba na vyklizení“, pouze věci nezastupitelné žaloba zápůrčí (negatorní) – ve všech ostatních případech zásahu do vlastnického práva, žalovaný se má zdržet neoprávněných zásahů, nebo obnovení původního stavu

spoluvlastnictví vlastnické právo více osob k téže věci nedílné, každý ze spoluvlastníků má právo ke společné věci jako celku podílové spoluvlastnictví podíl vyjadřuje míru účasti každého společníka na právech a povinnostech při nakládání se společnou věcí není-li stanoveno jinak, jsou podíly stejné

běžná správa –běžná většina hlasů závažnější úkony – 2/3 většina ochrana menšiny již není zákonné předkupní právo spoluvlastníků nyní předkupní právo pouze u spoluvlastnictví založeného tak, že spoluvlastníci nemohli své postavení ovlivnit (6 měsíců od vzniku, u zemědělského závodu časově neomezeno) ne při převodu na osobu blízkou nebo spoluvlastníka

zánik spoluvlastnictví právní poměr, k jehož zachování nemůže být žádný ze spoluvlastníků nucen zrušení: dohodou spoluvlastníků – není zde zákonné omezení rozhodnutím soudu –rozdělení, přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků, prodejem společné věci ve veřejné dražbě třeba vypořádat spoluvlastnictví

společné jmění manželů může vzniknout pouze mezi manžely je vše, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. tři druhy úprav společného jmění zákonný režim režim smluvený režim založený rozhodnutím soudu

zákonný režim SJM platí, pokud není žádná modifikace součástí společného jmění manželů: to, co nabyl jeden z manželů nebo oba zisk z výlučného majetku podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu dluhy převzaté za trvání plat, mzda, pracovní a jiná výdělečná činnost v okamžiku nabytí možnosti s nimi nakládat

součástí společného jmění manželů není: to, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů to, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech to, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví

to, co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku dluhy převzaté za trvání manželství, které se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku dluhy, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny

modifikované režimy SJM smluvený režim – i před vznikem, forma veřejné listiny rozšíření, zúžení SJM, režim oddělených jmění režim založený rozhodnutím soudu zrušení či zúžení z důležitých důvodů (např. marnotratnost manžela, podstupování nepřiměřených rizik, začátek podnikání, ručení ve společnosti)

držba držitel - ten, kdo drží právo pro sebe objekt držby – právo převoditelné soukromou vůlí na jiného a připouštějící trvalý nebo opakovaný výkon, způsobilým předmětem držby jsou i osobní služebnosti    nabytí držby- má faktickou povahu, vyžaduje se tedy jak ovládnutí předmětu tak i vůle vykonávat právo pro sebe držbu lze nabýt derivativně i originárně  ochrana držby – nesmí nikdo svémocně rušit, držitel se může domáhat, aby se rušitel tohoto jednání zdržel a vše uvedl v předešlý stav

řádná držba: pokud se zakládá na platném právním důvodu - 1 řádná držba: pokud se zakládá na platném právním důvodu - 1.) ten kdo se ujal držby bezprostředně, aniž by rušil držbu někoho jiného, 2.) ten kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele, 3.) na základě výroku orgánu veřejné moci poctivá držba: kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává (x nepoctivá držba je u toho, kdo ví nebo mu z okolností musí být zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží), poctivému držiteli pak náleží stejná práva jako držiteli řádnému pravá držba: definována negativně, pokud se neprokáže, že se někdo 1.) vetřel v držbu svémocně, 2.) v ni vloudil potajmu nebo lstí, 3.) usiluje přeměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, pak jde o držbu pravou

věc držet, užívat ji, zničit ji nebo s ní jinak nakládat  práva poctivého držitele: věc držet, užívat ji, zničit ji nebo s ní jinak nakládat náležejí mu všechny plody věci a již vybrané užitky náhrada nutných nákladů na zachování podstaty věci, ale i účelně vynaložených nákladů, které zvyšují užitečnost věci nebo její nepoctivý držitel: musí vydat veškerý užitek, který držbou nabyl, nahradí užitek, který by zkrácená osoba získala a nahradí i veškerou škodu, která vzešla z jeho držby náleží mu náhrada nákladů, jichž bylo potřeba pro zachování podstaty věci

právo stavby právo stavebníka mít na cizím pozemku stavbu vznik – vydržením, smlouvou, rozhodnutím orgánu veřejné moci nemovitost dočasnost – lze zřídit maximálně na 99 let stavebník stejná práva jako vlastník po skončení pozemek vlastníka o stavbu zhodnocen - stavebníkovi vyplatí náhradu ve výši ½ z hodnoty stavby v době skončení práva

věcná břemena dělí se na služebnosti a reálná břemena služebnost –vlastník má povinnost ve prospěch jiného něco strpět nebo něčeho se zdržet (pasivita) dělí se na pozemkové a osobní pozemkové - nezbytná cesta, služebnost inženýrské sítě, opora cizí stavby, služebnost okapu, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty, právo pastvy osobní - užívací a požívací právo

reálná břemena vlastník má povinnost něco konat ve prospěch osoby oprávněné z věcného břemene dočasnost nebo možnost vlastníka se z vykonávání věcného břemene vykoupit vlastník je povinen zdržet se všeho, co by mohlo být k újmě oprávněného

zástavní právo zajišťovací a uhrazovací funkce věřitel se může uspokojit z výtěžku zpeněžení zástavy pokud mu není dluh včas uhrazen subjekty: zástavní věřitel – ten, kdo má pohledávku vůči osobnímu dlužníkovi zástavce – ten, kdo uzavírá se zástavním věřitelem zástavní smlouvu zástavní dlužník – ten, kdo je vlastníkem zastavené věci osobní dlužník - ten, jehož dluh zástavnímu věřiteli je zajištěn

předmět – věc, která je způsobilá být předmětem právního obchodu podzástavní právo - pohledávka zajištěná zástavním právem vznik – smlouva, rozhodnutí orgánu státní moci + zapsání do veřejného seznamu, odevzdání předmětu zástavy zástavnímu věřiteli, nebo označení zástavy, rejstřík zástav uspokojení ze zástavy - prodejem ve veřejné dražbě, možný jiný způsob (např. ponechání předmětu zástavy) zánik: zanikne-li dluh, zanikne i zástavní právo, uplynutím doby, zánikem předmětu zástavy, věřitel se zástavního práva vzdá, zástavní věřitel vrátí zástavu (pokud mu byla movitá věc odevzdána)

zadržovací právo zajišťovací institut věřitel odmítá dlužníkovi vydat jeho věc, pokud mu neposkytne požadované protiplnění pouze movité věci ne věc, která byla svémocně nebo lstivě odňata, nebo která byla někomu svěřena, aby s ní naložil způsobem, který je se zadržovacím právem neslučitelný notifikační povinnost

správa cizího majetku správce je pověřen správou majetku někoho jiného (beneficienta), jedná jako zástupce správci náleží odměna prostá správa – správce činí vše, co je nutné k zachování majetku plná správa – správce navíc dbá o rozmožení majetku správce plní povinnost s péčí řádného hospodáře správce nehradí škodu na majetku vyvolanou vyšší mocí, stárnutím, běžným opotřebením při řádném užívání může být i více správců, pak hlasují většinou hlasů správce má povinnost předložit beneficientovi nejméně jednou za rok vyúčtování

svěřenský fond vyčlenění majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat tzv. trust – převzato z angloamerického právního systému účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný, anebo soukromý zakladatel má právo jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu svěřenský fond má svůj název a má tzv. statut