Elektromagnetická slučitelnost

Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0228 Název školy: Střední odborná škola Litovel, Komenského 677 Číslo materiálu: III/2-13-12_Odrušení signálů-7 Autor: Ing. Janyška Lubomír Tématický okruh: Elektromagnetická slučitelnost Ročník: III. Datum tvorby: 10.1.2014 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Janyška Lubomír

Zenerovy diody Používají se jako moderní přepěťový prvek pro jemnou ochranu. Jsou to v podstatě polovodičové lavinové diody. Ve formě Zenerových diod jsou běžně užívané v elektronických omezovačích a stabilizátorech napětí. Pro přepěťové ochrany se užívají Zenerovy diody s hodnotami zenerova, tj. ochranného napětí od cca 3 V do 200 V.

Pro ochranu vůči rychlým přepěťovým impulzům byly vyvinuty speciální křemíkové lavinové diody. Tyto diody vykazují vysokou proudovou zatížitelnost v závěrné oblasti a velmi krátkou reakční dobu. Diody se dodávají pod názvem supresorové diody. Supresorové diody jsou obvykle pouzdřeny jako pár diod zapojených antisériově proti sobě.

Jedná se tedy o součástku bipolární se symetrickou A-V charakteristikou velmi podobnou charakteristice varistoru. Rozsah ochranných napětí činí u supresorových diod obvykle 6 ÷ 440V. Supresorové diody vykazují značnou vlastní kapacitu (až 15nF) a ta ztěžuje jejich použití jako ochranného prvku ve vysokofrekvenčních systémech. Velká kapacita diody tedy způsobuje velký útlum užitečného vysokofrekvenčního signálu.

Hlavní výhodou supresorových diod je jejich velmi krátká reakční doba. Supresorové diody jsou tedy předurčeny k ochraně zařízení i vůči velmi rychlým (krátkým) přepěťovým impulzům. Jedná se především o ochranu dvouvodičových sdělovacích, datových a jiných vedení a komunikačních rozhraní řídicích systémů. Instalují se těsně před chráněné zařízení- K ochraně proti: podélnému přepětí příčnému přepětí

Anotace: Tato prezentace slouží k výkladu vlastností elektronických zařízení. Žáci na základě studia stanoví vlastnosti a funkce jednoduchých přístrojů a komponent pro systémy EZS. Použité zdroje: článek „Elektromagnetická slučitelnost„ Ing. Ladislav Havlik, CSc. přednášky „ELEKTROMAGNETICKÁ KOMPATIBILITA“ Prof. Ing. Jiří Svačina, CSc. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Janyška Lubomír