Rodina jako sociální skupina Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Wrubelová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Sociologické pojetí rodiny Rodina je primární (prvotní) společenská skupina, která má tyto znaky: Interakce – každodenní kontakt, v případě odloučení neplní rodina funkci Stálost – základní vztahy v rodině jsou dlouhodobě zachovány, například rodič – dítě, sourozenecké vztahy Vzájemná důvěra a intimita – rodina představuje uzavřené společenství s citovou vazbou

Sociologické pojetí rodiny Sympatie a vzájemná identifikace – rodina sama sebe vnímá jako určitý celek ve vztahu k jiným rodinám (celkům) Malý počet členů – relativně malá sociální skupina lidí, i přes „velké“ rodiny Výchovná a sociální funkce – výchova a zabezpečení dítěte nejenom ekonomicky

Historický vývoj rodiny Pravěká rodina Člověk žil ve skupinách, které byly do jisté míry pokrevně příbuzné Existovala dělba rolí – lov a obrana muži, sběr a péče o potomky ženy Rodina nebyla početná, protože při stěhování by matka nezvládla transport více dětí

Historický vývoj rodiny Rodina v klasickém Řecku Jednotka společnosti – oikos – označovalo domácnost s domem a půdou Nejvýznamnější postavení v rodině měl otec – rozhodoval například i o sňatku svých dětí Postavení ženy bylo podřízené – málo vycházely z domu, neměly vzdělání, úkolem bylo pečovat o chod domácnosti Žádoucí byl potomek mužského pohlaví

Kvůli neplodnosti ženy nebo nevěře se muž mohl se ženou rozvést (muži se mohli stýkat s konkubínami i s jinými jinochy) Žena se mohla rozvést pouze v případě, že ji muž bil nebo s ní špatně zacházel Nebylo stíháno přerušení těhotenství Vdaná žena mohla na potrat jen se souhlasem manžela Běžné bylo odkládání dětí

Historický vývoj rodiny Rodina ve starověkém Římě Kolem roku 450 př. n. l. v prvním právním kodexu „Dvanáct desek“ označili rodinu základní jednotkou společnosti S krizí římské republiky se také dostává do krize i římská rodina Ženy mohly pracovat jako švadleny, porodní báby, kojné, kadeřnice, písařky, vychovatelky, obchodnice, ojediněle jako lékařky

Nikdy nemohly pracovat oblasti práva nebo jako bankéřky Rozvodů bylo ve starém Římě více než v Řecku, po právní stránce byly snadné Můžeme najít počátky ženské emancipace

Středověká rodina Podobu rodiny určovalo křesťanství Hlavním úkolem rodiny bylo plodit děti Rodina je celoživotním závazkem, naplněním života Důležité bylo duchovní příbuzenství, tzv. „kmotrovství“ – předpokládalo, že v případě osiření kmotr nebo kmotra převezmou úlohu rodiče Rodina je ve středověku výrobní jednotkou

Běžné soužití širších rodin, zejména na venkově Krátké dětství – děti v osmi letech začaly pracovat v zemědělství nebo odešly do učení mimo domov Trvá vedoucí postavení muže, podřízená role ženy, rodina je vázána na majetek (statek, hospodářství), nežádoucí jsou postižené děti Sňatky se řídí ekonomickými zájmy a postavením ve společnosti Ke sňatku poddaných musí dát svolení vrchnost

Novověká rodina Začíná se rozpadat patriarchální model rodiny, muž přestává být jediným živitelem rodiny, postupně se srovnávají rozdíly mezi postavením mužů a žen Začátkem 20. století dochází k „demokratizaci“ vztahů uvnitř rodiny

Žena získává osobní, ekonomickou a společenskou samostatnost Mění se také ekonomická funkce rodiny Ekonomický tlak na oba partnery vytlačuje v rodinných prioritách péči o děti Dochází k odkládání vstupu do manželství a založení rodiny Roste podíl dětí narozených neprovdaným matkám

Dochází ke změnám hodnotové orientace v rodině a rozrůzňování životních stylů Vývoj současné rodiny může ovlivnit i kvalitní antikoncepce Dochází k rozmachu jiných životních stylů (např. v USA 80. let 20. století tzv. singles), neboť lidé bez rodinných závazků mohou činit více svobodných rozhodnutí

Legislativa Nabytím účinnosti nového Občanského zákoníku ke dni 1. ledna 2014 dojde ke zrušení současné právní úpravy rodinného práva, která je dnes obsažena v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Nový Občanský zákoník obsahuje ustanovení o rodinném právu v části druhé § 655–975.

Legislativa: Obecné pojetí rodinného práva zůstává v novém Občanském zákoníku nezměněno, navazuje na právní úpravu platnou v současnosti, která je široce vžitá, a inspiruje se v ní.

Použité zdroje: JIRÁSKOVÁ, Věra. Občan v demokratické společnosti. 1.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 311 s. ISBN 80-858-5078-8. DUDÁK, Vladislav. Občanská nauka pro střední odborné školy a pro studijní obory SOU. 1. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, 2003, 326 s. ISBN 80-723-5233-4. http://www.zakonycr.cz/seznamy/094-1963-Sb-zakon-o-rodine.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Rodina#Modern.C3.AD_rodina http://obcanskyzakonik.justice.cz/rodinne-pravo/koncepcni-zmeny/