Model důchod-výdaje

Předpoklady modelu a makroekonomická rovnováha Makroekonomická rovnováha: rovnováha na trhu statků, kdy se HDP (tj. výstup, co je vyprodukováno) = agregátním výdajům (AE), tj. výdajům jednotlivých sektorů za statky  veškerý produkt (všechny vyprodukované statky) jsou užity, tj. rozdělen mezi jednotlivé členy společnosti. Y (HDP) = AE Ib = I p Předpoklady modelu jsou: Fixní cenová hladina Fixní úroková míra Uzavřená ekonomika Model řeší pouze agregátní poptávku Pokud Y převyšuje AE, může nastat pokles tempa růstu Y (nebo dokonce pokles Y, tedy recese) a růst nezaměstnanosti. Jestliže, AE převyšuje Y, může vést k inflaci.

Dvousektorová ekonomika Jedná se o ekonomiku bez vlády a zahraničního obchodu, sektory v této ekonomice jsou pouze domácnosti, které spotřebovávají, a firmy, které investují. AE = C + I Spotřebu lze rozepsat na autonomní a indukovanou C = Ca + c * YD Investice lze rozdělit na plánované IP a neplánované změny zásob Ivp, , přičemž používáme jen IP IP = Ia

Rovnováha v dvousektorové ekonomice

Třísektorová ekonomika V případě třísektorové ekonomiky zavedeme do modelu další složku výdajové metody měření HDP, a to vládní výdaje (G). AE = C + IP + G Zavedením vlády do modelu musíme mít na paměti, že ovlivňuje výši disponibilního důchodu tím, že je financována z daní (TA = TAa + t * Y) a že zároveň poskytuje transfery obyvatelstvu (TR). Na agregátní úrovni pro výpočet disponibilního důchodu platí: YD = Y + TR – TA – GBS

Rovnováha v modelu s přímkou pod úhlem 45° v třísektorové ekonomice

Výdajový multiplikátor Obecný princip výdajového multiplikátoru nám říká, že změna kterékoliv části autonomních výdajů, jež znamená změnu agregátní poptávky (AE), povede ke změně produktu o více, než o kolik se změní autonomní výdaje (tedy o kolik se změní hodnota AE). Matematicky platí, že se hodnota c pohybuje v intervalu 0 až 1, hodnota jednoduchého výdajového multiplikátoru α je větší než 1 Multiplikační efekt je založen na skutečnosti, že každý dodatečný výdaj je zároveň dodatečným příjmem. Tento dodatečný příjem vyvolá dodatečnou poptávku, jež dále zvýší HDP. Tímto způsobem lze dále pokračovat.

Fiskální politika v modelu důchod-výdaje Dle modelu důchod-výdaje expanzivní fiskální politika v podobě růstu hodnoty G nebo TR případně poklesu hodnoty TAa vede k většímu růstu HDP (Y), než je počáteční zvýšení AE v důsledku změny G nebo TR nebo TAa. Příčinou je působení výdajového multiplikátoru (α), kdy každý dodatečný výdaj (tedy i růst G nebo TR, respektive pokles TAa) je zároveň příjmem, jenž vede k další dodatečné poptávce. Přírůstek Y je roven α-násobku počátečního zvýšení hodnoty AE.

Vztah rovnovážného a potenciálního HDP Existuje právě jedna rovnovážná úroveň produktu, pro kterou je HDP (Y) roven agregátním výdajům (AE). Neznamená to ovšem, že tato rovnovážná úroveň HDP je nutně totožná s úrovní potenciálního produktu (Y*). Možné jsou všechny situace: Rovnovážná úroveň HDP je totožná s úrovní potenciálního produktu. Rovnovážná úroveň HDP je větší než potenciální produkt (inflační mezera). Rovnovážná úroveň HDP je menší než potenciální produkt (recesní mezera).