Politické procesy 1948 - 54

Statistika 27 000 rozsudků z toho 178 trestů smrti (vykonaných) politickými procesy postiženo 280 000 lidí po r. 1956 snaha o revizi procesů

Znaky vykonstruované obvinění, provokace StB pod vlivem sovětských poradců nezákonné, o vině a trestu rozhodovaly politické orgány, ne soudní jako divadlo otázkové protokoly

Proti demonstrantům, šiřitelům letáků, emigrantům důstojníkům zahraničního odboje na západě i východě velitelům Pražského povstání partyzánským velitelům nekomunistickým politikům církevním hodnostářům katolickým spisovatelům hokejistům elitním komunistům sionistům slovenským buržoazním nacionalistům

Proč? demonstrovat sílu komunistického režimu zastrašit nespokojené obyvatelstvo vysvětlit neúspěchy socialismu rozkladnou činností nepřátelských spiklenců

Varovné Československý komunistický režim ve srovnání s ostatními kom. režimy pronásledoval své občany nejvíce.

Odsouzené osobnosti Heliodor Píka Karel Kutlvašr Prokop Drtina Bohumil Laušman Ján Lichner Milada Horáková Jan Zela Zahradníček, Renč, Kostohryz, Prokůpek Bohumil Modrý Konopásek, Roziňák, Bubník, Kobranov Rudolf Slánský Marie Švermová Gustáv Husák, Ladislav Novomeský

https://www.stream.cz/slavnedny/593808-den-kdy-byla-popravena- milada-horakova-27-cerven https://www.stream.cz/slavnedny/10004217-den-kdy-zacal-proces-s- rudolfem-slanskym-20-listopad

Konflikt s katolickou církví pražský arcibiskup Josef Beran (pastýřský list: „Nemlč arcibiskupe. Nesmíš mlčet.“) zákaz církevního tisku, omezení spolků, omezení církevních úkonů Státní úřad pro věci církevní – dozor zákony podřizující církev státu 1950 proti řeholním řádům učitel nemohl být věřícím provokační akce: umučení faráře Josefa Toufara z Číhošti

Kultura a školství ministrem školství Zdeněk Nejedlý, předsedou kulturní komise Jan Drda program socialistického realismu ideologie marxismu –leninismu vydávání spisů Stalina, Lenina, Gottwalda cenzura dřívější literatury, označena za buržoazní čistka na středních a vysokých školách (vyloučeno 4,5 tisíce studentů, přes 100 učitelů) kritéria přijetí: třídní původ, politický postoj, znalosti

Reforma školství 3měsíční dělnické přípravky na VŠ roční právnické školy zrušena 8letá gymnázia

Věda 1952 Československá akademie věd podle sovětského vzoru ztráta mezinárodních kontaktů

Třetí odboj vznikl v zahraničí, doma ne emigrace: 25000 od 1948 -51 sběrné tábory v Rakousku a SRN, poté USA, Kanada, Austrálie, Jižní Afrika Pavel Tigrid- revue Svědectví BBC, Hlas Ameriky, Svobodná Evropa (Ferdinand Peroutka) problémem stmelení a sjednocení poúnorového exilu vznik 2 sdružení : Rada svobodného Československa (politici, umělci, generálové, levicovější) a Ústředí demokratického exilu (pravicovější, i Slováci)

Hospodářství vlastnictví státní, družstevní (95%), likvidace soukromého zestátnění podniků nad 50 zaměstnanců ekonomika řízena z 1 centra, podle ústředního plánu, součást RVHP -1949 pětiletky od 1949 IX. sjezd KSČ: generální linie výstavby socialismu podle Sovětů přestavba průmyslu: železná koncepce(ČSR zbrojnicí sovětského bloku, rozvoj těžkého průmyslu, zbrojní výroba), zaostávání spotřebního průmyslu a služeb růst počtu vojáků (ze 110 000 na 230 000 v roce 1953) pevné připoutání k SSSR a RVHP (1949)

Kolektivizace 1949 Zákon o JZD= první etapa kolektivizace, mnoho družstev se rozpadlo, dobrovolná, vcelku neúspěšná 1952 - 53= druhá etapa kolektivizace, nebyla dobrovolná, pod politickým a ekonomickým nátlakem, perzekuce, vězení, boj proti „kulakům“ 1955 -58= třetí etapa kolektivizace, potlačeno soukromé zemědělství, převaha JZD a státních statků

Nedostatky kolektivizovaného zemědělství nechuť a nezájem procovat na společném nedostatek vzdělaných odborníků nedostatek kapitálu nedostatek zemědělské techniky nekvalifikované zásahy stranických orgánů do řízení zemědělství

Důsledky prudký pokles zemědělské produkce poruchy v zásobování potravinami, zvláště masem