Nutriční hodnoty ovoce a zeleniny od L do M Tomasz Nogol Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Tomasz Nogol. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Osnova: Litchi – Liči čínské snímek 3 Locika setá snímek 6 Mandarinka snímek 9 Mango snímek 12 Marakuja snímek 15 Meloun snímek 18 Meruňka obecná snímek 22 Mrkev snímek 25

Litchi – Liči čínské Obr. 1 Liči je plodem stálezeleného majestátného stromu. Plody peckovice visící v nápadných shlucích jsou jahodově červené, narůžovělé nebo oranžové, některé mají zelenavý nádech. Oválné plody mívají v průměru 2,5 cm a na délku 4 cm. Uvnitř je lesklé, tvrdé nepoživatelné semeno velikosti fazole, které je obaleno slonově bílým, narůžovělým nebo namodralým voňavým a šťavnatým skelným míškem (mezokarpem). Právě tato dužnatá vrstva je důvodem, proč se liči pěstuje. Obr. 1 Latinský název: Litchi chinensis Původ a výskyt: Liči pochází z Číny a Indočíny. V současné době se pěstuje v Číně, Vietnamu, Bangladéši, ale také v jižní Africe a Spojených státech amerických (Florida, Havaj). ČSN: Pro liči neexistuje platná norma.

Nutriční hodnoty: Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v plodech liči. Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Složka (mg/100g) voda g/100 g 81,1 Na 2 vitamin C 8 - 45 bílkoviny 0,9 K 75 vitamin D tuky 0,1 Ca 4 vitamin E - cukry 14,3 Mg 6 vitamin B6 celkový dusík 0,14 P 12 vitamin B12 vláknina 0,7 Fe karoten 0,04 mastné kyseliny stopy Cu 0,11 thiamin 0,01 cholesterol Zn 0,2 riboflavin 0,03 energie kJ/100 g 248 Mn niacin 0,3 Tab. 1

Využití z pohledu zdraví: O liči se traduje, že již ve staré čínské medicíně sloužilo k léčení kašle, žaludečních vředů, nádorů a zvětšených žláz. Peckám jsou připisovány analgetické účinky. Čaj ze slupek se užívá v Indií proti průjmům i proti neuralgickým bolestem. S výluhy z kůry, kořenů a květů probíhají v současné době v USA laboratorní pokusy, mohou být využity při léčení některých rakovinových nádorů. Obr. 2 Využití v gastronomii: Sušené plody liči se často nazývají čínskými švestkami a konzervované plody čínskými jahodami nebo jablky. Liči se konzumuje čerstvé, kompotované nebo sušené. Také oloupaná liči nakládaná v cukru jsou významným čínským i indickým vývozním artiklem. Plátky bílé šťavnaté dužiny lze podávat čerstvé jako dezert, podušené na másle a pomerančovém likéru jako náplň do palačinek i jako přílohu k masitým a rybím pokrmům. Nesmí se vařit, dužina zhoubovatí. Výborně se hodí k přípravě koktejlů. Plody po oloupání a nakrájení na kousky jsou oblíbenou součástí zmrzlinových a ovocných pohárů.

Locika setá Locika je letnička i dvouletka se světle i tmavě zelenými, načervenalými i tmavočervenými listy. Tvoří hlávkovité růžice s hladkými i zkadeřenými listy. Vyskytuje se pouze v kultuře a je známo mnoho variet či kultivarů různých tvarů a barev listů. Nejrozšířenější locikou je dnes Lactuca sativa var. capitata, locika, salát hlávkový. Latinský název: Lactuca sativa Původ a výskyt: Locika byla známa již ve starověkém Egyptě, odkud se rozšířila do jižní Evropy a dále na sever. Její nejstarší zobrazení objevili archeologové v chrámu Senusreta I. v egyptském Karnaku. Locika se obvykle pěstuje jako salátová, tedy listová zelenina a jako taková je rozšířena po celém světě. ČSN: Pro tento druh zeleniny neexistuje platná norma. Obr. 3

Nutriční hodnoty: Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v hlávkovém salátu. Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Složka (mg/100g) voda g/100 g 95,1 Na 3 vitamin C 5 bílkoviny 0,8 K 220 vitamin D tuky 0,5 Ca 19 vitamin E 0,57 cukry 1, Mg vitamin B6 0,04 celkový dusík 0,13 P 18 vitamin B12 vláknina 0,9 Fe 0,4 karoten 1,02 mastné kyseliny Cu 0,01 thiamin 0,12 cholesterol Zn 0,1 riboflavin 0,02 energie kJ/100 g 59 Mn 0,3 niacin Tab. 2

Různé variety lociky: Obr. 4 Obr. 5 Využití v gastronomii: Locika se konzumuje čerstvá. Podává se pouze se zálivkou nebo může být součástí různých zeleninových salátů. Často je využívána k dekoraci. Obr. 6

Mandarinka Mandarinka je citrusový plo d rostliny Citrus reticulata (mandarinka obecná). Všechny druhy mandarinek (klementinky, sacumy) patří do skupiny jasně oranžových citrusových plodů s tenkou kůrou, která se dobře olupuje. Latinský název: Citrus reticulata Obr. 7 Původ a výskyt: Název mandarinka je odvozen od slova Mandare, což je původní název ostrova Mauritius, odkud bývaly mandarinky dováženy. Původním domovem těchto citrusů je Čína a Japonsko. Mezi největší pěstitele mandarinek patří: Čína, Rusko, Brazílie, Japonsko, Maroko, Jižní Korea, Egypt a Turecko. ČSN: Pro tento druh ovoce neexistuje platná norma.

Ve 100 g ovoce: 87 % vody, 8 % sacharidů, 0,9 % bílkovin, Nutriční hodnoty: Ve 100 g ovoce: 87 % vody, 8 % sacharidů, 0,9 % bílkovin, 1,9 % vlákniny, vitamín C (30 mg/100 g), dále obsahuje: vitamín A draslík, vápník, fosfor, hořčík, sodík, železo zinek. Energie: 40 Kcal Obr. 8 Využití z pohledu zdraví: Mandarinky jsou bohatým zdrojem vitamínu C. Obsahují pektin, formu rozpustné vlákniny, která může pomáhat ke snižování hodnot krevního cholesterolu. Stejně i blanka mezi jednotlivými dílky dužiny je hodnotnou součástí mandarinky, obsahuje rovněž pektin. Dužina i membrány obsahuji také bioflavonoidy, které účinkují stejným způsobem jako antioxidanty.

Využití v gastronomii: Mandarinky se po odstranění slupky konzumuje přímo. Jsou nedílnou součástí různých dezertů, pohárů, studených moučníků apod. Připravují se z nich také kompoty, džusy, šťávy a marmelády. Např. v Koreji se z mandarinek připravuje punch s medem. Obr. 10 Obr. 9

Mango Mango je tropické ovoce, plod mangovníku. Mango patří do rodu Mangifera, který zahrnuje 69 botanických druhů a přes 1000 odrůd tohoto lahodného ovoce. Latinský název: Mangifera Obr. 11 Původ a výskyt:  Není znám jeho přesný původ, ale má se zato, že mango pochází z jižní a jihovýchodní Asie. V Indii, Barmě, na Srí Lance, v Pákistánu a Bangladéši byly nalezeny fosilie staré 25 až 30 milionů let. Jeho název pochází z Malayalamského manga, které si později portugalští obchodníci upravili na manga. V současné době se mango pěstuje zejména v Indii, Číně, Thajsku, Indonésii, Mexiku, Pákistánu a Brazílii. ČSN: ČSN 46 3069 Mango

Nutriční hodnoty: Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v plodech manga. Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Složka (mg/100g) voda g/100 g 82,4 Na 2 vitamin C 37 bílkoviny 0,7 K 180 vitamin D tuky 0,2 Ca 12 vitamin E 1,05 cukry 13,8 Mg 13 vitamin B6 0,13 celkový dusík 0,11 P 16 vitamin B12 vláknina 2,6 Fe karoten 0,696 mastné kyseliny 0,1 Cu 0,12 thiamin 0,04 cholesterol Zn riboflavin 0,05 energie kJ/100 g 245 Mn 0,3 niacin 0,5 Tab. 3

pomáhá při zrakové únavě a šerosleposti přináší do kůže a vlasů barvu Využití z pohledu zdraví: pomáhá při zrakové únavě a šerosleposti přináší do kůže a vlasů barvu působí preventivně proti infekcím a nemocem z nachlazení uklidňuje nervy, dodává sílu ve stresových situacích Mango je výtečným zdrojem vitamínů A, C, beta karotenu a draslíku a vlákniny. Obsahuje málo tuku a sodíku. Využití v gastronomii: Mango je třeba nechat dozrát při pokojové teplotě, až bude měkké. Mimo přímé konzumace čerstvých, zralých plodů se hodí např. jako příloha k masům a omáčkám. Čerstvé mango se používá také do různých dezertů, pohárů alkoholických či nealkoholických koktejlů apod. V Asii se využívá i zelených mang k různým kulinářským účelům. Obr. 12

Marakuja Mučenka jedlá čili marakuja je popínavý teplomilný druh mučenky. Plod je kulatá až oválná bobule, ve zralém stavu podle odrůdy žlutá či tmavě fialová. Vnitřek plodu je šťavnatý a obsahuje mnoho semínek. Existují dva navenek barevně rozdílné druhy tohoto ovoce. Jasně žlutá odrůda marakuje (také známá jako zlatá marakuja) může narůst až do velikosti grapefruitu.  Tmavě fialová odrůda je menší než citron. Obr. 13 Latinský název: Passiflora edulis Původ a výskyt: Marakuja pochází z Jižní Ameriky (Brazílie, Argentiny, Paraguaje). V současné době se pěstuje v severozápadní části Jižní Ameriky, v Indii, na Novém Zélandu, v Karibiku, Brazílii, v jižní části Floridy, na Havaji, v Austrálii, ve východní Africe, v Izraeli a v Jihoafrické republice. ČSN: Pro tento druh ovoce neexistuje platná norma.

Obr. 14 Tab. 4 Obr. 15 Nutriční hodnoty: (ve 100g) Energie 406 kJ (97 kcal) Uhlovodíky 23.38 g Cukry 11.20 g Vláknina 10.4 g Tuky 0.70 g Bílkoviny 2.20 g Vitamin A 64 μg (8 %) Riboflavin (vit. B2) 0.130 mg (11 %) Niacin (vit. B3) 1.500 mg (10 %) Folate (vit. B9) 14 μg (4 %) Vitamin C 30.0 mg (36 %) Vápník 12 mg (1 %) Železo 1.60 mg (12 %) Hořčík 29 mg (8 %) Fosfor 68 mg (10 %) Draslík 348 mg (7 %) Zinek 0.10 mg (1 %) Obr. 14 Tab. 4 Obr. 15

V Izraeli se z marakuje vyrábí víno. Obr. 16 Využití v gastronomii: V Austrálii je marakuja k dostání jak čerstvá, tak konzervovaná. Kromě toho, že se toto ovoce přidává do ovocných salátů, se také používá k přípravě dezertů – například jako poleva na dorty, vanilkové řezy apod. Dále se také používá k ochucení nealkoholických nápojů (Passiona) a k výrobě čerstvých osvěžujících ovocných nápojů. V Brazílii je pěna z marakuje běžným zákuskem a jejími semínky se obvykle zdobí určité druhy dortů. Běžný je také marakujový džus. Na Havaji se marakuja jí také čerstvá. Oblíbené jsou také ledová tříšť, zmrzlina či mnoho jiných dezertů s příchutí lilikoi (neboli marakuje). Marakuja ale běžně k dostání v obchodech není, proto ji lidé pěstují na zahrádkách nebo používají tu volně rostoucí. V Izraeli se z marakuje vyrábí víno. Obr. 16 Využití z pohledu zdraví: Existují domněnky, že marakuja snižuje krevní tlak.

Meloun Meloun (slovo pochází z řečtiny a znamená „velké jablko“) je druh plodové zeleniny patřící do čeledi tykvovitých, někdy považovaný také za ovoce. Z botanického hlediska je meloun bobule. Na světě se pěstuje mnoho druhů melounů, které mají různou barvu i tvar. Melouny se dělí na dvě hlavní skupiny, a to vodní meloun (botanicky lubenice obecná) a cukrový meloun (botanicky meloun cukrový). Meloun cukrový se řadí do rodu Cucumis společně s okurkou setou. Obr. 17 ČSN: Pro tento druh zeleniny neexistuje platná norma. Latinský název: vodní meloun − Citrullus lanatus cukrový meloun − Cucumis mělo Původ a výskyt: Dnes se předpokládá, že původně rostl v oblastech subtropické Afriky, odkud byl následně rozšířen do Asie. V současnosti jsou melouny pěstovány na celém světě v příhodných klimatických podmínkách. V Evropě mezi výrazné producenty patří Itálie, Řecko, Španělsko, Kypr a také Izrael (který ale neleží v Evropě).

Nutriční hodnoty: U vodních melounů je velká část vnitřního tělesa tvořená vodou a může dosahovat 90 až 93 %. Jedná se o poměrně nízkokalorickou potravinu, která obsahuje od 15 do 30 kcal/100 g, a o vydatný zdroj kyseliny listové, jablečné a citronové. Mimo organické látky obsahují melouny také značné množství minerálních složek, jako například železo či vápník. Plody cukrového melounu obsahují průměrně 6 až 8 % cukru (převážně sacharózy). Plody mají i vysoký podíl vitamínu A, dále pak vitamíny řady B (B1, B2, PP či P), vitamín C a další minerální prvky. Využití v gastronomii: Meloun se využívá i jako dekorační prvek při přípravě míchaných nápojů jak nealkoholických, tak i alkoholických. Jeho plátek se umísťuje na okraj skleničky. Zvláštností je příprava alkoholického pokrmu nazvaného „opilý meloun“, kdy se do melounu vytvoří díra a do ní se pomocí trychtýře nalije alkohol (často vodka nebo rum), či se případně do něho láhev zapíchne nebo se použije injekční stříkačka. Obr. 18 Odloží se na den do lednice a alkohol se postupně naváže na vodnatou dužninu, která se následně konzumuje.

Kultivary cukrového melounu: Ogen: Malý kulatý hybrid, vyšlechtěný v Izraeli, odkud pochází i jeho jméno. Charentais: Meloun s oranžovou sladkou a vonnou dužinou. Barva slupky je zelenobílá. Kantalup: Meloun pocházející z Asie. Má sladkou dužinu a voní jako ananas. Slupka je podobná druhu Gallia. Obr. 19 Honeydew: Meloun s jemnou chutí a světle zelenou dužinu. Barva slupky žlutá. Gallia: Meloun pocházející z Asie. Je nezaměnitelný svojí slupkou, která je rozpraskaná jako kůra stromu. Barva slupky se při zrání mění od zelené do zlatožluté.

Využití z pohledu zdraví: Melouny jsou silně močopudné, což se využívá při léčení ledvinových potíží, kdy je potřeba časté vylučování moči jako například u ledvinových kamenů. Některé další studie ukazují, že melouny mají blahodárný vliv i na stimulaci krevního oběhu, uklidňují organismus. Jemná vláknina dužniny pak posiluje stěny střev a současně podporují slabě i vylučování stolice, což pozitivně působí proti zácpě. Vysoký obsah vody pomáhá stabilizovat poměr vody a soli v organismu. Díky vysokému obsahu vitamínů, karotenoidů a organických kyselin pak působí antioxidačně. Mezi antioxidanty řadíme z obsažených živin vitamíny A, B2, C, karotenoid lykopen a tripeptid glutathion. Ze zdravotního hlediska se může významně projevit, pokud půda, v níž jsou melouny pěstovány, obsahuje zinek, jód, selen a hořčík. Nedoporučuje se při velké konzumaci melounu popíjet vychlazené nápoje a kombinovat jeho konzumaci s mléčnými výrobky. Obr. 20

Meruňka obecná Meruňka obecná je strom z rozsáhlého rodu slivoň Prunus, kam patří také broskvoň, třešeň nebo švestka. Latinský název: Prunus armeniaca Původ: Meruňka pochází z Číny. Do Evropy se dostala přes Arménii počátkem letopočtu, do Česka se rozšířila z Itálie přes Slovinsko, Štýrsko a Rakousy. Obr. 21 ČSN: ČSN 56 8198 Sušené meruňky Výskyt: Mezi největší pěstitele meruněk patří: (produkce rok 2009 v 1000 tun)        Turecko 695        Irán 398        Uzbekistán 290        Itálie 234        Alžír 203        Pákistán 194        Francie 190        Maroko 123        Ukrajina 116        Japonsko 115        Egypt 100        Sýrie 99 Tab. 5

Nutriční hodnoty: Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových meruňkách. Složka Jednotka Průměrný obsah voda g/100 g 87,2 bílkoviny 0,9 tuky 0,1 cukry 7,2 vláknina 1,7 mastné kyseliny stopy cholesterol energie kJ/100 g 134 Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Na 2 vitamin C 6 K 270 vitamin D Ca 15 vitamin E Mg 11 vitamin B6 0,08 P 20 vitamin B12 Fe 0,5 karoten 0,2 - 3,37 Cu 0,06 thiamin 0,04 Zn 0,1 riboflavin 0,05 Mn niacin Tab. 6

Velkou oblibou se také těší sušené meruňky. Využití v gastronomii: Meruňky se konzumují buď v čerstvém stavu, zavařené nebo v podobě marmelády. Ta je velmi oblíbena pro kyselosladkou chuť a příjemnou vůni. V Česku asi nejznámějším pokrmem z meruněk jsou meruňkové knedlíky. Velkou oblibou se také těší sušené meruňky. Vyrábí se z nich také oblíbená pálenka – meruňkovice. Využití z pohledu zdraví: Meruňky jsou bohatým zdrojem vitaminu C, který zvyšuje obranyschopnost organismu. Olej z pecek se využívá ve farmaceutickém průmyslu. Obr. 22 Obr. 23

Mrkev Mrkev obecná je rostlina z čeledi miříkovitých, pěstovaná jako kořenová zelenina. Mrkev je dvouletá rostlina, která první rok svého života vytváří přízemní růžici listů a v mohutném hlavním kořeni shromažďuje živiny. Druhý rok vyžene lodyhu s okoličnatým květenstvím. Obr. 24 Latinský název: Daucus carota Poddruhy a variety: Daucus carota subsp. Carota Daucus carota subsp. sylvestris Mrkev obecná pravá Daucus carota subsp. sativus Mrkev obecná setá Daucus carota cv. „Beta Sweet“: ČSN: ČSN 56 9150 Zmrazená mrkev Původ a výskyt: Rostlina pochází z jižní Asie, z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu. Pěstuje se prakticky na celém světě. Mezi tři největší pěstitele patří: Čína – 15.168  mil/tun, Rusko – 1.518  mil/tun a USA – 1.304 mil/tun.

Nutriční hodnoty: Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrové mrkvi. Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Složka (mg/100g) voda g/100 g 90,7 Na 25 vitamin C 10 bílkoviny 1,4 K 170 vitamin D tuky 0,3 Ca vitamin E 0,56 cukry 7,4 Mg 3 vitamin B6 0,14 celkový dusík 0,1 P 15 vitamin B12 vláknina 2,4 Fe karoten 12,5 mastné kyseliny Cu 0,02 thiamin 0,10 cholesterol Zn riboflavin 0,01 energie kJ/100 g 146 Mn niacin 0,2 Tab. 7

V polévkách bývá často kombinována s celerem a cibulí kuchyňskou. Využití z pohledu zdraví: Mrkev se používá v léčitelství jako močopudný a projímavý prostředek, dále při šerosleposti, močových kamenech a revmatických zánět ech kloubů. Šťáva z kořene pomáhá také při ischemické chorobě srdeční. Mrkev obsahuje důležitou vlákninu a podporuje vylučování cholesterolu z těla. Využití v gastronomii: V kuchyni se používá pouze kořen. Mrkev se může jíst syrová, vcelku, jen tak po opláchnutí, nasekaná či nastrouhaná do salátů, či tepelně upravená v polévce, omáčce atd. V polévkách bývá často kombinována s celerem a cibulí kuchyňskou. Obr. 25 Obr. 26

Zdroje: České státní normy Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. [cit. 2012-03-10]. Dostupný z WWW: <http://csnonline.unmz.cz/vyhledavani.aspx> Obr. 1 Luc Viatour [cit. 2012-03-18]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Litchi_chinensis_Luc_Viatour.jpg> Obr. 2 B.navez [cit. 2012-03-18]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://pl.wikipedia.org/w/index.php?title=Plik:Twin_lychees_(Litchi_chinensis)-source.JPG&filetimestamp=20080106193035> Obr. 3 Selena von Eichendorf [cit. 2012-03-18]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://pl.wikipedia.org/w/index.php?title=Plik:Lactuca_sativa-whole_plant_top.JPG&filetimestamp=20091219124956> Obr. 4 Rasbak [cit. 2012-03-18]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Iceberg_lettuce_(IJssla_krop).jpg> Obr. 5 Frank C. Müller [cit. 2012-03-18]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://pl.wikipedia.org/w/index.php?title=Plik:Salat_Lollo_Bionda_fcm.jpg&filetimestamp=20080517170555> Obr.6 Tramrune [cit. 2012-03-18]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Salatteller_Schweiz.JPG> Obr. 7 [cit. 2012-03-18]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Citrus_reticulata_fruit_2009_G1.jpg> Obr. 8 Fir0002 [cit. 2012-03-18]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Madarines_white_bg.jpg> Obr. 9 [cit. 2012-03-18]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mandarin_oranges_canned.jpg> Obr. 10 Nisa [cit. 2012-03-18]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Korean_fruit_punch-Milgam_hwachae-01.jpg> Obr. 11 Fir0002 [cit. 2012-03-19]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mango_and_cross_section_edit.jpg> Obr. 12 Fir0002 [cit. 2012-03-19]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mango_and_cross_sections.jpg> Obr. 13 Fibonacci [cit. 2012-03-19]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Maracuy%C3%A1.jpg> Obr. 14 Fir0002 [cit. 2012-03-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Passionfruit_and_cross_section.jpg> Obr. 15 Fibonacci [cit. 2012-03-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://pl.wikipedia.org/w/index.php?title=Plik:Passionfruit_comparison.jpg&filetimestamp=20081217103546>

Obr. 16. David Shankbone [cit. 2012-03-20] Obr. 16 David Shankbone [cit. 2012-03-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Passion_fruit_wine_at_Morad_Winery_in_Israel.jpg> Obr. 17 Steve Evans [cit. 2012-03-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Watermelons.jpg> Obr. 18 Gaetan Lee [cit. 2012-03-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Melon2.jpg> Obr. 19 [cit. 2012-03-21]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cantaloupes.jpg> Obr. 20 Fred Hsu [cit. 2012-03-21]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Taiwan_2009_Tainan_City_Organic_Farm_Watermelon_FRD_7962.jpg> Obr. 21 Fir0002 [cit. 2012-03-21]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apricot_and_cross_section.jpg> Obr. 22 GearedBull [cit. 2012-03-21]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Apricotfresh.JPG> Obr. 23 Pengo [cit. 2012-03-21]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Dried_apricot_01_Pengo.jpg> Obr. 24 Jonathunder [cit. 2012-03-21]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:CarrotRoots.jpg> Obr. 25 [cit. 2012-03-21]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:CarrotDiversityLg.jpg> Obr. 26 Gilabrand [cit. 2012-03-21]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:TzimmesS.jpg> Tabulky: Tab. 1 [cit. 2012-03-18]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Li%C4%8Di> Tab. 2 [cit. 2012-03-18]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Locika_set%C3%A1> Tab. 3 [cit. 2012-03-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Mango> Tab. 4 [cit. 2012-03-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Passiflora_edulis> Tab. 5 [cit. 2012-03-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Prunus_armeniaca> Tab. 6 [cit. 2012-03-21]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Meru%C5%88ka> Tab. 7 [cit. 2012-03-21]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Mrkev>