Elektromagnetické vlnění Předmět: Fyzikální vzdělávání Ročník: 2. Autor: Mojmír Možný Elektromagnetické vlnění Anotace: Digitální materiál vysvětlující jev elektromagnetické vlnění. Definující pojmy vlnová délka a frekvence vlnění. Charakterizující druhy vlnění podle vlnové délky. Žákům je objasněn pojem elektromagnetické spektrum. Klíčová slova: elektromagnetické vlnění elektromagnetické spektrum radiové vlny ultrafialové, infračervené záření rentgenové záření, záření gama Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Mojmír Možný Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

Digitální učební pomůcka Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0086 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 33 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_FG2_10

Elektromagnetické vlnění Elektromagnetické pole je zvláštní formou hmoty, při svém šíření přenáší energii. Při změně elektrického pole vzniká magnetické pole Při změně magnetického pole vzniká pole elektrické Elektrické ani magnetické pole, která jsou proměnná v čase neexistují samostatně, ale tvoří elektromagnetické pole Elektromagnetické pole se šíří prostorem jako elektromagnetické vlnění

Vlastnosti elektromagnetického vlnění Rychlost elektromagnetického vlnění ve vakuu Je to největší rychlost šíření signálu v přírodě. Vlnová délka elektromagnetického vlnění λ – vlnová délka vlnění (jednotka –1 metr) f – frekvence vlnění (jednotka - 1hertz)

Elektromagnetické spektrum Jednotlivé druhy elektromagnetického vlnění se liší vlnovou délkou – tvoří spektrum elektromagnetického záření Obr. 1

Radiové vlny, mikrovlny Radiové záření – největší vlnová délka, jsou to dlouhé, střední, krátké a velmi krátké rozhlasové vlny Televizní vlny, vlnová délka – kilometry a metry Zdrojem jsou elektrické oscilátory – např. antény Mikrovlny – vlnová délka – od 1 mm do 10 cm Využívají se k ohřevu potravin, vysoušení tkanin, knih

Infračervené záření, světlo Infračervené záření – vlnová délka od λ = 10-3 m do λ > 760nm Zdrojem jsou zahřátá tělesa. Pohlcováním záření se těleso zahřívá Infračervené záření proniká zakaleným prostředím lépe než světlo (mlhou) Využití – infrazářiče, infračervený dalekohled Světlo – záření s vlnovou délkou od 400 nm do 760 nm

Ultrafialové záření Ultrafialové záření vlnová délka λ kratší jak 400nm (kratší jak fialové světlo) a delší jak 10 nm Je neviditelné, zdrojem jsou tělesa zahřátá na vysokou teplotu – Slunce, výbojky, elektrický oblouk Ničí mikroorganismy Velké dávky tohoto záření jsou škodlivé Ultrafialové záření je pohlcováno zemskou atmosférou a také sklem

Rentgenové záření Rentgenové záření – vlnová délka λ od 10-8 do 10-12 m Zdrojem záření je rentgenka – vakuová trubice se dvěma elektrodami (katodou a anodou) Rentgenové záření proniká látkami Využití v lékařství – kosti pohlcují toto záření asi 150krát více jak okolní svaly Na rentgenovém snímku jsou kosti světlejší než svaly Rentgenové záření je ve větším množství nebezpečné, může poškodit organismus

Záření gama Vlnová délka menší jak 10-10m Zdrojem záření jsou jaderné reakce Je velmi pronikavé, proniká i silnou vrstvou látky Nebezpečné pro lidský organismus

Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Použité zdroje LEPIL, Oldřich a kol. Fyzika pro střední školy II. 3.vyd. Praha: Prometheus, 1993. 311s. URGOŠÍK, Bohuš. Fyzika. 2.vyd. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1987. 296s. Obr. 1 Tatoute. Http://cs.wikipedia.org [online]. 11.09. 2009, 08:15 [cit. 2012-12-11]. File: Spectre.svg. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Spectre.svg Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Mojmír Možný Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.