Mgr. Marie Havránková TVAROSLOVÍ 7 - slovesa Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník Srpen 2012

ANOTACE V této sadě výukových materiálů s názvem Tvarosloví se budeme zabývat tvořením tvarů slov, slovními druhy, jejich tříděním a mluvnickými kategoriemi. Učivo má rozšířit znalosti, které žáci získali v ZŠ a je určeno pro žáky 2. ročníku učebních oborů SOU. Cílem této prezentace je seznámit žáky se slovesy, slovesnými kategoriemi, rozdělením sloves na plnovýznamová a neplnovýznamová, na slovesné tvary určité a neurčité a se slovesnými kmeny.

TVAROSLOVÍ SLOVESA VERBA

slovesa vyjadřují děj, a to činnost, stav, změnu stavu časují se určují se u nich slovesné kategorie – osoba, číslo, čas, způsob, slovesný rod a vid dále se u nich určuje třída a vzor jsou plnovýznamová, ve větě plní nejčastěji funkci přísudku

Slovesa Plnovýznamová – vyjadřují děj, mají vlastní věcný význam a významy mluvnické: slovesa předmětová – k významu potřebují doplnění předmětem, řídí jeho pád, např. napsat úkol slovesa bezpředmětová – k významu nepotřebují předmět, vyjadřují stav nebo změnu stavu, tělesné a duševní pocity, např. mluvit, ležet, muset

slovesa Pomocná– nemají plný věcný význam, spojují se ve větě se slovesy plnovýznamovými: vlastní slovesa pomocná - být, bývat, mít, mívat – tvoří se jimi složené slovesné tvary, např. byl bych přišel, mají napsáno slovesa způsobová: mít, muset, moci, smět, chtít, spojují se s infinitivem plnovýznamového slovesa, např. mít povinnost slovesa fázová – vyjadřují různé fáze děje – začít, začínat, přestat, přestávat, např. začal jsem se učit slovesa sponová – spojují jmenný přísudek s podmětem – být, bývat, stát se, stávat se, např. žák je nemocný,

Slovesné tvary (podle formy) slovesné tvary jednoduché – jsou tvořeny tvarem jednoho slova, např. píšu, píšeme, napíšete, piš, psát slovesné tvary složené – skládají se z více slov, vznikají spojením tvaru slovesa plnovýznamového a tvarů slovesa pomocného, např. budu psát, psal jsem, byl bych psal, psali bychom, psali byste zvratná slovesa – jsou ta slovesa, která u sebe mají osobní zvratné zájmeno se (4. pád – radovat se) nebo si (3. pád – koupit si); přitom některá tato slovesa mají u sebe zájmeno zvratné vždy (smát se), některá u sebe zvratné zájmeno někdy mají, jindy nemají (mýt se X mýt nádobí)

Slovesné tvary rozlišujeme podle toho, které mluvnické významy slovesa vyjadřují: 1. slovesné tvary určité – vyjadřují osobu, číslo, čas, slovesný rod a slovesný vid mohou být jednoduché nebo složené patří sem oznamovací způsob času minulého, přítomného a budoucího, rozkazovací způsob, podmiňovací způsob přítomný a podmiňovací způsob minulý

Slovesné tvary 2. slovesné tvary neurčité – nelze u nich určit osobu (a také některé další mluvnické významy) patří sem infinitiv (neurčitek), příčestí činné - minulé (l – ové, např. psal, -la, -lo, -li, -ly, -la), příčestí trpné (n/t – ové, např. psán/nabodnut), přechodník přítomný a minulý z příčestí a přechodníků se tvoří: přídavná jména slovesná (např. došlý, zakládaný, vyrytý, měřicí), podstatná jména slovesná (např. krytí, promítání, zakládání)

Slovesné kmeny Kmen přítomný – od 3. osoby čísla jednotného přítomného času oddělíme koncovku osobní, např. nes-e, pracuj-e, děl-á od kmene přítomného tvoříme: oznamovací způsob přítomného času koncovkami osobními (dělám, děláš, dělá, děláme, děláte, dělají), rozkazovací způsob pro 2. osobu čísla jednotného a 1. a 2. osobu čísla množného (piš, pišme, pište), přechodník přítomný

Slovesné kmeny Kmen minulý – od příčestí minulého(činného) oddělíme – l, např. psal/četli; od kmene minulého tvoříme: infinitiv(psát, péci), příčestí minulé/činné (užívá se ve složených slovesných tvarech: v minulém čase, např. psal jsem, psali jsme, v podmiňovacím způsobu přítomném a minulém, např. psal bych, byli bychom psali), příčestí trpné (užívá se v opisných tvarech trpného rodu, např. dům je stavěn) a přechodník minulý

Zápis: slovesa Slovesa vyjadřují děj, tj. činnost, stav, změnu stavu. Časují se, určujeme u nich osobu, číslo, čas, způsob, rod a vid, dále třídu a vzor. Jsou plnovýznamová, ve větě plní nejčastěji funkci přísudku. Podle formy rozlišujeme slovesné tvary jednoduché (psát), složené (budu psát) a zvratná slovesa (učit se). Slovesné tvary určité vyjadřují osobu, číslo, způsob, čas, patří sem oznamovací způsob, rozkazovací způsob, podmiňovací způsob.

Slovesné tvary neurčité nevyjadřují kategorie osoby a způsobu, patří sem infinitiv, příčestí minulé a trpné a přechodníky. Od kmene přítomného tvoříme oznamovací způsob přítomného času, rozkazovací způsob, přechodník přítomný. Od kmene minulého tvoříme infinitiv, příčestí minulé, příčestí trpné, přechodník minulý.

OTÁZKY PRO OPAKOVÁNÍ 1. Co vyjadřují slovesa, co u nich určujeme? 2. Jaké slovesné tvary rozlišujeme podle formy? 3. Co vyjadřují slovesné tvary určité, které to jsou? 4. Co vyjadřují slovesné tvary neurčité, které to jsou? 5. Jak utvoříme kmen přítomný, co z něj tvoříme? 6. Jak vytvoříme kmen minulý, co z něj tvoříme?

MUŽÍKOVÁ, Olga, MARKVARTOVÁ, Barbora, KLUSÁČKOVÁ, Lenka, JEŘÁBKOVÁ, Eleonora, ADÁMKOVÁ, Petra. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – 082 – 9 DOBEŠOVÁ, Věra, FIALOVÁ, Vladimíra. Průvodce českým jazykem. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7538 – 019 - 5 SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007,ISBN 978 – 253 – 0298 – 0