Národní jazyk a jeho útvary Název projektu: Digitalizace výuky oboru Kosmetické služby Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0535 Škola: Soukromá střední odborná škola Břeclav, s.r.o., Mládežnická 3, 690 02 Břeclav Předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 4. Tematický okruh: Národní jazyk a jeho útvary Téma: Spisovný jazyk a jeho útvary Jméno autora: Mgr. Milan Zachodil Datum tvorby: 29. 1. 2013 Kód materiálu: OPVK_1.5_DUM_III/2_ČJL 1_ ZA_01 Soubor: VYSTUPY/VY_32_inovace_ČJL 1_ZA_02 Anotace: Materiál seznamuje žáky se spisovnou podobou národního jazyka a jejími varietami.

Národní jazyk Národním jazykem hovoří příslušníci jednoho národa, hovoří-li svou mateřštinou. Národní jazyk je znakem národa a má funkci národně reprezentativní. Vedle národních jazyků existují i takové, které charakter národního jazyka nemají (např. esperanto, ido, …) Čeština má několik podob, které se vzájemně překrývají.

Spisovný jazyk Základní rozdělení je na jazyk spisovný a nespi-sovný. Spisovná čeština vznikla na základě středočeského nářečí, formovala se jako jazyk literárních památek již od 14. století.

Útvary jazyka spisovného Spisovná čeština má nejvypracovanější a nejvyspělejší formu. Má se jí využívat ve školách a na úřadech, v literatuře a v médiích. V mluvené podobě využívá minimum knižních a archaických slov, převládají výrazy ne-utrální, často se užívá slov hovorových.

Útvary jazyka spisovného Hovorová čeština se označuje jako mluvená podoba spisovného jazyka, zbavená archaických a knižních prvků. Stavba vět je jednodušší a volnější, slovní zásoba je obohacena slovy z obecné češtiny (legrace). Často dochází k univerbizaci (zkrá-cení v jedno slovo), např. spacák, náklaďák apod.

Útvary jazyka spisovného Výrazy knižní jsou slova, užívaná ve veřejných projevech slavnostního rázu, v některých literárních dílech a řídce také v odborných projevech. (např.  počin, chrabrý, odvětit, dlít,prodlévat, nicméně, arci  nebo obraty jít v ústrety, být s podivem apod.) Neutrální podoba: Můžeme čekat, že se brzy vrátí. Knižní podoba: Lze se nadíti jeho brzkého návratu. Hovorová podoba: Můžem čekat, že bude brzo zpátky.

Útvary jazyka spisovného Archaismy – zastaralé výrazy, které se dnes již neužívají (např. háv, kýžený,slynouti ). Historismy - slova, která označují zaniklou skutečnost (např. halapartna, píď, grešle). Historismy a archaismy relativně nejdéle přežívají v místních jménech (Postoloprty), v ustálených rčeních (nestojí za zlámanou grešli ), příslovích a lidových písních.

Otázky a úkoly Odkdy a na jakém základě se začala utvářet spisovná čeština? Čím se vyznačuje hovorová čeština? Kde se můžeme setkat s knižními výrazy? Jaký je rozdíl mezi archaismy a historismy? Odpovědi: Od 14. století ze středočeského nářečí. Absencí archaických a knižních prvků, jednodušší a volnější větnou stavbou, univerbizací, výrazy z obecné češtiny. Ve slavnostních projevech, v některých knihách umělecké a odborné literatury. Archaismy jsou zastaralé výrazy, které pojmenovávají existující skutečnost, zatímco historismy označují zaniklou skutečnost.

Použitá literatura a další zdroje M. Čechová a kol.: Český jazyk pro 4. ročník SOŠ. SPN, Praha 2007 D. Mašková: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Petra Velanová-vyuka.cz, Třebíč 2006 http://www.absi.cz/absi/eshop/106-1-Ucebnice-a-prirucky-VS/0/5/16473-SLOVNIK-SPISOVNE-CESTINY-PRO-SKOLU-A-VEREJNOST http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/igstema1.htm