SPIRITUÁLNÍ PROJEVY V KULTUŘE MLÁDEŽE Přednáška – 28. února 2012 doc. Michal Kaplánek, Th.D.

Role pedagoga volného času ??? Dimenze osobnosti Fyzická Sociální Psychická Spirituální Mravní a duchovní život Duševní stav Sociální vztahy Životní funkce Role pedagoga volného času ???

Transcendence Transcendence = „přesažnost“ z lat. trans-ire = překračovat (hranice) O jaké hranice se jedná? Hranice sebe sama (antropologická tr.) Hranice poznání (noetická tr.) Hranice „stvořeného světa“ (teologická tr.)

Luckmann: The Invisible Religion Noetické východisko: svět je vysvětlitelný jen ve vztahu ke skutečnosti, která ho přesahuje, na které závisí = k transcendenci, a proto se v každé společnosti tradují vysvětlující schémata (jaký je smysl bytí, jak si představit to, co nás přesahuje – společenské zákonitosti, příroda, Bůh, jaké jsou vztahy těchto transcendentních veličin mezi sebou) = světový názor. Světový názor potřebuje a má každý člověk. Světový názor plní základní funkci náboženství = překročení sebe sama, tzn. zakotvení člověka v symbolickém světě (symbolische Universa). „Symbolické světy“ jsou „sociálně objektivizované interpretační systémy, které jsou na jedné straně ve vztahu k světu každodenní zkušenosti a na druhé straně k onomu světu..., který tuto každodennost přesahuje“. Konkrétní náboženské systémy jsou „speciálně institucionalizované projevy symbolických světů“. Neviditelné náboženství = individualizovaná forma náboženství, která se neváže na žádný tradiční náboženský systém a funkci zakotvení díky „náboženské“ zkušenosti se odehrává v oblasti seberealizace, mobility, sexuality a zážitku rodinné blízkosti.

Tajemství 19. století a první polovina 20. století byly poznamenány vírou v lidský rozum – „objevíme všechny přírodní a společenské zákonitosti“, „neexistuje žádné tajemství, před nímž by se měl lidský rozum sklonit“ Vědecký pokrok přinesl poznání: Naše síly – rozumové a mravní – jsou omezené Vědecký pokrok nepřináší jenom zlepšení kvality života, ale stává se současně globálním nebezpečím (ekologické katastrofy, války) Vynálezy mohou být zneužity, pokud se neuplatní etická kritéria Znovuobjevení posvátna a tajemna „mysterium tremendum et fascinosum“ (R. Otto)

Etablovaná náboženství dnes Situaci „osvědčených“ náboženských systémů v postmoderním prostředí vyznačují následující změny: Dekonstrukce Deformace Inverze Difúze Mediální adaptace

„Náboženství mládeže“ Čemu věří mladí lidé? Co je pro ně svaté? ……………………………………… Vlastnosti: svoboda výběru, eklekticismus, synktretismus individualismus a „efektivita“ (co mi to dává?) důraz na zážitek - zaměření na přítomnost neochota věřit zaslíbením, neochota k askezi spontánnost, upřímnost, ale i odtržení od života

Zvláštnosti České republiky Zbytky křesťanské tradice Křesťanské hodnoty platí, ale ztrácí na samozřejmosti Náboženské pojmy se užívají, ale jsou nepochopitelné Náboženské obřady při významných událostech jsou aktuální „Posvátno a tajemno“ přitahuje Zbytky ateistické tradice Náboženská témata jsou na veřejnosti tabu Materialismus je považován za „vědecký světový názor“ Nedůvěra – někdy i nepřátelství – vůči církvi

Typologie náboženských postojů Tradiční náboženství Reflektované tradiční náboženství Individualizované náboženství Alternativní náboženské proudy: radikální hnutí uvnitř církví esoterické a synkretistické skupiny „nová náboženství“ a sekty okultismus

Kultivace víry věřícího člověka Předpoklady – východiska : Základní životní postoj (bazální důvěra) Obraz Boha Obraz o sobě (super-ego) Původ (tradiční x reflektovaná víra) Duševní stav (jistota x nejistota) Náboženské vzdělání

Kultivace víry věřícího člověka Směr: od „zlého Osudu“ k „dobrému Otci“ od „Velkého bratra“ k Partnerovi od „Boha filozofů“ k Otci Ježíše Krista od kultu k ’Αγαπή od samoty ke společenství od mluvení k naslouchání od slova ke znamení (svátosti)

Mravní život Žebříček hodnot Smysl života Kontingence Minulost a budoucnost Svědomí Zásady Vztahy