Havarijní plán

Ochrana podzemních vod před znečišťováním nebezpečnými látkami Uplatnění směrnice Rady 80/68/EHS v ČR: Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách § 38 nakládání s odpadními vodami § 39 nakládání se závadnými látkami Vyhláška č. 450/2005 Sb. (havarijní) Novela zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech Novela vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv

Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách § 39 „Závadné látky“ (novela č. 20/2004 Sb.) § 39 „Závadné látky“ Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. Závadné látky = hnojiva, statková hnojiva, pesticidy, PHM, … Příloha č. 1 zákona vymezuje mezi závadnými látkami: Nebezpečné látky Zvlášť nebezpečné látky

Nebezpečné závadné látky (zkráceně „nebezpečné látky“) Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny Biocidy a jejich deriváty neuvedené mezi zvlášť nebezpečné látky. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, … 4. Toxické nebo perzistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, … 5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu. 6. Neperzistentní minerální oleje a neperzistentní uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. Dle výkladu MŽP (8.2006) sem patří statková hnojiva, minerální hnojiva, komposty, sil. šťávy apod. 9. Kyanidy. (Zde byla statková hnojiva atd. do konce roku 2003)

vzor havarijního plánu na adrese: http://www.agronavigator.cz/nitrat § 39 (2) Když uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu (= podnikatelsky) nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření: a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále „havarijní plán“); havarijní plán schvaluje příslušný vodoprávní úřad; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel se správcem vodního toku havarijní vyhláška MŽP č. 450/2005 Sb. - účinnost od 1.5.2006 (netýká se hnojení) vzor havarijního plánu na adrese: http://www.agronavigator.cz/nitrat (http://www.nitrat.cz) b) provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.

… § 39 (4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména:      - umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,      - používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, který je vhodný i z hlediska ochrany jakosti vod,

- zkoušet těsnost 1 x za 5 let (nebezpečné látky)     § 39 (4) pokračování (první právní úprava pro zkoušky těsnosti), říká kdy, ale neříká jak - nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky (zápis do provozního deníku) !!! - zkoušet těsnost 1 x za 5 let (nebezpečné látky) - v případě zjištění nedostatků provádět opravy - nepropustná úprava proti úniku do vod - vybudovat a provozovat kontrolní systém (týká se nových nádrží nebo těch, kde je vybudován, zpětně se nebuduje)

(druhý právní úprava zkoušek těsnosti, zase neřeší, jak?) Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství (podle nového stavebního zákona č. 183/2006 budou vyhlášky č. 191/2002 a č. 137/1998 nahraženy novou stavební vyhláškou, tam bude kapitola „zemědělské stavby“ a zde uvedené požadavky na zkoušení těsnosti budou zrušeny) (druhý právní úprava zkoušek těsnosti, zase neřeší, jak?) Doplňkové zabezpečení jímek, nádrží a skladů (§ 6) (hnojůvka, močůvka, kejda, silážní šťávy, siláž pod 30 % sušiny) při umístění:          - v oblastech se zvýšenou ochranou vod (nyní celá ČR!!!)          - v ochranných pásmech požadavek: (zase se hovoří o tom, kdy mají být prováděny zkoušky těsnosti, ale neříká se jak)          - zkouška vodotěsnosti před uvedením do provozu a dále           - jednou za 5 let u zemních jímek           - jednou za 10 let u nadzemních nádrží          - kontrolní systém .

Zkoušky těsnosti – třetí právní úprava Způsob provedení zkoušky těsnosti: V současné době je upraveno ve vyhlášce 450/2005 Sb. § 3 Kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek ze zařízení (= systém kontroly) budují a provozují uživatelé závadných látek uvedení v § 39 odst. 4 vodního zákona jedním nebo více z těchto způsobů: a) technickým zjištěním – provádí odborník s licencí – vodou, plynem, rentgenem, ultrazvukem b) zjišťováním přítomnosti závadné látky v okolí zařízení – rozbory půdy, rozbory půdy z okolí jímky c)měřením množství závadné látky v zařízení se zjištěním dosažení nejvyšší hladiny d) senzorickou kontrolou těsnosti zařízení jedenkrát za 6 měsíců Způsob zkoušení těsnosti je nutné popsat v havarijním plánu, který je schvalován vodoprávním úřadem.

Jak provádět zkoušky těsnosti je tedy v současné době upraveno jen ve vyhlášce 450/2005. Nová právní úprava zkoušek těsnosti bude opět po dohodě s MŽP řešena novelou této vyhlášky.Nebude ji tedy řešit novela vyhlášky 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, jak bylo avizováno. • Kontroly těsnosti budou kontrolovány u všech skladů závadných látek, ale na snížení dotací bude mít vliv jen pochybení u zkoušek těsnosti skladů ropných látek. Za nedostatky u zkoušek těsnosti u ostatních jímek (statková hnojiva) budou postihy v rámci národní kontroly. Samozřejmě předmětem kontroly podmíněnosti bude kontrolováno zacházení se všemi závadnými látkami v podniku, tak jak je popsáno v havarijním plánu.

o skladování a způsobu používání hnojiv Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv Novela vyhlášky č. 91/2007 Sb. - účinnost od 1.5.2007 Důvody: doplnění položek, terminologie, připomínky EK Skladování organických hnojiv (komposty, digestát, …) Hnůj na složišti max. 2 roky (v ZOD pův. 9, nově 12 měsíců) (zapracovat do havarijních plánů) Separovaná kejda je i nadále statkové hnojivo (fugát = 4 měs.) Snižování nutných skladovacích kapacit (prodej, BPS, pastva,..) I po snížení musí být rezerva pro skladování 2-měs. produkce Nerovnoměrnost hnojení – požadavky jiných předpisů Evidence hnojení – forma nerozhoduje, uvádění ha, záznam za rok, při pastvě se uvádí i přívod živin, pro dotace - PB/DPB Upravená příloha 2 (přívod živin ve statkových hnojivech)

Pokud zemědělci zacházejí se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo hrozí zvýšené nebezpečí znečištění vod, musí mít zpracovaný havarijní plán, který schvaluje příslušný vodohospodářský úřad. Dále pak musí zaznamenávat provedená opatření a tyto záznamy uchovávat 5 let.

O větší rozsah se nejedná: v kapalném skupenství v zařízení do 500 l včetně v určených obalech do 1000 l včetně pevné závadné látky v celkovém množství do 1000 kg včetně PHM v dopravních a mechanizačních prostředcích aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin

O větší rozsah se nejedná: nebezpečné závadné látky nafta, benzín, oleje, mazací tuky nebezpečné závadné látky kapalné do 100 litrů nebezpečné závadné látky pevné do 150 kg

O větší rozsah se nejedná: zvlášť nebezpečné závadné látky zvlášť nebezpečné závadné látky kapalné do 10 litrů zvlášť nebezpečné závadné látky pevné do 15 kg.  

Produkce statkových hnojiv Průměrná roční produkce statkových hnojiv v t/rok v přepočtu na 1 DJ (500 kg živé váhy/ Krávy – kejda 21,9 t/rok hl. podestýlka 11,5 t/rok při produkci močůvky 8,1 t/rok Ovce - kejda 11,3 t/rok hl. podestýlka 7,2 t/rok

Pojmy Zařízení – technická nebo technologická jednotka, v níž se nakládá se závadnou látkou objekty, ve kterých se produkují a skladují statková hnojiva, technologie stáje, kategorie a počet zvířat, produkce statkových hnojiv na farmě, kanalizace, jímky apod.,

Pojmy Ucelené provozní území – území, kde se nachází zařízení nebo soubor zařízení, v nichž je nakládáno s jednou nebo více závadnými látkami / kravín, jímka, hnojiště, čerpací stanice na naftu../ Havarijní plán obsahuje vymezení uceleného provozního území, pro které je zpracováván, a údaje o uživateli závadných látek.

Pojmy Vodoprávní úřady jsou: obecní úřady újezdní úřady na území vojenských újezdů obecní úřady obcí s rozšířenou působností krajské úřady ministerstvo jako ústřední vodoprávní úřad

Náležitosti havarijního plánu Popis havárie Autor havarijního plánu (zpracovatel) Uživatel závadných látek (identifikace) Seznam závadných látek Seznam ucelených provozních území – zemědělský podnik zpracovává jeden havarijní plán. Pokud má více ucelených provozních území, pro každé musí být zpracovaná odpovídající část havarijního plánu.

Náležitosti havarijního plánu Části havarijního plánu věnované jednotlivým uceleným provozním územím – popis zařízení a technologií, situační plánek, možné cesty havárií, možný únik do povrchových a podzemních vod, únik látek do kanalizace, identifikační údaje a vlastnosti závadných látek, první pomoc při zacházení s těmito látkami, ochranné pomůcky. Popis postupu při vzniku havárie Kvalifikace a postupy zabezpečující rozvoj a udržování potřebných odborných způsobilostí Umístění havarijního plánu Způsob vedení záznamů a popis kontrolního systému Kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek

6. kolo Programu rozvoje venkova Kolo začíná 10. února a končí 2. března 2009 (pro mladé začínající zemědělce začíná 17. února) Opatření: I.1.1.1. Modernizace zemědělských podniků I.1.1.2. Spolupráce při vývoji nových produktů…(podpora využití biomasy (bylo otevřeno v 1. kole, byl malý zájem a tak ve 3. kole spuštěno nebylo, až teď v šestém) I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.4. Využívání poradenských služeb (pozor! Letos bylo v červnu, v příštím roce už v jarním kole!) II.2.4.1 Obnova lesního potenciálu pro kalamitách III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy III. 1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje

Zatím avizované změny Počkat na aktuální pravidla! Modernizace – podpora nosnic - u modernizace staveb pro rostlinou výrobu by mělo být preferenční kritérium – zátěž zemědělské půdy VDJ (0,2-0,3) • Mladí – nákup základního stáda - bodován převod farmy od osoby starší 55 let (nejen PUZČ) - bodově zvýhodnění zemědělci, kteří v letošním roce hospodařili, měli příjmy ze zemědělství, popř. brali již dotace na půdu) - ekologický zemědělec – jak bodován ?

Děkuji za pozornost! Zpracoval: Ing. Blanka Fedáková poradce – metodik Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha, regionální pracoviště Klatovy tel.: 731 471 704 e-mail: fedakova.blanka@uzei.cz kancelář – Střední zemědělská a potravinářská škola Klatovy