Peníze a peněžní trh Pavel Seknička

Směna naturální Přímá naturální směna – zboží za zboží, Z - Z Zprostředkovaná, nepřímá naturální směna – směna zboží za zboží zprostředkovaná komoditními penězi, jako ekvivalentem směny, Z – KP - Z

Komoditní peníze Komoditní peníze obecně jsou ekvivalentem směny Komoditní peníze fungovaly jako prostředek směny Komoditní peníze – dobytek, hlinění tabulky, mušle, nástroje (motyky, rýče, nože, sekyry apod.), jantar, kameny, vejce, ptačí péra, psí zuby, kousky železa, hřebíky, kožené peníze, zlatý prach, kakaové boby, tabák, koně, ovce, jehněčí kůže, rýže, obilí, sůl, čaj, sýr, eskymácké čluny, vodka, příze atd.

Peněžní směna Peněžní směna: peníze – zboží – peníze Peníze se stávají všeobecným ekvivalentem, peníze jsou tak prostředkem peněžní směny

Pojem měna Měnu definujeme jako národní formu peněz, resp. dohodnutou integrační nadnárodní formu peněz. Každá měna má technické a ekonomické znaky. Technické znaky – název měny, hotovostní druhy vč. Dané nominální struktury, dělení a kumulace, výlučnost měny, způsob stanovení měnového kurzu. Ekonomické znaky – charakter emise peněz, způsob zajištění měnové stability,

Koruna česká (Kč) Konkrétně koruna česká je charakterizována těmito znaky: Název měny, Dělení, Výlučnost měny ( zákonné platidlo na daném území, v ČR stanovuje zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance) Způsob stanovení měnového kurzu Charakter emise peněz (hotovostní a bezhotovostní)

Vývoj emise peněz Mincovnictví (založené na monometalismu nebo na bimetalismu, decentralizovaná a centralizovaná, emise plnohodnotných mincí a emise neplnohodnotných mincí) Státně rozpočtová emise (emise peněz panovníkem na krytí svých potřeb, dnes získávání prostředků do státního rozpočtu – emise státovek) Klasická bankovně úvěrová emise (vydávání bankovek, emise byla krytá směnkami, měnovými kovy, bez krytí – fiduciární emise) Moderní bankovně úvěrová emise (modifikovaná bankovně úvěrová emise)

Měnové standardy Zlatý standard Standard zlatého slitku Standard zlaté rezervy Standard zlaté devizy Zlatý dolarový standard Nařízený standard

Peníze a funkce peněz Z teoretického hlediska můžeme definovat peníze jako cokoliv, co je všeobecně přijímáno při placení za zboží nebo služby, nebo při úhradě dluhu. Funkce peněz: Prostředek směny Zúčtovací jednotka Uchovatel hodnoty

Proces utváření vkladů Příklad: Původní banka 1000 900 100 Banka 2. generace 900 810 90 Banka 3. generace 810 729 81

Multiplikátor peněžní nabídky Poměr nových vkladů ke zvýšení rezerv se nazývá multiplikátor peněžní nabídky. V jednoduchém případě, který je analyzován je dán poměrem: Změna peněz : změně rezerv

Úroková míra Úroková sazba je cena zaplacená za půjčení peněz. Úrok většinou počítáme jako procento z půjčených finančních prostředků za rok. Existuje mnoho druhů úrokových sazeb v závislosti na splatnosti, riziku, daňovém statusu a dalších vlastnostech dlužníka.

Nominální a reálná úroková sazba Nominální úroková sazba (někdy nazývaná peněžní úroková sazba) měří výnos v korunách za rok na jednu investovanou korunu. Reálná úroková sazba měří množství zboží, které dostaneme zítra za zboží, kterého se vzdáme dnes. Reálnou úrokovou sazbu dostaneme tak, že upravíme nominální úrokovou sazbu o míru inflace. Zvláště během období s vysokou mírou inflace musíme používat reálnou úrokovou sazbu k tomu abychom vypočítali výnos z investic ve formě zboží.

Poptávka po penězích Kvantitativní teorie peněz: Fisherova teorie poptávky po penězích (Fisherova rovnice směny – MxV = PxT) Cambridgeská teorie poptávky po penězích (A. Marshall, A. C. Pigou) rovnice směny MxV = PxQ Keynesova teorie preference likvidity Friedmanova moderní kvantitativní teorie peněz

Nabídka peněz Peněžní agregáty (označujeme M): M0 = oběživo, resp. měnová báze, M1 = oběživo + vklady na běžných účtech v bankách (úzké peníze) M2 = M1 + termínované vklady + ostatní vklady (střední peníze) M3 = M2 + krátkodobé cenné papíry nebankovních subjektů v cizí měně (široké peníze)