Mezinárodní vztahy

Moderní věda Vypracovávány mezinárodní studie – zaměření na celosvětové problémy, mapují příčiny konfliktů a důsledky Rozdíl – Evropa – teoreticky (vývoj diplomacie a mezinár. práva) - USA – pragmaticky (etnické menšiny, důsledky imperialismu)

Přístupy v mezinárodních vztazích Idealistický Realistický Scientistický (behaviorální) Teorie konfliktu

Subjekty mezinárodních vztahů Suverénní státy – země, které mají svrchovanou moc nad obyvatelstvem - politická nezávislost, vlastní politika, právo uzavírat dohody, smlouvy a navazovat diplomatické styky, vstupy do organizací

Velmoci – formálně neexistují, jsou především v ekonomických organizacích (formálně jsou si státy rovné) Výjimečné postavení : 5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Čína, VB, Francie)- mají právo veta (zablokování usnesení) Supervelmoc – USA, potom podle lidnatosti Čína a Indie

Mezinárodní organizace Důležitý aktér v MV 1) MVO – mezinárodní vládní organizace 2) MNO – mezinárodní nevládní organizace 3) Zvláštní – TO – transnacionální organizace Působnost mandátů: - specializované – zaměřené na jednotlivé oblasti - obecné – pracují na všech stupních

Členství: - omezené – omezeno lokálním působením nebo ekonom Členství: - omezené – omezeno lokálním působením nebo ekonom. podmínkami - neomezené (otevřené) Viz. Tabulka str. 394 TO – podobné fungování jako MNO, liší se hierarchickým uspořádáním a centrálním řízení Patří sem: náboženská společenství (římskokatolická církev) a podniky (Schell), působící ve více než jedné zemi - mají reálnou šanci ovlivnit rozhodování vlád mnoha zemí

Mezinárodní politika Je tvořena zahr. Politikou dvou a více států Izolacionistická – vyhýbání styků (zavřít hranice), diktatury, neprospívá Dohody – spolupráce mezi zeměmi Deklarace – předstupeň, příprava, nejsou právně závazné a nevynutitelné Smlouvy – právně závazné a vynutitelné

Vypověditelné Nevypověditelné Bilaterální (mezi 2 zeměmi) Multilaterální (více států) Regionální Globální (smlouvy k problémům celého světa)

diplomacie Hlavní nástroj mezinárodní politiky Diplomat – vyjednávání + reprezentace (!musí umět chodit po žhavém uhlí“) - reprezentuje svoji zemi a komunikuje se zástupci jiných zemí Dalšími nástroji jsou: ideologická propaganda, zastrašování, ekonomická blokáda a používání násilí

5 diplomatických hodností Velvyslanec Vyslanec (oba jmenuje hlava státu) vysílající stát – vysílá diplomaty, aktivní právo ho poslat hostující stát – přijímá diplomaty, pasivní právo ho odmítnout – persona non grata = diplomat jako nežádoucí osoba 3) Rezident 4) Charché d´affair – dočasný zástupce 5) Atašé – odborník na určitou oblast (kulturní, vojenský,…)

Konzul – nepatří mezi diplomaty, jeho úkolem jsou zájmy svých občanů v zahraničí Konzuláty – po celém světě v ostatních státech Diplomatické vztahy navazují státy teprve tehdy, jestliže je stát uznán de jure (podle práva), tak se stává samostatným subjektem mezinár. práva Po uznání de jure následuje uznání de facto (ve skutečnosti)

Mezinárodní ekonomická spolupráce = dělba práce Clo – daň vyměřená za dovoz výrobku Kvóta – kvantitativní omezení dovozu Mezinárodní měnový fond (MMF)