Zpracování LHP na základě statistické provozní inventarizace

Stávající principy zařízení lesa Metoda věkových tříd (pasečný les) Kontrolní metody Plánování na bázi SPI

Metoda věkových tříd

Věkové třídy pro každou porostní skupinu se udávají průměrné veličiny bez uvedení přesnosti při současné konkurenci v lesnické taxaci se většina údajů v popisu porostů „odhaduje“. Podle odborné literatury se uvádí přesnost kvalifikovaného odhadu na hranici +-25% Stávající metody výpočtu etátu jsou pro strukturně bohaté lesy nevyhovující.

Kontrolní metoda

Kontrolní metoda problém vyčíslení tzv. „normální zásoby“ Klasická kontrolní metoda (zařízení výběrného lesa) je na dnešní poměry neúměrně drahá průměrkování naplno ve všech porostech (porostních skupinách) 10 let je pro opakování inventury je příliš dlouho problém vyčíslení tzv. „normální zásoby“

Plánování na bázi SPI Využití výběrových statistických metod Využití moderních měřících přístrojů a výpočetní techniky Zapojení prvků kontrolních metod

Historie SPI v ČR 1996 – uzákoněna národní inventarizace lesů 2001 - 2004 – provedena 1. NIL s konceptem náhodného výběru ploch na průsečících čtvercové sítě 2x2km LS Klokočná (2000 – 1. pilotní projekt SPI v ČR) 2001 – pilotní projekt SPI v NP Podyjí 2002 – zpracován historicky první LHP na bázi SPI v ČR (LHP pro NP Podyjí) 2002 – v rámci obnovy LHP ŠLP „Masarykův les“ Křtiny zařízen LÚ Borky metodou SPI 2003 – doposud – jsou zpracovávány nové LHP pro jednotlivé správy NP Šumava 2008 – lesnický úsek Borky na ŠLP „Masarykův les“ Křtiny zařízen podruhé metodou SPI 2013 – opakovaně zařízen NP Podyjí a Krnap 2013- lesnický úsek Borky na ŠLP „Masarykův les“ Křtiny zařízen potřetí metodou SPI

Doporučený typ výběru při SPI v ČR od průsečíku sítě se pomocí generátoru náhodných čísel posune střed plochy na libovolnou stranu až o 50m výběr se provádí na průsečících pravidelné sítě bodů Systematický znáhodněný stratifikovaný výběr s proporcionální pravděpodobností Optimalizován pro dílčí části majetku - TVL pravděpodobnost, že daný strom bude vybrán, se řídí jeho tloušťkou

Design inventarizační plochy soustředné kruhy omezují pravděpodobnost výběru stromů podle jejich tloušťky čím tlustší strom, tím vyšší pravděpodobnost výběru nižší pravděpodobnost se vyváží četností výskytu = čím tenčí stromy, tím je jich více

Postup inventarizace stratifikace lesního majetku vytyčení ploch páteřní sítě a měření v terénu Vyhodnocení dat páteřní sítě a zahuštění (taxační pochůzka) tvorba LHP na bázi SPI

Stratifikace stratifikace je rozdělení celku na homogenní části základním stratifikátorem inventarizace je TVL (typ vývoje lesa) = Soubor stanovišť s podobnou potenciální přirozenou vegetací a s velmi podobným vývojovým cyklem přírodního lesa závěrečného typu. Jednotka trvalá. Základní vyhodnocovací i kontrolní jednotka provozní inventarizace lesů.

Vlastní inventarizace Příprava (tvorba TVL, položení páteřní sítě, znáhodnění, příprava projektu) Měření v lese na páteřní síti (skupina 2 lidí, všechny tloušťky, několik výšek v každém tl. stupni, doprovodná data) Výpočet přesnosti (pokud není dosažena, doměření na zahušťovací síti) Vyhodnocení, výpočty

Hustota páteřní sítě a zahuštění Páteřní síť má rozteč 250x250m (jsou proměřeny všechny body) Pro zahuštění se používá síť 125x125m (náhodně vybrané body, odhadnutý počet) Intenzita výběru se pohybuje kolem 3-5% plochy (NIL = 0,1% plochy) Požadovaná přesnost = 5-10% na TVL a min. 5% na celý lesní majetek

100 ploch páteřní sítě, přesnost =5,989%

Potřebujeme přesnost 5% = 144 ploch

Co je výsledkem inventarizace? Celková zásoba TVL ±10 (celek ±5 %) Celkový běžný přírůst TVL a majetku (po druhé a každé další inventarizaci) TVL ±10 (celek ±5 %) Zastoupení dřevin na TVL Žádná relevantní data na úrovni oddělení, dílců a porostních skupin!!!!!!!

Jak vypadá hospodářská kniha?

Novější příklad (NP Šumava)

Lesnické mapy na bázi SPI

Lesnické mapy

Výpočet etátu TC – celková těžba (etát) CBP – celkový běžný přírůst Zs – zásoba skutečná Zn – zásoba normální a – vyrovnávací doba t – doba platnosti LHP CBP – celkový běžný přírůst Z2 – zásoba při II. Inventuře Z1 - zásoba při I. Inventuře D – dorost do kmenoviny T – těžba za inventarizační období

Výhody Umožňuje popsat strukturně bohaté, pestré porosty Je možné aplikovat na výběrný les Zjištění zásob se známou přesností Umožňuje zjistit přírůst daleko přesněji, než klasická kontrolní metoda Evidence těžeb je součástí SPI (dorost, těžba) Eviduje se mortalita => zpřesnění výpočtu přírůstu Nevýhody plochy nesmí být vidět nemá smysl v lesích s výrazným věkovým aspektem nehospodárné pro malé majetky omezena velikostí inventarizační plochy (větrolamy) doposud vyšší náklady, trend je ale příznivý opuštění porostní skupiny jako kontrolní jednotky