SLOVESA Mgr. Michal Oblouk

SLOVESA – DRUHY slova, která se časují a vyjadřují děj – činnost, stav nebo změnu stavu určujeme: osobu, číslo, způsob, čas, rod, vid, třídu a vzor druhy sloves: ZVRATNÁ – vždy mají u sebe zvratné zájmeno SE, SI, např. dívat se, snažit se, odpočinout si, umínit si PLNOVÝZNAMOVÁ – mají samostatný význam, např. pracovat, ležet NEPLNOVÝZNAMOVÁ – spojují se s jinými slovesy, druhy: SPONOVÁ – v přísudku jmenném se sponou, BÝT, BÝVAT, STÁT, STÁVAT SE ZPŮSOBOVÁ – modální, ve spojení s infinitivem plnovýznamového slovesa, CHTÍT, MÍT (povinnost), MUSIT, MOCI, SMĚT FÁZOVÁ – ZAČÍT, ZAČÍNAT, PŘESTAT, PŘESTÁVAT, ZŮSTAT, ZŮSTÁVAT

SLOVESNÉ TVARY/OSOBA, ČÍSLO INFINITIV – základní tvar slovesa, neurčitý tvar zakončení –T/-CT, např. pracovat, zpívat, říct, obléct,… NEURČITÉ – samy nevyjadřují určitou osobu: infinitiv, příčestí minulé (volal jsem), příčestí trpné (volán), přechodník přítomný (volaje) a minulý (přivolav) URČITÉ – vyjadřují jednu ze tří mluvnických osob: tvary oznamovacího, rozkazovacího a podmiňovacího způsobu JEDNODUCHÉ - vyjádřeny jedním slovem, např. volám SLOŽENÉ – vyjádřeny více slovy, např. budu volat, volal jsem, volal bych,… slovesná osoba je trojí: první (já, my), druhá (ty, vy) a třetí (on, ona, ono, oni, ony, ona) číslo je u sloves dvojí: jednotné a množné

SLOVESNÝ ZPŮSOB A ČAS každé sloveso v určitém tvaru vyjadřuje jeden ze tří slovesných způsobů 1) OZNAMOVACÍ – indikativ, obvykle oznamuje slovesný děj, sloveso může vyjádřit trojí čas: PŘÍTOMNÝ – prézens, tvoří se koncovkami trojího typu: -U/-I/-EŠ/-E/-EME/-ETE/-OU/-Í, -ÍM/ÍŠ/-Í/-ÍME/-ÍTE/-EJÍ/-Í, -ÁM/-ÁŠ/-Á/-ÁME/-ÁTE/-AJÍ (jedu, píši, jedeš, jede, jedeme, jedete, jedou, píší, sázím, sázíš, sází, sázíme, sázíte, sázejí/sází, počítám, počítáš, počítá, počítáme, počítáte, počítají) – v koncovkách píšeme vždy -Í MINULÝ – préteritum, skládá se z přítomných tvarů slovesa být a z příčestí minulého (počítal jsem) BUDOUCÍ – futurum, slovesa dokonavá vyjadřují budoucnost přítomnými tvary (vypočítám), slovesa nedokonavá tvarem složeným z tvaru pomocného slovesa být a z infinitivu (budu počítat) 2) ROZKAZOVACÍ – imperativ, vyjadřuje rozkaz nebo přání, má tvary jen pro 2. os. j. č., 1. a 2. os. mn. č., koncovky jsou trojí: -0/-ME/-TE, -I/-EME/-ĚME/-ETE/-ĚTE, -EJ/-EJME/-EJTE (běž, běžme, běžte, kresli, kresleme/spěme, kreslete/spěte, líbej, líbejme, líbejte) – v koncovkách píšeme vždy -I 3) PODMIŇOVACÍ – kondicionál, vyjadřuje děj možný a děj, který by nastal, kdyby se splnila jistá podmínka, neurčujeme čas, je dvojí: PŘÍTOMNÝ – skládá se ze zvláštních tvarů slovesa být a z příčestí minulého (počítal bych, počítal bys, počítal by, počítali bychom, počítali byste, počítali by) MINULÝ – skládá se z podmiňovacího způsobu slovesa být a z příčestí minulého (byl bych počítal, byl bys počítal, byl by počítal, byli bychom počítali, byli byste počítali, byli by počítali)

SLOVESNÝ ROD ČINNÝ – aktivum, vyjadřuje, co činí podmět, původce děje = podmět, např. Vichřice vyvrátila mohutný modřín. Sparta opět porazila Slavii. TRPNÝ – pasivum, vyjadřuje, co činí někdo jiný než podmět, původce děje není vyjádřen podmětem, např. Mohutný modřín byl vyvrácen vichřicí. Slavie byla opět poražena Spartou. trpný rod se vyjadřuje dvěma způsoby: opisným tvarem trpným – skládá se z příčestí trpného a z tvarů slovesa být (byl vyvrácen, je vyvrácen, bude vyvrácen, byl by vyvrácen, byl by býval vyvrácen, být vyvrácen) zvratnou podobou slovesa – tvar 3. osoby činného rodu + zvratné zájmeno se (Prováděl se tam pokus. Domy se dříve stavěly většinou z panelů.) některá slovesa nemohou vyjádřit trpný rod, např. stát, sedět, ležet, běžet, letět, růst, znít, mít, moci, muset

SLOVESNÝ VID NEDOKONAVÝ – slovesa vyjadřují děj prostě probíhající, neohraničený, ve všech třech časech (počítat – počítal jsem/počítám/budu počítat, jet – jel/jede/pojede) DOKONAVÝ – slovesa vyjadřují děj ohraničený, jen v minulosti a v budoucnosti, slovesa nemohou vyjádřit přítomný čas (vypočítal jsem, vypočítám) !všechny tvary téhož slovesa vyjadřují stejný vid! obouvidová slovesa – věnovat, darovat slovesa dokonavá a nedokonavá, která se liší jen videm = vidové dvojice (dát – dávat, říct – říkat) mnohá slovesa dokonavá se tvoří ze sloves nedokonavých připojením předpony (počítat – vypočítat, psát – napsat) mnohá slovesa nedokonavá se tvoří ze sloves dokonavých změnou přípony nebo změnou hlásek (pustit – pouštět, vyrobit – vyrábět) !rozkaz se vyjadřuje dokonavým slovesem, zákaz nedokonavým! slovesa nedokonavá se dělí na nenásobená (jede) a násobená (opakování děje, jezdí, jezdívá)

TVOŘENÍ SLOVESNÝCH TVARŮ slovesné tvary se tvoří od kmene přítomného nebo kmene minulého PŘÍTOMNÝ KMEN – zjistíme oddělením koncovky od tvaru přítomného času, např. od 3. os. j. č. (trh-á, lez-e, vid-í), tvoří se z něj tvary oznamovacího způsobu přítomného času, tvary rozkazovacího způsobu a přechodníku přítomného MINULÝ KMEN – zjistíme oddělením –L od příčestí minulého (trha-l, lez-l, vidě-l), tvoří se z něj příčestí minulé, příčestí trpné, infinitiv a přechodník minulý

SLOVESNÉ TŘÍDY slovesa dělíme podle zakončení 3. os. j. č. přítomného tvaru do 5 slovesných tříd: třída – slovesa zakončená –E, před kterým není –N- nebo –J- (leze, teče, zve, zavře, káže) třída – slovesa zakončená –NE (sedne, padne, počne, vine) třída – slovesa zakončená –JE (myje, žije, hraje, kupuje) třída – slovesa zakončená –Í (sedí, leží, vodí, hází) třída – slovesa zakončená –Á (sedá, běhá, hřímá, chová)

SLOVESNÉ VZORY třída – NESE, BERE (nesl, bral – tvrdé vzory, před –E mají tvrdou nebo obojetnou souhlásku), MAŽE, PEČE, UMŘE (mazal, pekl, umřel – měkké vzory, před –E mají měkkou souhlásku) třída – TISKNE, MINE, ZAČNE (tiskl, minul, začal) třída – KRYJE, KUPUJE (kryl, kupoval) třída – PROSÍ, TRPÍ, SÁZÍ (prosil, trpěl, sázel/sázej) třída – DĚLÁ (dělal) slovesa vzoru mine mají před –NE samohlásku nebo R, L, v příčestí minulém mají příponu –NU- slovesa vzoru tiskne mají před –NE souhlásku, příčestí mají většinou bez přípony –NU- tvary podle vzoru začne mají i slovesa zakončená –ME (přijme, najme, sejme, obejme, pronajme, ujme se) ke vzoru sází patří slovesa odvozená od sloves (srážet, házet), slovesa odvozená od podst. a příd. jmen - znamenají stát se nějakým (zkamenět, ovdovět, zešedivět) + další slovesa (chybět, míjet, umět, rozumět, smět, stavět)

NEPRAVIDELNÁ SLOVESA neshodují se s žádným vzorem pěti slovesných tříd BÝT – jsem, jsi, je, jsme, jste, jsou, buď, buďme, buďte, budu, budeš, jsa, byv, byl, byla, bylo JÍST – jím, jíš, jedí, jez, jezme, jezte, jeda, dojed, jedl, jedla, jedlo, jeden VĚDĚT – vím, víš, vědí, věz, vězme, vězte, věda, dozvěděv se, věděl, věděla, vědělo, pověděn CHTÍT – chci, chceš, chce, chceme, chcete, chtějí, chtěj, chtějme, chtějte, chtěje, chtěl, chtěla, chtělo, chtěn