Státní energetická koncepce, energetická bezpečnost ČR, energetický systém EU: Jaká budoucnost čeká jádro? Dana Drábová Efektivitu již nelze měřit především výnosem, nýbrž zejména přínosem ke stabilitě a rovnovážnému vývoji společnosti (Petr Robejšek)

Naše civilizace byla stvořena fosilními palivy a její společenské obrysy a technické základy nemohou být přebudovány za deset nebo dvacet let. Energetické přeměny jsou ve své podstatě dlouhodobé procesy, trvající desítky let a nikoli roky. V současné době přes 80% spotřebovávané energie pochází z fosilních paliv a tento podíl zatím jen roste. Žádná kombinace starých a nových zdrojů energie není schopna v delším výhledu zajistit růst na úrovni průmyslové společnosti druhé poloviny minulého století Tyto zprávy se neposlouchají dobře, ale ještě horší by bylo je ignorovat

Předpokládaný vývoj spotřeby primárních zdrojů + 37% Mtoe = 11.63 TWh

VÝROBA ELEKTŘINY ČR V ROCE 2015 V roce 2015 bylo v ČR vyrobeno 83,888 TWh elektřiny. Instalovaný výkon byl 21 865,7 MW

Státní energetická koncepce Bez výstavby nových JE bude mít ČR nejpozději kolem r. 2035 problém s energetickou bezpečností V případě, že se nepovede z ekonomických nebo legislativních důvodů prodloužit životnost stávající EDU, tak již po roce 2025 Co je třeba podle SEK udělat? Vytvořit podmínky pro prodloužení životnosti elektrárny Dukovany. Případnou výstavbu dalšího nového bloku ve stávajících lokalitách jaderných elektráren cílit kolem předpokládaného odstavení EDU, tj. po roce 2035 v závislosti na predikci bilance výroby a spotřeby. Podpořit a urychlit proces projednávání, přípravy a realizace nových jaderných bloků ve stávajících lokalitách jaderných elektráren o celkovém výkonu do 2 500 MW, respektive roční výrobě ve výši cca 20 TWh v horizontu let 2030 – 2035 včetně nezbytných kroků mezinárodního projednávání. Podporovat rozvoj jaderné energetiky jako jednoho z pilířů výroby elektřiny. S cílovým podílem jaderné energetiky na výrobě elektřiny okolo 50 % a s maximalizací dodávek tepla z jaderných elektráren.

Faktory ovlivňující osud jaderné energetiky Úroveň bezpečnosti Ekonomické parametry Nakládání s vyhořelým palivem Možnost vojenského zneužití Veřejné mínění, přístup politiků

měrné výrobní náklady na vyrobenou elektřinu (LCOE)

SCÉNÁŘE EU

Klademe si správné otázky? Otázka nezní: „Líbí se nám jaderná energetika?“ Spíše bychom se měli ptát: „Máme za jádro v následujících nejméně 50-ti letech rozumnou náhradu?“ „Jaká je cena dalšího využívání jádra, jaká je cena jeho odmítnutí?“ „Jaké si máme stanovit požadavky pro další využívání jádra v případě, že cena za odmítnutí je příliš vysoká?“