Seminář pořádaný pod gescí Ústavně právního výboru dne 22. února 2016 Bagatelní kriminalita neexistuje Úvodní slovo prof. JUDr. Helena Válková, CSc.

Je to přece jen „bagatelka“…. Bagatelní kriminalita jako podceňovaný a proto opomíjený problém navzdory tomu, že se jedná o masový fenomén, který generuje desítky tisíc obětí a týká se proto většiny české populace Důsledky nedostatečné právně politické pozornosti: - svépomoc“ (samozvaná justice, domobrany apod.) - populistické volání po exemplárních trestech (3x a dost) - majetková i psychická újma oběti (vztek, bezmoc, materiální škoda, ztráta důvěry v právní stát a jeho instituce)   Kliknutím a následným zápisem nebo zkopírováním vložte Nadpis snímku Text snímku nebo jiný typ obsahu kliknutím na odpovídající ikonu v zástupném symbolu (předpřipraveném poli) – tabulku, graf, diagram/SmartArt atd. Text snímku bude automaticky s odrážkami. Pro změnu na nižší/vyšší úroveň použijte tlačítka Snížit/Zvýšit úroveň seznamu, která jsou k dispozici na kartě Domů, ve skupině Odstavec nebo klávesu TAB resp. SHIFT + TAB na začátku řádku Zápatí pro celou prezentaci lze upravit v dialogovém okně Záhlaví a zápatí vyvolaném kliknutím na tlačítko Záhlaví a zápatí na kartě Vložení, ve skupině Text

Základní prvky deliktu Delikt lze definovat jako relativně jednoduchou konstrukci složenou ze tří současně existujících prvků: pachatel oběť zločinu nedostatečná externí kontrola

Možný „vývoj“ delikventa a) recidiva majetkových deliktů vedoucí dříve či později do vězení b) eskalace „nenápadných“ projevů v nebezpečné útoky proti životu a zdraví (teplický případ) c) jednorázová epizoda bez opakování ohraničená časem a věkem (období dospívání, seniorský věk, latentní delikt)  

Problém s rozlišením…. Problém jak rozlišit a) až c)?   Jak optimálně reagovat? Co umožňuje platná právní úprava? Co je třeba změnit nebo doplnit v legislativě? Co je třeba zlepšit v aplikační praxi? Jak je třeba koordinovat aktivity v této oblasti (kdo, čím, proč)

Zločin a trestní politika Hrozba trestním postihem a ukládání trestních sankcí: nejpopulárnější způsob, jak odstrašit a potrestat pachatele trestných činů Trestní politika se chápe jako „boj se zločinem“ zastrašením a prevencí prostředky trestní justice Paradigma: ke zločinu dochází uvnitř konkrétní sociální struktury, jejíž je součástí, tzn. že zde jde o sebereflexi systému, který aktivizuje své instituce, v případě že je spáchán zločin

Cíle racionální trestní politiky Minimalizovat náklady způsobené oběti a dalším poškozeným (např. v rodině, na pracovišti, ve škole apod.) Racionalizovat náklady, které s sebou nese kontrola kriminality, tzn. výdaje na policii, soudy, věznice, probační službu, apod.) Snížit riziko výskytu a opakování trestné činnosti v rámci primární, sekundární a terciální prevence Odborně fundované odpovědi na to, jak takovou racionální trestní politiku průběžně a efektivně uskutečnovat, by měl nabídnout výzkum, který se však v Evropě vyskytuje jen sporadicky

Kriminologické poznatky z provedených výzkumů provedené analýzy a výzkumy potvrzují, že se recidiva po výkonu sankcí bez ohledu na to, zda šlo o alternativní sankce nebo krátké nepodmíněné tresty odnětí svobody, standardně pohybuje mezi 30 - 50 % zanedbatelné rozdíly mezi výsledným efektem sledovaných sankcí potvrzují tezi, že ústředním tématem kriminální politiky by neměly být tresty a jejich přísnost či vhodnost, ale rychlá reakce státu a dobrá sociální politika

Vliv mediální prezentace sankční politiky dominantně zobrazovaným přístupem k trestání pachatelů trestné činnosti je přístup represivní minimální prezentace alternativních trestů, resocializačních přístupů k pachatelům apod. naladění české veřejnosti zůstává spíše punitivní s tím, že cca 60 až 70% respondentů věří v odstrašující působení přísného trestání a přísného režimu ve věznicích a současně považuje udělované tresty za stejné či spíše mírnější ve srovnání se stavem před deseti lety znalost alternativních trestů a opatření a znalost struktury ukládaných trestů zůstává poměrně malá

Děkuji za pozornost valkovah@psp.cz