Květná neděle 29. března 2015

proroctví Jeremjáše 13 23Může snad Kúšijec změnit svou kůži? Či levhart svou skvrnitost? Jak vy byste mohli jednat dobře, když jste se naučili páchat zlo? 2

list Římanům 5 6Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. 7Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. 8Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. 9Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu. 10Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život. 11A nejen to: chlubíme se dokonce Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, který nás s ním smířil. 3

list Filemonovi 1Pavel, vězeň Krista Ježíše, a bratr Timoteus Filemonovi, našemu milovanému spolupracovníku, 2sestře Apfii, Archippovi, našemu spolubojovníku, a církvi v tvém domě: 3Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. 4Děkuji svému Bohu a stále na tebe pamatuji ve svých modlitbách, 5když slyším o tvé víře v Pána Ježíše a o tvé lásce ke všem bratřím. 6Prosím za tebe, aby se tvá účast na společné víře projevila tím, že rozpoznáš, co dobrého můžeme učinit pro Krista. 7Tvá láska mi přinesla velkou radost a povzbuzení, protože jsi potěšil srdce věřících, bratře. 8Ačkoli bych ti v Kristu mohl směle nařídit, co máš udělat, 9pro lásku raději prosím, já, Pavel, vyslanec a nyní i vězeň Krista Ježíše. 4

list Filemonovi 10Prosím tě za svého syna, kterému jsem dal život ve vězení, Onezima, 11který ti před časem způsobil škodu, ale nyní je tobě i mně k užitku. 12Posílám ti ho zpět, je mi drahý jako mé vlastní srdce. 13Chtěl jsem si ho ponechat u sebe, aby mi ve vězení, kde jsem pro evangelium, sloužil místo tebe, 14avšak bez tvého souhlasu jsem nechtěl nic udělat, aby tvá dobrota nebyla jakoby vynucená, nýbrž aby byla dobrovolná. 15Snad proto byl na čas od tebe odloučen, abys ho měl navěky – 16ne už jako otroka, nýbrž mnohem více než otroka: jako milovaného bratra. Když se jím stal mně, oč více jím bude tobě před lidmi i před Pánem. 17Jsme-li tedy spolu spojeni, přijmi ho k sobě jako mne. 5

list Filemonovi 18Jestliže ti způsobil nějakou škodu nebo je ti něco dlužen, připiš to na můj účet. 19Já, Pavel, píšu vlastní rukou: já to nahradím. Abych ti neřekl, že mi dlužíš i sám sebe. 20Ano, bratře, udělej mi tu radost v Pánu. Potěš mé srdce v Kristu. 21Píšu ti v důvěře ve tvou poslušnost a vím, že uděláš víc, než říkám. 22Zároveň mi také připrav ubytování, neboť doufám, že vám budu pro vaše modlitby darován. 23Pozdravuje tě Epafras, můj spoluvězeň v Kristu Ježíši, 24Marek, Aristarchos, Démas a Lukáš, moji spolupracovníci. 25Milost Pána Ježíše Krista buď s vámi. 6

evangelium podle Lukáše 5 36Jeden z farizeů pozval Ježíše k jídlu. Vešel tedy do domu toho farizea a posadil se ke stolu. 37V tom městě byla žena hříšnice. Jakmile se dověděla, že Ježíš je u stolu v domě farizeově, přišla s alabastrovou nádobkou vzácného oleje, 38s pláčem přistoupila zezadu k jeho nohám, začala mu je smáčet slzami a otírat svými vlasy, líbala je a mazala vzácným olejem. 39Když to spatřil farizeus, který ho pozval, řekl si v duchu: „Kdyby to byl prorok, musel by poznat, co to je za ženu, která se ho dotýká, že je to hříšnice.“ 40Ježíš mu na to řekl: „Šimone, chci ti něco povědět.“ On řekl: „Pověz, Mistře!“ – 7

evangelium podle Lukáše 5 41„Jeden věřitel měl dva dlužníky. První byl dlužen pět set denárů, druhý padesát. 42Když neměli čím splatit dluh, odpustil oběma. Který z nich ho bude mít raději?“ 43Šimon mu odpověděl: „Mám za to, že ten, kterému odpustil víc.“ Řekl mu: „Správně jsi usoudil!“ 44Pak se obrátil k ženě a řekl Šimonovi: „Pohleď na tu ženu! Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal, ona však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy.45 Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala líbat mé nohy. 46Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vzácným olejem pomazala mé nohy. 8

evangelium podle Lukáše 5 47Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velikou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje.“ 48Řekl jí: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“ 49Ti, kteří s ním byli u stolu, začali si říkat: „Kdo to jen je, že dokonce odpouští hříchy?“ 9

změnu působí důvěra a odpuštění co je to za ženu? I. člověk, jaký je / člověk, jaký by mohl být změnu působí důvěra a odpuštění 10

změnu působí důvěra a odpuštění co je to za ženu? II. změnu působí důvěra a odpuštění Bůh věří v člověka: „V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.“ (1. list Janův 4, 10) „Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. (list Římanům 5, 6-8) 11

jestliže Bůh věří v člověka, můžeme (aspoň trochu) i my... co je to za ženu? III. důvěra a odpuštění působí důvěru a odpuštění jestliže Bůh věří v člověka, můžeme (aspoň trochu) i my... „Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se navzájem máme milovat.“ (1. list Janův 4, 11) 12

co je to za ženu? I. změnu působí důvěra a odpuštění II. Bůh věří v člověka III. jestliže Bůh věří v člověka, můžeme (aspoň trochu) i my... 13

14