AKTUÁLNÍ OTÁZKY A PROBLÉMY NÁHRADNÍ VÝCHOVY V INSTITUCÍCH A RODINÁCH NA SLOVENSKU Plzeň, 2017 Albín Škoviera
Změny systému náhradní péče na Slovensku po roce 1993- Zákon 279/1993 Z.z. a) nové názvy zařízení – DDÚ - DC, DVÚ - RDD, VÚM-RDM, LVÚ – LVS DC, CVPP a LVS – zařízení výchovné prevence b) otevření systému a možnost vnější i vnitřní diferenciace, nestátní subjekty c) výška kapesného – 10% a 15% životního minima (DD) d) vznik profesionální náhradní výchovy v rodině – součást zařízení, „rodinné buňky“ – Tornaľa, Bratislava e) DDP na žádost zákonných zástupců f) 2 VÚM pro matky s dětmi
Změny systému náhradní péče na Slovensku po roce 1996 Přechod všech DD ze školství a zdravotnictví do sociální ho rezortu jako politické mocenské rozhodnutí– koncepčně nepřipravený – nejdříve všechny DD „univerzální“, potom „návrat“ ke třem DD pro děti s výraznými zdravotními problémy. „De-pedagogizace“ DD.I profesionální náhradní výchova v rodině se mění na profesionální náhradní rodinu. Zrušení systému Dětského městečka Trenčín- Zlatovce Ředitel - manažér. Personální nejistota – ztráta vizí. Nové– krizová střediska, resocializační střediska
(MPSVaR-vzalo školství peníze a know- how a chválilo se cizím peřím.) Změny systému náhradní péče na Slovensku po roce 1996 – TRANSFORMACE DD Změna výchovných podmínek – směřování ke sebeobslužným pracím Změna personální struktury – snižování obslužního personálu, zvyšování výchovného personálu Vytvoření vhodných prostorových podmínek – v roce 2001 to mělo stát 600 miliónů korun Změna hospodářsko-ekonomických podmínek – decentralizace? Ne – státní pokladna (MPSVaR-vzalo školství peníze a know- how a chválilo se cizím peřím.) PRIDE
DD = Dům dětí a Centrum dětí Změny systému náhradní péče na Slovensku po roce 2005 – zákony 36/2005 a 305/2005 Z.z. Mezistátní osvojení (už začátkem 90-tych let, ale... Profesionální náhradní rodina – profesionální rodina, „deprofesionalizace“ profesionální rodiny Diagnostické ústavy – ztráta původního poslání zrušení pěstounských zařízení úprava osvojení, DD –samostatné skupiny, diagnostické skupiny a specializované samostatné skupiny DD = Dům dětí a Centrum dětí
Změny systému náhradní péče na Slovensku po roce 2005 – zákony 36/2005 a 305/2005 Z.z. DD – specializované samostatné skupiny pro děti: s poruchami chování, drogově závislé, se zkušeností s CAN a CAS, cizince bez doprovodu, s duševní poruchou, s mentálním, smyslovým a těžkým zdravotním postižením, s kombinovaným postižením, pro mladých dospělých, pro maloleté matky s dětmi,
Změny systému náhradní péče na Slovensku po roce 2005 – zákony 36/2005 a 305/2005 Z.z. Místo ústavní výchovy – ústavní péče Výchovná opatření soudu- nový způsob umístění dítěte na 6 měsíců. Děti do 6 let – „jen“ do profesionálních rodiny – NÁBOR „profesionálních“ rodin Supervize – OK... přehnaná očekávání a realita Konec ústavní výchovy v „zvláštních školách internátních“ Mocenská snaha – získat „pod křídla“ sociálního resortu diagnostická a převýchovná zařízení – trvá dodnes Rok 2008 – nový školní zákon – RDD a RDM se mění na reedukační centra.
Od transformace k de-institucionalizaci Nová ideologická „vize“ – nové miliónové investice Cesta z rekonstruovaných DD do rodinných domů, rodin pěstounů a profesionálních rodičů Práce s rodinou dítěte – absence skutečné diagnostiky rodinného prostředí a jejího potenciálu – potom často „vyhozené peníze“ Z. Matějček? - Zapomeňte!!! Současnost – upřednostňování nefunkční biologické rodiny před rodinou psychologickou a stabilní náhradním prostředím
Diagnostická a převýchovná zařízení Situace velmi vážná – důsledek mezirezortních bojů o jejich příslušnost i bojů o kompetence (viď diagnostické ústavy) Nejde o to, že je v nich méně dětí, ale o to, že se: zařízení v očích veřejnosti „kriminalizují“, že v nich je pracovní nejistota (jak to bude), snižujú se profesionální ambice pracovníků (v porovnání s koncem 80. a 90. let) nereaguje se dostatečne na aktuální změny v společnosti, že chápání poruch chování se vnímá jako individuální selhávání a ne jako odraz společnosti i společenské riziko
Diagnostická a převýchovná zařízení f) dlouhohodobě sa neinvestuje do prostorového zabezpečení, (komu budou patřit? jaká bude politická vůle?), g) chybí investice do psychoterapeutického vzdělávání pracovníků, h) chybí systematická supervize, nevytvářejí se materiální, personální a legislativní, podmínky pro jiné formy zařízení – celodenní, otevřená, polootevřená, ap.
Dětské domovy Základní problém – systém řízení a vnitřní organizace: uniformita dětských domovů, DD jako nestabilní prostředí (ředitelé, personál, děti, systém), více ideologie jako odbornosti, např. „kritéria“ dobré práce DD, odmítání přemístění dítěte do VÚM, „posilování vztahů“ s biologickou rodinou i když jsou zlé, en blok vytváření „iluze“ či „imitace“ rodinného prostředí ap., nedostatek koncepce – slučování, oddělování, stěhování
Dětské domovy e) administrativní náročnost práce jako způsob řízení, f) péče a obslužní činnosti „převálcovaly“ výchovu, nedostatek prostoru, aspirací i nástrojů děti „vychovávat“ („nevidím“, neslyším“, „neexistuje“), g) přehnaný „sociální pedocentrizmus“ – dítě „v zajetí“ dětských práv.
Pěstounské a profesionální rodiny V zákoně by mohlo být: placené formy péče mají přednost před neplacenými – tak se posouvá zájem. Problém: snižování nároků na osobnostní a odborné předpoklady při výběru žadatelů, neřešitelný dilemat profesionálních rodičů, putování dětí z rodiny do rodiny, „nerodinné kompetence“ v rodinném prostředí, burn-out syndrom,
doc. PhDr. Albín Škoviera, PhD. Děkuji za pozornost doc. PhDr. Albín Škoviera, PhD.