ČESKÁ VENKOVSKÁ PRÓZA REGIONÁLNÍ AUTOŘI MĚSTSKÁ PRÓZA NATURALISMUS REALISTICKÉ DRAMA Mgr. Michal Oblouk
JOSEF HOLEČEK (1853 – 1929) spisovatel (regionálně zaměřen na jižní Čechy), představitel realismu, ruralismu a tzv. venkovské prózy, překladatel a novinář narodil se ve Stožicích u Vodňan v selské rodině vystudoval gymnázium v Táboře pracoval v Záhřebu jako vychovatel, od r. 1875 byl dopisovatel Národních listů ve válce na Balkáně velký zastánce Slovanů, r. 1887 navštívil Rusko zemřel v Praze dílo: NAŠI – 10dílná románová kronika (12 knih), obraz Písecka a Vodňanska, vesnický život ve Stožicích v 1. polovině 19. století
JAN HERBEN (1857 – 1936) politik, novinář, spisovatel a historik narodil se v Brumovicích u Hustopečí vystudoval gymnázium v Brně, poté historii, češtinu a zeměpis na FF UK r. 1886 založil časopis Čas (list realistů), v letech 1894 – 1906 ho dokonce vlastnil za války byl členem Maffie po válce byl senátorem a poslancem zemřel v Praze dílo: DO TŘETÍHO A ČTVRTÉHO POKOLENÍ – 2dílná románová kronika tří generací rodiny Hrabcovy (od doby Marie Terezie do pol. 19. stol.)
KAREL KLOSTERMANN (1848 – 1923) českoněmecký spisovatel s regionálním zaměřením na oblast Šumavy narodil se v rakouské obci Haag am Hausruck v rodině lékaře studoval gymnázium v Písku a v Klatovech, studium medicíny ve Vídni nedokončil 2 roky působil jako soukromý vychovatel v Žamberku pracoval jako učitel němčiny a francouzštiny v Plzni (měl ohromující jazykové nadání) byl dvakrát ženatý zemřel na rozedmu plic ve Štěkni dílo: MLHY NA BLATECH – románová selská kronika, popisy šumavské přírody V RÁJI ŠUMAVSKÉM, ZE SVĚTA LESNÍCH SAMOT – romány o těžkostech selského života
IGNÁT HERRMANN (1854 – 1935) spisovatel, humorista a redaktor, představitel městské prózy (žil v Praze) narodil se v Horním Mlýně u Chotěboře vyučil se kupeckým příručím od r. 1873 byl zaměstnán v nakladatelství J. Otto a stal se novinářem (od r. 1885 byl redaktorem Národních listů), r. 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák v průběhu 20. let se zapojil do kampaně proti budování zoologické zahrady v Praze zemřel v Řevnici dílo: U SNĚDENÉHO KRÁMU – sociální román, tragický příběh pražského kupce Martina Žemly OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA – humoristický román TCHÁN KONDELÍK A ZEŤ VEJVARA VDAVKY NANYNKY KULICHOVY
KAREL MATĚJ ČAPEK-CHOD (1860 – 1927) prozaik, dramatik a novinář, představitel naturalismu vlastním jménem Matěj Čapek přídomek „Chod“ si osvojil, aby se nepletl s Karlem Čapkem; druhé jméno „Karel“ přijal po setkání s Josefem Václavem Sládkem, který mu jako lumírovec vytknul, že jméno Matěj je málo literární narodil se v Domažlicích v rodině středoškolského profesora absolvoval domažlické gymnázium, studia práv nedokončil a věnoval se žurnalistice působil nejprve v Olomouci, pak až do konce života v Praze pracoval jako redaktor v Národních listech a v Národní politice zemřel v Praze
ČAPKOVO DÍLO KAŠPAR LÉN MSTITEL – psychologický román, příběh muže, který se rozhodne pomstít svůdci své milé tak, že při práci na jeho domě mu hodí na hlavu cihlu, hlavní hrdina pak zemře na chrlení krve (zřejmě tuberkulóza) při procesu, ve kterém mu však vraždu nelze dokázat TURBÍNA – příběh pražského průmyslníka Ullika, jeho bankrot a životní ztroskotání členů rodiny vlivem náhod ANTONÍN VONDREJC - román, dva díly, tragická životní historie nadaného básníka a redaktora, kterého zničí pudový vztah ke sklepnici Anně JINDROVÉ - román o mravní odpovědnosti válkou postiženého slepce k dítěti VILÉM ROZKOČ, ŘEŠANY - dvoudílná románová skladba z prostředí výtvarné bohémy, jejíž příslušník, proletářský sochař prožije po uměleckém neúspěchu světovou válku jako legionář a po návratu do vlasti se ve venkovském městě lidsky i umělecky obrodí láskou
JOSEF KAREL ŠLEJHAR (1864 – 1914) český naturalistický spisovatel narodil se ve Staré Pace v Podkrkonoší vystudoval reálku v Pardubicích, pak studoval chemii na pražské technice v Praze, studia pro nemoc zanechal pracoval jako technický úředník v cukrovaru, byl sedlákem na zděděném statku v Dolní Kalné od roku 1901 byl až do své smrti učitelem na obchodních školách v Hradci Králové, Kolíně a od roku 1907 v Praze, kde nakonec zemřel celý život měl existenční i rodinné problémy dílo: KUŘE MELANCHOLIK - povídka o týraném dítěti-sirotkovi a jeho kuřeti, oba umírají UKOLÉBAVKA – o služce Frantině, která je po celý život týrána, okrádána a vyháněna a nakonec umírá na dlažbě VRAŽDĚNÍ – román bez jasné dějové linie, popisující život na vesnici, kde si lidé navzájem znepříjemňují život
ALOIS MRŠTÍK (1861 – 1925) prozaik a dramatik narodil se v Jimramově v rodině obuvníka vystudoval učitelský ústav v Brně postupně učil v několika jihomoravských obcích přispíval do různých časopisů, např. do Lumíru a Světozoru r. 1889 byl jmenovám správcem školy v Divákách u Hustopečí, kde žil až do smrti stal se vyhlášeným včelařem zemřel v Brně na následky tyfové epidemie dílo: ROK NA VSI – románový cyklus ze Slovácka, život na vesnici v proměnách 4 ročních období, vykreslil svérázný život na moravské dědině v rámci církevního roku se všemi jeho zvyky, radostmi i strastmi
VILÉM MRŠTÍK (1863 – 1912) prozaik, dramatik, literární kritik a překladatel narodil se v Jimramově v rodině ševce po nedokončeném studiu práv se plně věnoval literární a publicistické dráze patřil k signatářům Manifestu České moderny zařadil se k překladatelům a propagátorům ruského realismu, podobnou pozornost věnoval i francouzským realistům přispíval do časopisů Rozhledy, Světozor, Lumír, Národní listy,… trpěl záchvaty melancholie a stihomamem zemřel v Divákách u Hustopečí (prořízl si hrdlo skalpelem, několikrát se bodl do srdce, umíral několik hodin) dílo: POHÁDKA MÁJE – impresionisticky laděný román, příběh lásky vesnické dívky Helenky a pražského studenta Ríši SANTA LUCIA – tragický příběh mladého a chudého brněnského studenta v Praze
SPOLEČNÉ DÍLO BRATŘÍ MRŠTÍKŮ MARYŠA vrchol českého realistického dramatu konce 19. století realistická tragédie ze slovácké vesnice drama řeší majetkové poměry a nerovný vztah muže a ženy kritika poměrů na vesnici Maryša, dcera sedláka Lízala, donucena k sňatku s vdovcem, mlynářem Vávrou, přestože miluje chudého Francka manželství není šťastné a končí tragicky – Maryša Vávru otráví jedem v kávě hra vznikla z podnětu, který Alois původně zamýšlel zpracovat románově, ale Vilém ho přemluvil k dramatu - zřejmě měl značný podíl i na konečné podobě dramatu dodnes je součástí klasického repertoáru českých divadel
GABRIELA PREISSOVÁ (1862 – 1946) dramatička a spisovatelka, dramaturgyně Národního divadla narodila se v Kutné Hoře dětství prožila na Moravském Slovácku navštěvovala dívčí školu v Praze r. 1880 se vdala do Hodonína dva roky prožila na manželově statku v Korutanech (jižní Rakousko) koncem století se přestěhovala do Prahy, kde žila 10 let po ovdovění se znovu provdala, žila v Chorvatsku za první světové války byla obžalována z velezrady (podpora ruských zajatců) po válce žila v Praze, na letní měsíce jezdila do Chlumu u Třeboně zemřela v Praze na rakovinu
DÍLO G. PREISSOVÉ Gazdina roba - tragický příběh švadleny Evy, která opustí muže a odejde s milencem za prací do Rakouska, když pochopí, že se kvůli ní milenec nerozvede, tak se utopí v Dunaji, zhudebněna J. B. Foersterem Její pastorkyňa - tragédie ze Slovácka, mladá žena čeká nemanželské dítě a její matka toto dítě zabije, aby se mohla nevlastní dcera výhodně vdát, zhudebněna L. Janáčkem
ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Hole%C4%8Dek http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Klostermann http://cs.wikipedia.org/wiki/Ign%C3%A1t_Herrmann http://cs.wikipedia.org/wiki/Gabriela_Preissov%C3%A1 http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/karel-matej-capek-chod.html http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/jan-herben.html http://www.spisovatele.cz/alois-mrstik http://www.spisovatele.cz/vilem-mrstik https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Karel_%C5%A0lejhar https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Herben https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Mat%C4%9Bj_%C4%8Capek-Chod https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Mr%C5%A1t%C3%ADk https://cs.wikipedia.org/wiki/Vil%C3%A9m_Mr%C5%A1t%C3%ADk