Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek CZ.1.07/1.5.00/34.0423 Číslo materiálu 2. název školy Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice 370 01 Autor Ing. Jindřiška Baronová Tematický celek Ekonomika - Daně Ročník ČK3B – III. ročník, učební obor Datum tvorby Prosinec 2012 Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice 370 01

Anotace: Tento digitální učební materiál je zpracován k výuce ekonomiky ve 3. ročníku (tematický okruh daně a daňová soustava) pro učební obory 65-51-H/01 Kuchař-číšník, 65-51-H/01 Číšník, 65-51-H/01 Kuchař. Materiál je určen pro uvedení do tematického celku soustava daní a jeho zpestření. Stručně jsou charakterizovány kuriózní daně, které kdy v ekonomikách různých států vznikaly, ale neměly většinou dlouhého trvání. Metodické pokyny: Materiál je vytvořen jako prezentace v programu MS PowerPoint. Pro jeho využití je potřeba mít k dispozici počítač nebo notebook, dataprojektor, promítací plochu a příslušné programové vybavení.

Stát potřebuje peníze!!! Jako nejčastější způsoby zdanění se vyvinuly daně z příjmů, spotřeby a majetku. Snaha lidí vyhnout se placení a neustálé zvyšování požadavků státní pokladny nutily krále, diktátory i demokratické vlády často vymýšlet úplně absurdní daně.

Daň z moči Daň zavedl římský císař Vespasianus, který vládl v antickém Římě v letech 69 až 79 n. l. Byla vybírána od koželuhů za využívání moči z veřejných záchodků. Metropole si nevěděla rady, co s „tekutým odpadem“, který vylučoval milion jejích obyvatel.  Město si poměrně zakládalo na čistotě a fungovalo v něm velké množství veřejných toalet – ne všechny ale byly napojeny na kanalizaci. V mnoha těchto zařízeních se moč shromažďovala ve spodních nádržích, takže vždy po několika dnech nastal problém, co s ní. Císař přišel s myšlenkou, že město najme uklízeče, kteří budou moč vybírat a dodávat ji provozům, které ji potřebují (například koželuhům). A právě těmto odběratelům napařil Vespasianus zmíněnou „daň z moči“.

Daň ze soli (nepříliš kuriózní) Římský konzul Livius – použil solné daně na pokrytí nákladné druhé punské války s bohatým Kartágem. V daleké Číně platili daň z obchodu se solí už před třemi tisíci lety. Nejznámější daní se nakonec stala francouzská solná daň gabelle, jejíž výše vždy závisela na rozmarech pařížského dvora, a byla jednou z rozbušek Velké francouzské revoluce.

Daň za zbabělost (nebo nezávislost?) Přesný název závisí na úhlu pohledu. Ve 12. století ji platili ti poddaní anglického krále, kteří se chtěli vykoupit z povinnosti bojovat za krále na bitevním poli. Daň z hracích karet Zavedl ji v 16. století anglický král Jakub I. kvůli oblibě karetních her. V určitých obdobách přežila až do 20. století.

Daň z plnovousu V Anglii – v 16. stol. za krále Jindřicha VIII. – čím byl nositel bradky významnější, tím platil vyšší daň V Rusku - Petr Veliký (1689 -1725) se rozhodl ze zaostalého Ruska udělat moderní evropskou velmoc. Nelíbil se mu však vhled většiny mužů, kteří nosili nevzhledný a neudržovaný plnovous (v západní Evropě „out“). Car proto vydal nařízení, že vousy musí muži odstranit. Po ulicích dokonce chodily hlídky, které muže kontrolovaly a koho přistihly zarostlého, bez milosti ho popadly a násilím mu jeho ozdobu oholily. Po čase ale carovi došlo, že by bylo výhodnější, kdyby ti, co nařízení odmítnou dodržovat, za své vousy platili. A tak vznikla tato daň!

Daň z oken Daň z klobouků a paruk Obdobou daně z nemovitostí se v 17. a 18. století stala v britském království Platili ji jako daň z luxusu ti, kteří vlastnili domy s deseti a více okny. Daň z klobouků a paruk Byla zavedena v 18. století také v Británii jako způsob zdanění majetku. Paruka i klobouk byly znaky bohatých.

Některé modernější daně Daň z tetování a piercingu – zavedena od r. 2002 v americkém Arkansasu, tetovaní si připlácejí 6 % k ceně tetování nebo piercingu. Daň ze zvířecích „emisí" – byla zavedena na Novém Zélandu v roce 2003 poté, co se zjistilo, že až 50 % skleníkových plynů pochází z metanu vypouštěného zejména kravami. (Byla ale zrušena ještě předtím, než stihla vstoupit v platnost.) Daň ze sexu – zavedena v roce 2004 v německém Kolíně nad Rýnem, v podstatě jde o daň z prostituce a činí 6 € denně na každou „pracovnici“. Tuková daň – byla zavedena v roce 2011 v Dánsku a v Maďarsku jako pokus odradit občany od „nezdravých“ – příliš tučných a sladkých jídel. (Nedávno byly zrušeny.)

Zdroje Nejkurióznější daně aneb Co všechno může státní kasa zpoplatnit. [online]. [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://procproto.cz/kuriozity/nejkurioznejsi-dane-aneb-co-vsechno-muze-statni-kasa-zpoplatnit/ Daň z moči, sexu nebo vousů aneb Hitparáda nejblbějších daní. [online]. [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-54683900-prazdna-statni-kasa-aneb-co-se-da-jeste-zdanit Daň z oken, vousů nebo klobouků. Deset nejkurióznějších daní historie i dneška. [online]. [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-59034120-dan-z-oken-vousu-nebo-klobouku-deset-nejkurioznejsich-dani-historie-i-dneska?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed www.office.microsoft.com