Sociální a ekonomická situace Plzeňského kraje Ing. Miloslav Chlad, Ph.D.

Osnova prezentace Sociální charakteristiky Ekonomická oblast Možná řešení

Fakta o sociální situaci v ČR a Plzeňském kraji Populace Manželství, rodiny, domácnosti Bydlení Životní prostředí Zdraví, zdravotní péče Školství Sociální zabezpečení Příjmy a výdaje obyvatelstva Kriminalita a bezpečnost

Obyvatelstvo Zdroje informací Údaje o obyvatelstvu tvoří základ sociálních dat; Z grafu je patrné komparace struktury osídlení podle počtu obyvatelstva; Trendy: Od roku 2004 počet obyvatel v PLK mírně roste – migrace; Naděje dožití se prodlužuje, v roce 2013 byla u žen o 5,4 roků vyšší než u mužů (muži 75,5 let a ženy 80,9 let); Porodnost – zvyšuje se věk prvorodiček (28,2 let); Zvyšuje se podíl dětí narozených mimo manželství (46,4 % z celkového počtu živě narozených dětí);

Populace http://www.czso.cz/animgraf/cz032/ Kraj, okres Stav obyvatel k 30. září 2014 Živě narození Zemřelí Přistě- hovalí Vystě- hovalí Celkový přírůstek   Plzeňský kraj 574 688 4 330 4 295 4 148 2 964 1 219 Domažlice 60 973 443 428 608 573 50 Klatovy 86 886 632 713 680 769 -170 Plzeň-město 186 804 1 471 1 371 3 210 2 583 727 Plzeň-jih 62 266 472 504 903 715 156 Plzeň-sever 76 989 596 541 1 253 992 316 Rokycany 47 873 343 404 578 74 Tachov 52 897 373 334 676 649 66

Populace Plzeňský kraj patří mezi kraje s nejvyšším Indexem stáří v mezikrajském porovnání; Patrný rozdíl mezi SO ORP na východní a západní části kraje; Nepříznivá prognóza vývoje věkové struktury Slabé ročníky žen v reprodukčním věku Čtvrtý nejvyšší index stáří v ČR Nedostatečná reprodukce počtu ekonomicky aktivních obyvatel; Dopad na potřebné kapacity sociální a zdravotnické infrastruktury. Příčiny: Současný životní styl Sobectví Individualismus (singlisté) Odkládání početí na pozdější dobu Vysoké životní náklady Nízká cena práce Nestabilita (časté změny v legislativě, dopady globalizace, …)

Přírůstek populace Přírůstek obyvatelstva je ovlivněn zejména migrací; Přírůstek v okolí města Plzně ovlivňuje suburbanizační proces; Další výrazný přírůstek populace byl zaznamenán v rekreačních destinacích;

Manželství, rodina Roste počet domácností jednotlivců (v nižších věkových kategoriích jde zpravidla o muže, u vyšších věkových kategorií se jedná zpravidla o ovdovělé ženy); V roce 2011 činil podíl jednočlenných domácností 32,7 % z celkového počtu domácností, což představuje nárůst proti SLDB v roce 2001 o 2,5 p.b.; Počet sňatků klesá (2 367 je nejnižší počet za posledních 10 let), což ovlivňuje životní styl – upřednostnění kariéry, dopad finanční situace, ale i vliv legislativy – podpora neúplných rodin. Věk snoubenců se posunuje do pozdějších let, průměrný věk ženicha při sňatku byl 35,7 let a nevěsty 32,6 let.

Domácnosti Rozvodovost stoupá – meziroční nárůst 2013/2012 stoupl o 11,1 %, v roce 2013 bylo rozvedeno 1 613 manželství; Rozvodovost je nad republikovým průměrem, dosáhla hodnoty 2,8 a řadí tak PLK v mezikrajském porovnání na čtvrté místo v ČR; Průměrný věk při rozvodu dosáhl u mužů 42,6 let a u žen 39,5 let; Rodina versus volné soužití partnerů.

Bydlení

BYDLENÍ - POKRAČOVÁNÍ pouze PLK nezaznamenal v mezi-ročním porovnání pokles u počtu dokončených bytů; Počet dokončených bytů činil 1 445 Největší intenzita bytové výstavby byla v blízkosti větších center a v atraktivních přírodních oblastech; Suburbanizační proces v okolí Plzně nepříznivý demografický vývoj v metropoli; v okolí Plzně je tlak na nové kapacity školských zařízení; zvyšuje se dojížďka do školy a za prací. Ve 3. čtvrtletí 2014 byl zaznamenám pokles 12,2 % u počtu dokončených bytů celkem (948 bytů), který ovlivnil zejména vývoj v okresech Plzeň-město, Domažlice, Plzeň-jih a sever; Největší nárůst počtu zahájených bytů byl v okresech Rokycany a Plzeň-město (zejména v obcích bývalého okresu Plzeň-jih, které byly administrativně připojeny).

Bydlení

Životní prostředí Ubývá zemědělské půdy, zejména orné; Roste podíl ekologicky obhospodařované půdy i počet ekofarem; PLK má relativně čisté ovzduší, emise hlavních znečišťujících látek mírně klesá; V třídění komunálního odpadu je kraj na předním místě v ČR – podíl recyklovaného odpadu v roce 2012 činil 26,4 %, což představuje 3. místo v mezikrajském porovnání; Obyvatelé PLK vyprodukují nejméně komunálního odpadu (230,9 kg na obyvatele za rok 2013); Objem pořízených investic na ochranu životního prostředí má kolísající trend, v roce 2013 dosáhly výše 1 330 mil. Kč.

Životní prostředí

Zdraví, zdravotní péče

Školství

ŠKOLSTVÍ Vlivem nárůstu dětí ve věkové kategorii 3-5 let v Plzeňském kraji za posledních pět let o 26,6 %, došlo k rozšíření sítě předškolních zařízení a růstu jejich kapacit. K navyšování dochází často v zázemí měst, kde vlivem suburbanizace nárazově přibývá počet předškolních dětí; V kraji bylo ve školním roce 2013/2014 celkem 268 mateřských školek (o 3 zařízení více) s 832 třídami, což je o 20 více než v předchozím školním; Meziročně došlo k nárůstu počtu dětí, které navštěvovaly uvedená zařízená předškolního věku o 374; současně s tím se zvýšil se i počet učitelů o 42 osob; V souvislosti s nástupem potomků silnějších ročníků dochází také k postupnému růstu počtu dětí na 1. stupni základních škol, který v roce 2011 překročil hranici 25 000 dětí a ve školním roce 2013/2014 dosáhl výše 27 282 dětí; Postupné snižování počtu žáků navštěvující střední školy, a to zejména vlivem klesajícího počtu dětí ve věkových kategoriích pro nástup do prvních ročníků; Ve školním roce 2013/2014 navštěvovalo Západočeskou univerzitu 13 459 studentů, což je o 1 342 studentů méně než v předcházejícím roce; U oborového zaměření studentů lze konstatovat nedostatek zájmu u technických oborů, který by odpovídal potřebám producentů. Je třeba se zamyslet, jak rychle změnit oborově orientované vzdělání mládeže ve prospěch navýšení podílu studentů technického směru.

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Vybrané ukazatele za Plzeňský kraj – sociální vývoj   Měřicí jednotka 2008 2009 2010 2011 2012 2013 STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Počet vyplacených dávek celkem (vč. pěstounské péče) v tis. 839,3 714,5 630,4 541,1 507,8 489,2 z toho přídavek na dítě 486,8 359,1 275,4 253,3 239,5 236,1 Výdaje na dávky celkem (vč. pěstounské péče) mil. Kč 2 086 2 051 2 023 1 765 1 701 1 748 280 206 167 152 143 142 Výdaje na dávky státní sociální podpory (vč. pěstounské péče) na 1 obyvatele Kč 3 686 3 591 3 536 3 089 2 973 3 052 DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ (stav v prosinci) Příjemci důchodů počet 150 408 152 941 155 168 159 341 159 033 158 770 z toho ženy 91 711 92 683 93 537 95 451 95 087 94 649 Příjemci starobního důchodu7) 82 387 84 779 90 582 95 292 95 284 95 354 45 029 45 942 48 540 50 889 50 739 50 602 Příjemci předčasného starobního důchodu8) 21 328 23 201 24 801 28 637 29 506 30 192 11 825 12 777 13 534 15 429 15 862 16 198 Podíl příjemců předčasného starobního důchodu na počtu příjemců starobního důchodu9) % 25,9 27,4 28,5 31,2 32,2 32,9 v tom: muži 25,4 26,8 28,0 31,0 32,0 32,7 ženy 26,3 27,8 28,8 31,3 32,4 33,2 Průměrná měsíční výše důchodu 9 444 9 817 9 882 10 290 10 475 10 634 10 079 10 498 10 569 10 999 11 195 11 353 9 038 9 375 9 430 9 815 9 991 10 147 Průměrná měsíční výše starobního důchodu7) 9 604 10 009 10 075 10 507 10 727 10 920 10 638 11 089 11 144 11 607 11 847 12 043 8 746 9 096 9 150 9 547 9 745 9 925 Podíl průměrné výše starobního důchodu7) na mzdovém mediánu 43,4 45,1 44,5 48,7 48,3 48,5 NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Výdaje na dávky nemocenského pojištění celkem tis. Kč 1 819 209 1 413 543 1 162 439 1 057 040 984 522 1 033 265 z toho dávky: nemocenské 1 442 618 1 025 610 800 888 694 565 633 910 673 882 peněžitá pomoc v mateřství 325 299 342 294 336 547 324 714 308 232 305 171 ošetřovné 51 155 45 431 24 867 37 669 42 131 53 999

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

PŘÍJMY A VÝDAJE OBYVATELSTVA

PŘÍJMY A VÝDAJE OBYVATELSTVA

Relace příjmových charakteristik

KRIMINALITA A BEZPEČNOST

EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA Trh práce HDP na obyvatele EU ČDDD na obyvatele Míra inflace v EU

EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA

Nezaměstnanost Druhý nejnižší podíl nezaměstnaných mezi kraji hned za Prahou – k 31. 12. 2014 – 5,70 % Na jedno volné pracovní místo v kraji připadalo 4,6 uchazečů, což je spolu s Hl. městem Prahou nejnižší počet. Nejméně příznivou byla v rámci kraje již tradičně situace v okrese Tachov (7,45 %)

Nezaměstnanost

CHARAKTERISTIKY NEZAMĚSTNANÝCH Počet dlouhodobě nezaměstnaných vzrostl téměř o čtvrtinu – a dosáhl 35,8 % (9 201) všech nezaměstnaných je v evidenci práce déle než 1 rok – nejvíce v okrese Tachov, nejméně Rokycany; Pětinu všech nezaměstnaných v kraji (20,1 % - více než 3 tis.) představují uchazeči, kterým se ani po dvou letech nepodařilo vstoupit do pracovního procesu; Nezaměstnaní podle věku: 1. Starší ročníky hledají těžko uplatnění na trhu práce (starší 55 let) - 15,3 % ze všech nezaměstnaných ( 2,4 tis.); 2. Absolventi a mladiství (do 25 let věku) - 18,9 % ze všech nezaměstnaných (téměř 2,9 tis.); Nezaměstnaní podle vzdělání - nejohroženější skupinou lidé se základním vzděláním a vyučení. Z 15,4 tis. nezaměstnaných v kraji mělo 6,5 tis. středoškolské vzdělání bez maturity, 3,9 tisíc střední s maturitou, 3,5 tis. základní vzdělání a 1,6 tis. nezaměstnaných bylo s vysokoškolským vzděláním.

OBECNÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V EU

CHARAKTERISTIKY NEZAMĚSTNANOSTI V EU

CHARAKTERISTIKY NEZAMĚSTNANOSTI V EU

HDP NA OBYVATELE V PPS

MEZIKRAJSKÉ POROVNÁNÍ HDP

ČISTÝ DISPONIBILNÍ DŮCHOD DOMÁCNOSTÍ Území Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele   1995 2004 2013 Česká republika 79 251 151 129 195 859 Hlavní město Praha 96 645 206 564 257 725 Středočeský kraj 82 260 164 275 210 756 Jihočeský kraj 80 044 148 836 183 665 Plzeňský kraj 80 000 152 982 200 479 Karlovarský kraj 77 140 138 163 174 924 Ústecký kraj 78 919 133 422 170 906 Liberecký kraj 76 578 144 199 180 755 Královéhradecký kraj 78 536 144 425 190 139 Pardubický kraj 73 211 139 070 184 518 Kraj Vysočina 69 834 143 572 190 429 Jihomoravský kraj 76 681 145 674 195 975 Olomoucký kraj 74 027 139 073 175 438 Zlínský kraj 72 611 138 862 181 898 Moravskoslezský kraj 75 706 132 837 175 550

MÍRA INFLACE V ZEMÍCH EU

Doporučení Pokračovat v úsilí o dosažení vysoké míry zaměstnanosti; Zvyšovat podíl a počet pracovních míst s vysokou mírou přidané hodnoty; Posilovat podíl domácností s vyššími čistými příjmy ze zaměstnání; Hledat motivující relace k práci mezi průměrnou mzdou resp. mediánem mezd k stanovenému životnímu minimu; Podporovat firmy provádějící výzkum a zavádějící výstupy vědy, které v ČR odvádí daně; Podpora legislativní iniciativy ve prospěch APZ.