Vypracovala: Alena Šarmanová Předmět: Říční inženýrství a morfologie Způsoby vyhodnocování povodňových a souvisejících infrastrukturních rizik Vypracovala: Alena Šarmanová Předmět: Říční inženýrství a morfologie

Obsah Úvod – povodňové riziko Vstupní údaje pro hodnocení povodňového rizika Metody stanovování Semikvantitativní riziková analýza metodou matice rizika Kvantitativní riziková analýza založená na stanovení potenciálních škod Dopady povodní na infrastrukturu – škody přímé a nepřímé

Povodňové riziko Pravděpodobnost výskytu jevů, které nepříznivě působí na životy, majetek, zdraví a životní prostředí. Postup hodnocení: - zhodnocení výskytu nežádoucího jevu odhad pravděpodobnosti výskytu jevu vyhodnocení možných dopadů na okolí kvantifikace rizika Kvalitativní hodnocení – možná posloupnost událostí zapříčiňující škody Semikvantitativní hodnocení – mezistupeň Kvantitativní hodnocení – analýza přímých i nepřímých škod, ekonomické a sociální analýzy, zkoumání dopadů rizik na životní prostředí

Vstupní údaje pro hodnocení povodňového rizika Mapové podklady – ZABAGED, RZM 10, Ortofotomapy Geodetické podklady Hydrologická data - údaje o N-letých průtocích Výstupy hydraulických výpočtů – výpočty 1D nebo 2D matematických modelů pro průtoky Q5, Q20, Q100 Územně plánovací dokumentace – k odvození způsobů využití zájmové oblasti

Semikvantitativní riziková analýza metodou matice rizika Jedna z nejjednodušších a nejpoužívanějších metod. Povodňové riziko je vyjádřeno škálováním. Nutnost znát zranitelnost záplavových území. Postup metody: kvantifikace povodňového nebezpečí (dle intenzity povodně, hloubky vody, rychlosti proudění) stanovení povodňového ohrožení pomocí matice rizika vyhodnocení území se zvýšeným rizikem (dle využití území)

Schéma postupu

Mapa ohrožení

Kvantitativní riziková analýza založená na stanovení potenciálních škod Stanovení povodňových škod za pomoci aplikace ztrátových křivek. Povodňové škody stavebních objektů, pozemních komunikací, inženýrských sítí aj., pro každou kategorii jsou vytvořeny jednotkové a ztrátové ceny. Povodňové riziko vychází ze škod způsobených daným průtokem Q, z rozdělení pravděpodobnosti ročních kulminačních průtoků, a z průtoku, při kterém začne docházet ke škodám.

Dopady povodní na infrastrukturu Škody přímé nejčastějším a zároveň nejsnadněji sledovaným povodňovým důsledkem ztrátové křivky Škody nepřímé nedostatek dat pro vyhodnocení nejjednodušší stanovení dle procentuální hodnoty ze škod přímých dopad na zdraví lidí a přírodu, obtížné stanovit riziko ohrožení zdraví lidí při a po povodni

Zdroje DRBAL, K., a kol., Metodika stanovování povodňových rizik a škod v záplavovém území. Brno, prosinec 2008, 72 s. VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA, Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik. Praha, prosinec 2009, 86 s. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. HAMMOND, M. J., a kol., Urban flood impacts assessment: A state-of-the-art review. Center for Water Systems, University of Exeter, Exeter, UK. [online]. [cit. 2017-05-07] Dostupné z WWW: https://ore.exeter.ac.uk/repository/bitstream/handle/10871/14066/Hammon d%20et%20al.pdf?sequence=2 NEAL, G., The physical and economical impacts of urban flooding on critical infrastructure and surrounding communities. [online]. 2014 [cit. 2017-05-02] Dostupné z WWW: http://scholar.utc.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1110&context=theses

Děkuji za pozornost!