SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ A IMPLIKACE PRO PRAXI Vybrané údaje o cizincích z třetích zemí a jejich rodinách v hlavním městě Praha Charakteristiky cílové skupiny relevantní z hlediska opatření a aktivit Akčního plánu Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ A IMPLIKACE PRO PRAXI Pavel Bareš, Jan Kubát, Danica Schebelle, Zdeněk Uherek VÚPSV, v.v.i., EÚ AV ČR, v.v.i. 2016

I. Stěžejní charakteristiky CTZ žijících v HMP dle údajů z CIS

Možnosti srovnání údajů za roky 2015 a 2016 Metodologické odlišnosti mezi daty o CTZ za roky 2015 a 2016: datum shromáždění dat (31.3.2015, 30.6.2016), některé filtry a způsoby výpočtu (více viz příloha č. 5); Tyto odlišnosti omezují možnosti srovnání dat; I přesto ale údaje za rok 2016 potvrdily platnost dále uvedených poznatků o CTZ v HMP zjištěných již v roce 2015.

Hlavní podobnosti u CTZ žijících v HMP a v ČR Podíly mužů a žen z CTZ celkem (ale v HMP jsou tyto podíly více vyrovnané); Procentuální zastoupení osob v předproduktivním, produktivním a post-produktivním věku; Podíl mužů a žen u CTZ v předproduktivním věku; Podíl mužů a žen u CTZ v postproduktivním věku; Věk (dle upravené klasifikace ČSÚ) a pohlaví dětí do 18 let.

Hlavní rozdíly mezi CTZ žijícími v HMP a v ČR V HMP vyšší podíl žen u CTZ v produktivním věku (podíl mužů a žen tak je v HMP v této kategorii vyrovnanější); Věková struktura CTZ ve věku 18-64 let: vyšší podíl CTZ ve věku 18-26 let v HMP Větší počet žen než mužů ve věkové skupině 18-26 let v HMP; Nižší podíl CTZ s rodinnou či jinou vazbou z celkového počtu CTZ v HMP u osob ve věku 18-26 let. V jiných krajích je tato věková kategorie současně zastoupena méně často a patrně také častěji zahrnuje zletilé děti CTZ, migranty ze sloučených rodin nebo obecněji řetězové migrace. Naproti tomu v HMP tuto věkovou kategorii častěji reprezentují nově příchozí, individuálně migrující, jednotlivci (studenti, pracovní migranti).

CTZ žijící v HMP podle městských částí 1/2 Značné rozdíly v rozmístění CTZ v HMP v městských částech (MČ) – ty jsou primárně předurčeny velkými rozdíly MČ z hlediska celkového počtu obyvatel, ale ne výhradně; Výrazné rozdíly ve věkové struktuře CTZ žijících v městských částech HMP; Výrazné rozdíly v podílu osob s rodinnou či jinou vazbou z celkového počtu CTZ žijících v jednotlivých MČ.

CTZ žijící v HMP podle městských částí 2/2

II. Údaje o rodinách s CTZ žijících v HMP dle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011

Charakteristika rodin s CTZ v HMP dle SLDB 2011 V HMP žily přibližně dvě pětiny ze všech rodin s CTZ žijících v ČR; Výrazně nižší podíl rodin s CTZ, jejichž členem byl občan ČR (tj. smíšených rodin), v HMP (27 %) oproti ČR (36 %); Výrazně vyšší podíl rodin tvořených pouze CTZ (v HMP 58 % oproti 49 % za celou ČR); Srovnatelný podíl úplných a neúplných rodin v HMP a v ČR (61 % úplných rodin v HMP a 63 % v ČR); Vyšší podíl dvoučlenných rodin (v HMP 35 %, v ČR 30 %); Nižší podíl čtyř- a vícečlenných rodin (v HMP 33 %, v ČR 38 %).

III. Výzkum v rodinách s CTZ v HMP: profil dotázaných rodin a poznatky o nich

Profil dotázaných rodin 1/3 Celkem bylo dotázáno 25 rodin s CTZ; Dotázané rodiny žily v deseti správních obvodech (SO) HMP; Většina (64 %) dotázaných rodin žila ve sedmi SO s nejvyššími počty CTZ (ve kterých žilo k 30.6.2016 57 % CTZ žijících v HMP); Ve čtyřech dotázaných rodinách byl jeden z manželů nebo partnerů od narození Čech. typ rodiny počet rodin úplná rodina s dětmi 14 bezdětný pár 4 neúplná rodina s dítětem 1 vícegenerační rodina (s dítětem a prarodičem) jiné uspořádání rodiny 5

Profil dotázaných rodin 2/3 typ rodiny podle počtu členů počet rodin dvoučlenné 6 tříčlenné 7 čtyřčlenné 8 pětičlenné 4 počet dětí v rodině počet rodin počet nezaopatřených dětí v rodině 1 8 6 2 10 3 rodiny s dětmi celkem 21 rodiny s nezaopatřenými dětmi celkem 16

Profil dotázaných rodin 3/3 Ve 13 rodinách měl některý člen rodiny občanství ČR, v 6 občanství Ukrajiny, v 6 občanství Vietnamu, v 5 občanství Ruska a v dalších 5 občanství jiných třetích zemí. počet osob v dané kategorii v rodině počet rodin s příslušným počtem osob v produktivním věku počet rodin s příslušným počtem výdělečně činných osob počet rodin s příslušným počtem osob pobírajících důchod 1 2 8 11 3 5 4 1 nebo více 25 24

Zjištěné charakteristiky dotázaných rodin 1/3 V pronajatém bytě nebo domě žilo 11 rodin, ve vlastním bytě nebo domě 12 rodin. Dvě rodiny žily v pronajaté místnosti; Po příchodu do ČR bylo místem prvního pobytu rodiny (nebo člena rodiny, který do ČR přišel první) HMP v 16 případech; Vznik a přesun rodiny do ČR: v ČR vzniklo pět rodin, u deseti rodin přišel do ČR nejprve jeden člen rodiny, během doby kratší než 1 rok se přistěhovali do ČR všichni členové rodiny v pěti rodinách, okolnosti vzniku/přesunu rodiny nebyly zjištěny u 5 rodin; Přibližně u třetiny rodin (9 z 25) přišel první člen rodiny do ČR před více než 25 lety; Příchod dalších členů rodiny do ČR v době dotazování plánovali zástupci dvou rodin.

Zjištěné charakteristiky dotázaných rodin 2/3 Počet rodin, v nichž vznikl partnerský pár před příchodem do ČR, a těch, ve kterých vznikl po příchodu do ČR, byl shodný (9 rodin); Vznik manželství a narození dětí byly častější po příchodu do ČR; Ve 13 rodinách měl alespoň jeden člen rodiny české občanství (v devíti rodinách někteří členové, ve čtyřech rodinách všichni); Nejčastěji měly české občanství děti narozené v ČR: mělo jej 13 dětí narozených v ČR, které žily v devíti dotázaných rodinách; Ve 20 z 25 dotázaných rodin žili všichni členové rodiny v ČR; Ve dvou rodinách žil v zahraničí jeden člen rodiny a ve třech dva; V 16 z 21 rodin s dětmi žily v ČR všechny děti, které byly jejich členy; Ve 13 rodinách s nezaopatřenými dětmi (z celkem 16 těchto rodin) žily v ČR všechny nezaopatřené děti.

Zjištěné charakteristiky dotázaných rodin 3/3 komunikační jazyky v rodině počet rodin pouze čeština 3 čeština a další jazyk 10 1 jazyk jiný než čeština 11 2 jazyky jiné než čeština 1

Obecnější parametry zkoumaného vzorku 1/3 Ve zkoumaném vzorku byly velmi rovnoměrně zastoupeny různorodé skupiny rodin z hlediska místa bydliště a typu rodiny (dle uspořádání, počtu členů, počtu dětí, občanství atd.); Zkoumaný vzorek současně umožnil zachytit variabilitu uspořádání rodiny žijících v HMP, zahrnuje a ilustruje některá její specifická uspořádání ovlivněná migrací rodiny nebo jejích členů; Ukazuje také značnou variabilitu způsobů formování rodiny v kontextu migrace u rodin žijících v HMP, tj. varianty průběhu vzniku či přesunu rodiny do ČR a vlivy migrace a jiných demografických, sociálních a ekonomických faktorů na uspořádání rodiny.

Obecnější parametry zkoumaného vzorku 2/3 Ve vzorku je větší počet rodin, v nichž první člen rodiny přišel do ČR před více než 25 lety – tím mohou být silně ovlivněny i některé další charakteristiky dotázaných rodin, mimo jiné i následující čtyři specifické charakteristiky vzorku (viz také další snímek): Proces migrace je u téměř všech rodin „dokončený“: ve vzorku bylo pouze pět rozdělených rodin, a z nich ve třech se rodina rozdělila až sekundární migrací (ve dvou rodinách studium dětí v zahraničí, v jedné návrat otce do země původu). Pouze ve dvou rodinách tak měla primární migrace členů rodiny do ČR teprve proběhnout (pro srovnání: postupnou migrací se do ČR přistěhovalo 8 rodin, u těch je ale proces migrace v současnosti již ukončený, tj. v ČR jsou všichni členové a přesun jiných osob do ČR neplánují); Mírná převaha rodin, jejichž členy byly osoby s občanstvím ČR Ta je částečně způsobena i zařazením rodin se smíšeným manželským / partnerským párem, ale ty byly pouze 4 a počet členů rodiny s občanstvím ČR tak není ovlivněn jenom tím.

Obecnější parametry zkoumaného vzorku 3/3 Mírná převaha rodin, ve kterých členové rodiny mezi sebou komunikují česky (byť ve většině z nich je používán současně i jazyk země původu některých členů rodiny); Také tento poznatek částečně odráží to, že byly dotazovány i rodiny se smíšeným manželským / partnerským párem, ale i v tomto případě patrně tento fakt odrážel spíše to, že ve vzorku byl velký počet rodin, jejichž první člen přišel do ČR před delší dobou; Téměř polovina rodin žijících ve vlastním bytě nebo domě; Větší počet rodin, které vznikly celé v ČR, nebo se do ČR přesunuly celé najednou.

Poznatky indikující významné jevy a trendy v HMP 1/5 S ohledem na velikost vzorku platí dále popsané jevy a trendy plně pouze pro zkoumaný vzorek rodin. Celkový charakter, intenzitu či konkrétní podobu těchto souvislostí nelze na základě toho odhadovat obecně pro situaci všech rodin s CTZ v HMP; Záznam o jejich výskytu ve zkoumaném vzorku ale dokládá jejich existenci a zaznamenané vzorce, jevy, situace či trendy týkající se rodin s CTZ (nebo některé jejich skupiny) tak obecně jsou (byť v blíže nezjištěné intenzitě a podobě) pro HMP relevantní; Následující čtyři snímky se tak soustředí pouze na základní zachycení souvislostí, které byly zaznamenány a lze je vnímat jako důležité zaznamenané trendy a jevy, ale nejsou blíže kvantifikovány ani není blíže specifikován jejich rozsah, charakter apod. Platnost některých z nich zároveň může být limitována i některými specifickými charakteristikami zkoumaného vzorku rodin, míra relevance různých poznatků se také může lišit u různých skupin rodin s CTZ tříděných podle různých kritérií (např. podle místa bydliště, typu rodiny, počtu členů, počtu dětí, příchodu prvního člena rodiny do ČR, formování rodiny v ČR, počtu a okruhu osob s občanstvím přítomných v rodině, podílu rozdělených rodin atd.).

Poznatky indikující významné jevy a trendy v HMP 2/5 Významný podíl rodin s osobami s českým občanstvím a rodin komunikujících v češtině (v obou případech přibližně polovina) Tento poznatek je patrně specifický pro zkoumaný vzorek, a to zejména proto, že souvisí s vyšším počtem rodin, jejichž první člen přišel do ČR před dlouhou dobou (a častěji se tak jedná o rodiny pobývající v ČR delší dobu). Stojí nicméně za pozornost především proto, že významný podíl rodin s občany ČR a rodin komunikujících v češtině byl zaznamenán i přesto, že ve vzorku bylo pouze minimum rodin tvořeno smíšeným manželským / partnerským párem cizince/cizinky z třetí země a Čecha/Češky; Delší doba pobytu rodiny v ČR (indikovaná u dotázaných dobou od příchodu prvního člena rodiny do ČR), se projevuje i tím, že: členy rodin s českým občanstvím jsou nejčastěji děti narozené v ČR a dospělí, kteří nabyli občanství jinak než narozením, rodina je v ČR celá a proces jejího přesunu do ČR je již uzavřený (i v těchto rodinách ale může docházet k sekundární migraci jejich členů) a výrazně jsou zastoupeny rodiny, které bydlí ve vlastním bytě či domě.

Poznatky indikující významné jevy a trendy v HMP 3/5 Velká část rodin se formuje až v ČR. První okolností, která ovlivňuje počet rodin vzniklých v ČR, je přirozeně počet smíšených manželství / partnerských vztahů. Velký počet partnerství a především pak manželství ale ve zkoumaném vzorku vznikl až po příchodu do ČR i u rodin, ve kterých oba manželé / partneři přišli do ČR z jiné země. Ve zkoumaném vzorku tato skutečnost určovala podíl rodin, které vznikly v ČR více než podíl smíšených manželství / partnerství; I rodiny vzniklé v ČR (a to včetně smíšených rodin) v některých případech později doplňují členové rodiny přicházející z jiné země. Ani tato skupina rodin tak nemusí být vždy v budoucnu tvořena pouze těmi jejími členy, kteří v ČR aktuálně pobývají, nebo se v ČR narodili či narodí; Uspořádání rodiny (z hlediska typu rodiny, počtu členů a počtu dětí v rodině, migrace dalších členů rodiny do ČR v minulosti) a to, zda je jeden z manželů / partnerů od narození Čech, výrazněji nesouvisely.

Poznatky indikující významné jevy a trendy v HMP 4/5 Pro další migrace členů rodiny do ČR je důležitý počet dětí a především počet nezaopatřených dětí žijících v zahraničí. Je ale nutné rozlišit primární migraci rodiny do ČR a sekundární migraci členů rodiny žijících v ČR do zahraničí: zatímco ve dvou rodinách, ve kterých nebyla ukončena primární migrace, byl zájem o přesídlení dalších členů rodiny (dospělých dětí) do ČR, u dalších tří rodin se členy rodiny (dospělými dětmi, respektive dítětem a otcem) v zahraničí byla tato otázka bezpředmětná (jednalo se o sekundární migraci členů rodiny do zahraničí v rodinách žijících v ČR); U dotázaných rodin byl zájem o přesídlení dalších osob do ČR velmi malý. To patrně souviselo právě s tím, že ve vzorku byly jen minimálně (pouze dva případy) zastoupeny rodiny se členy, ve kterých doposud nebyly ukončeny procesy primární migrace rodiny. Velká převaha rodin s ukončenou primární migrací je přitom podle všeho odrazem častého zastoupení rodin, ve kterých první člen rodiny pobýval v ČR již delší dobu. Výrazný podíl ukončených primárních migrací i zjištěný nízký zájem o přesídlení dalších osob do ČR patrně budou platné spíše jen u skupin cizinců, které mají v tomto ohledu podobné charakteristiky.

Poznatky indikující významné jevy a trendy v HMP 5/5 Zájem o budoucí přesídlení členů širší rodiny či dalších příbuzných do ČR nebo jejich faktické přesídlení již v minulosti byly ve zkoumaném vzorku zaznamenány pouze ojediněle. I tato okolnost mohla souviset s vysokým počtem rodin, ve kterých prvních člen přišel do ČR před delší dobou. Zároveň se ale ukazuje, že zájem o přijetí členů širší rodiny se objevuje i u rodin vzniklých až v ČR a u smíšených rodin; Ve vzorku byl malý počet vícegeneračních rodin. To se, společně s malým počtem osob v post-produktivním věku (65 a více let), promítalo do malého počtu osob, které byly příjemcem důchodu v ČR nebo v jiné zemi. Zjišťován sice byl počet příjemců všech typů důchodů (tj. starobního, invalidního, vdovského / vdoveckého i sirotčího), a věk členů rodiny tak nebyl jedinou okolností, která určovala výsledné počty. Jiné typy důchodů než starobní ale jsou celkově velmi řídké a věk členů rodiny a splnění podmínek pro získání nároku na starobní důchod tak byly i přesto stěžejní okolností určující počet příjemců důchodu.

IV. Výzkum v rodinách s CTZ v HMP: profil členů dotázaných rodin

Profil členů dotázaných rodin 1/5 Všech 25 dotázaných rodin mělo dohromady celkem 85 členů, z nichž 77 žilo v ČR. Informace zjišťované formulářem pro jednotlivé členy rodiny (osobní karta) byly shromážděny od 70 osob, z toho od 64 žijících v ČR a 6 žijících v zahraničí; Není-li uvedeno jinak, týkají se dále následující informace osob žijících v ČR (u osob žijících v zahraničí je účelné sledovat pouze některé zjišťované informace, navíc je tato skupina osob jen velmi málo početná a výpovědi o ní jsou založeny jen na několika málo jednotkách případů). Nejpočetněji byly zastoupeny osoby ve věkových kategoriích 35-54 let (16 dotázaných) a 55-64 let (15); Další početně více zastoupenou skupinou osob byly děti do 6 let (informace byly získány o 10 dětech v této věkové kategorii); Dotázáno bylo 27 osob s trvalým pobytem, 20 s dlouhodobým a 16 s občan-stvím ČR; Největší počet dotázaných (20) měl pobyt za účelem sloučení rodiny, 19 osob mělo pobyt za účelem podnikání, 12 za účelem zaměstnání a 1 za účelem studia; Vzorek dotázaných osob žijících v ČR zahrnoval 30 mužů a 34 žen. Z šesti členů dotázaných rodin v zahraničí, byli čtyři muži a dvě ženy.

Profil členů dotázaných rodin 2/5  státní příslušnost žijící v ČR žijící v zahraničí celkem osob Ukrajina 11 5 16 Rusko 12   Vietnam 9 další třetí země 15 Česká republika 17 1 18  rodinný stav žijící v ČR žijící v zahraničí celkem osob svobodný/á 20 1 21 ženatý/vdaná 34 5 39 rozvedený/á   vdova/vdovec druh/družka 4

Profil členů dotázaných rodin 3/5 dosažené vzdělání žijící v ČR žijící v zahraničí celkem vysokoškolské 31 2 33 středoškolské s maturitou 11 13 středoškolské bez maturity 5 7 základní, praktická škola bez vyučení, neukončené vzdělání 4   netýká se (dítě do 6 let), nehodnoceno postavení na trhu práce počet zaměstnaný/á 39 starobní/invalidní důchodce 3 nezaměstnaný/á 4 žáci, studenti, učni (věk 15+) 5 v domácnosti děti do 15 let 14 rodičovská dovolená dlouhodobá pracovní neschopnost 1 mateřská dovolená 2

Profil členů dotázaných rodin 4/5 Jesle nebo mateřskou školu v době dotazování navštěvovalo šest členů dotázaných rodin, základní školu pět a střední školu dva; Na vysoké škole studovalo v době dotazování pět členů rodin; Sedm dotázaných absolvovalo v ČR rekvalifikační kurzy. Dva respondenti uvedli rekvalifikace v oboru účetnictví a dva v oboru zdravotní sestra/zdravotní bratr. Jedenkrát byly uvedeny tyto obory: obsluha strojů, řízení nákladního vozidla, překladatelka, soudní tlumočník; Mezi členy dotázaných rodin byly tři osoby klasifikované tazateli při rozhovoru jako zdravotně znevýhodněné osoby a tři jako osoby se zdravotním postižením (ve dvou případech zdravotní postižení prvního stupně a v jednom případě zdravotní postižení druhého stupně). současné postavení v zaměstnání hlavní vedlejší zaměstnanec 17 4 zaměstnavatel 9 2 osoba pracující na vlastní účet 6 1 pomáhající rodinný příslušník   netýká se 29 53 bez odpovědi 3

Profil členů dotázaných rodin 5/5 Hodnocení jednotlivých sledovaných aspektů znalosti českého jazyka (tj. hodnocení porozumění mluvené češtině, mluvy českým jazykem, porozumění psané češtině a hodnocení psaní českým jazykem) se od sebe lišila jen velmi málo; Znalost češtiny byla ve všech čtyřech sledovaných aspektech hodnocena jako velmi dobrá u více než poloviny členů dotázaných rodin. To je do značné míry odrazem vysokého počtu dětí narozených v ČR, delší doby pobytu velké části dotázaných v ČR a toho, že i někteří dospělí členové rodiny se narodili v ČR. Velmi dobrá znalost češtiny byla ale zaznamenána i v rodinách tvořených výhradně občany jiných zemí; V případě porozumění mluvené češtině a mluvy českým jazykem byla velmi dobrá znalost zaznamenána téměř u dvou třetin členů dotázaných rodin; Vůbec žádné znalosti češtiny v některém ze sledovaných hledisek byly zaznamenány jen u několika málo osob (nejméně často, u dvou osob, byla tato možnost uvedena v případě mluvy českým jazykem, nejčastěji, u pěti osob, byla zaznamenána při hodnocení psaní českým jazykem); Nejvíce dotázaných (25) se hlásilo k Pravoslaví. Dále se respondenti hlásili k Buddhismu (9) a k římsko-katolickému vyznání (7). Čtyři osoby uvedly jiné vyznání (Hare Krišna/Vaišnvismus; religiozní orientace / odmítnutí vlastního zařazení jako osoby bez vyznání, ale bez přihlášení se k některé konfesi) a 19 osob bylo bez vyznání.

V. Implikace pro praxi

Implikace poznatků z CIS 1/2 V HMP žijí přibližně dvě pětiny z celkového počtu CTZ v ČR. To je, společně s obdobně vysokým podílem rodin s CTZ v HMP (dle údajů ze SLDB 2011), hlavním důvodem podstatně vyšší potřebnosti programů a služeb zaměřených na CTZ a na jejich rodiny v HMP oproti ostatním krajům; Vzhledem k podobnosti struktury CTZ dle věku, pohlaví a podílu CTZ s rodinou či jinou vazbou v ČR a v HMP se nemusí všeobecné zacílení integračních programů a politik v HMP nijak výrazněji lišit od zacílení programů a politik pro území celé ČR; Získané poznatky současně dokládají, že integrační programy a politiky v HMP musejí být schopné reagovat na velmi různorodou skladbu CTZ z hlediska věku, pohlaví, otázky, zda v ČR žijí také další rodinní příslušníci-CTZ atd.

Implikace poznatků z CIS 2/2 Integrační programy a politiky by měly odpovídajícím způsobem odrážet odlišné počty a charakteristiky CTZ žijících v různých městských částech, a to jak z hlediska místní působnosti (dostupnosti) různých programů, tak z hlediska zaměření na potřeby CTZ žijících v příslušné MČ, případně v dalších MČ (přilehlé MČ, MČ napojené dopravní sítí apod.); Pro zaměření integračních programů a politik HMP je významné, že v HMP žije větší počet CTZ bez dalších příslušníků rodiny v ČR. Domácnosti s CTZ tak v HMP patrně častěji, než je tomu v jiných krajích ČR, reprezentují nerodinné domácnosti nebo rozdělené rodiny; V HMP je oproti jiným krajům více potřebné věnovat pozornost programům zaměřeným na CTZ ve věku 18-26 let. U této skupiny osob je přirozeně řada charakteristik, které jsou pro programy pro tuto věkovou skupinu CTZ důležité obecně a netýkají se jen jejích zástupců v HMP jako např. podpora při studiu, při hledání zaměstnání aj. V HMP je ale tato skupina osob oproti celé ČR početnější (nejen celkově, ale vyšší je i její relativní podíl vzhledem k celkovému počtu CTZ v HMP). Také je v HMP v této skupině osob větší podíl žen a nižší podíl CTZ s rodinnou vazbou, než je tomu v ČR. Důležité přirozeně mohou být i další charakteristiky specifické pro tuto skupinu osob nad rámec poznatků, které vyplynuly ze zde provedené analýzy údajů z CIS.

Implikace poznatků ze SLDB 2011 V HMP žijí přibližně dvě pětiny z celkového počtu rodin s CTZ v ČR. To je, společně s obdobně vysokým podílem CTZ v HMP (dle údajů z CIS), hlavním důvodem podstatně vyšší potřebnosti programů a služeb zaměřených na CTZ a na jejich rodiny v HMP oproti ostatním krajům; Z hlediska podílu úplných a neúplných rodin se rodiny s CTZ v HMP a v ČR liší jen minimálně. Při koncipování programů pro rodiny s CTZ je ale potřebné reflektovat některé specifické charakteristiky rodin s CTZ žijících v HMP. K těm lze řadit nižší podíl rodin, jejichž členem je občan ČR, vyšší podíl dvoučlenných rodin a nižší podíl čtyř- a vícečlenných rodin v HMP.

Implikace poznatků z empirického šetření 1/2 Na území HMP žijí různé typy a lišící se skupiny rodin. U programů nebo služeb určených rodinám s CTZ jsou proto stěžejními otázkami i možnost využití příslušného programu členy různých typů rodiny nebo skupin rodin s CTZ, a schopnost těchto programů pomáhat při řešení různých typů situací, které tyto rodiny a jejich členové zažívají; Znalost češtiny a míra jejího využívání při komunikaci mezi členy rodiny jsou obecně důležitými předpoklady integrace rodin a jejich členů. Oba tyto integrační prvky jsou přirozeně častěji přítomné v rodinách se členy s českým občanstvím. Důležité ale je, že velmi dobrou znalost a častější používání češtiny lze pozorovat ve všech typech rodin s osobami s českým občanstvím, tj. nejen u rodin se smíšeným manželským / partnerským párem (tj. s jedním z manželů / partnerů narozeným v ČR), ale i u rodin s dětmi narozenými v ČR a rodin, ve kterých jedna nebo více dospělých osob nabyla občanství jinak než narozením. Provedené šetření současně ukázalo, že rozdíl ve znalostech češtiny mezi rodinami s občany ČR a rodinami, ve kterých žádný člen občanství ČR nemá, nemusí být příliš výrazný (znalosti češtiny totiž ještě výrazněji než skladba rodiny přirozeně určují další okolnosti, jako délka pobytu v ČR, vzdělání, jazyková blízkost, čas věnovaný jazykové přípravě, individuální předpoklady atd.).

Implikace poznatků z empirického šetření 2/2 Skutečnost, že rodiny s CTZ převážně vznikají a jejich podoba se z velké části formuje až v ČR (ať už jsou vytvořeny smíšeným manželským / partnerským párem nebo cizinci z třetích zemí), dokládá, že pro HMP jsou stěžejní spíše individuální migrace (a teprve následné formování rodiny v ČR) než migrace rodin. Empirické šetření ale současně ukazuje, že v HMP jsou zastoupeny rodiny s CTZ vzniklé až v ČR, rodiny, ve kterých se do ČR přesunul nejprve první člen rodiny, i rodiny, které se do ČR přesunuly celé najednou (respektive mezi příchodem prvního a posledního člena rodiny uběhla doba kratší než 1 rok); Empirické šetření doložilo řadu vlivů migrace na uspořádání a fungování rodiny, které je potřebné zohlednit v rámci programů a služeb určených rodinám s CTZ; Minimálně u rodin, jež v ČR pobývají delší dobu, patrně nelze v budoucnu předpokládat další migrace rodinných příslušníků do ČR.

Seznam příloh Údaje z CIS k 30.6.2016 Vybrané údaje o rodinách s CTZ dle SLDB 2011 Údaje z empirického šetření v rodinách CTZ: profil dotazovaných rodin Údaje z empirického šetření v rodinách CTZ: profil osob žijících v dotazovaných rodinách Specifikace oblasti analýzy a použitých dat