Nerostné bohatství                        Vypracoval: Jan Žaroský  Obor: Technické lyceum                                                                                Třída: 2L Předmět: Biologie                                                                                Školní rok:2016/17 Vyučujcí: Mgr. Ludvík Kašpar, MBA                                                   Datum vypracování: 25.3.2017

Nerostné bohatství - Obecně Zásoby nerostných surovin jsou důležité pro ekonomiku jednotlivých států, protože jim přinášejí nezávislost a finanční zajištění. Rozdělení nerostných surovin ve světě není rovnoměrné. Nejběžnější surovinou na Zemi je železo (Fe). Největší naleziště železné rudy jsou v Číně, Brazílii, Austrálii, Rusku a v Indii. Tyto země vlastní 70 % světových zásob železa. Austrálie je kontinent s největšími zásobami uranu na světě, Kanada je zase největší vývozce uranové rudy. Mexiko je největším exportérem stříbra (Ag). Ložiska diamantů se nacházejí v jižní Indii a zejména v Africe. Největší naleziště zlata (Au) pocházejí z Jihoafrické republiky, USA a západní Austrálie, rozsáhlá naleziště jsou také v oceánech. Měď (Cu) se nachází v Čile, Mexiku, USA, Indonésii, Austrálii, Peru, Rusku, Kanadě, Číně, Polsku a Kazachstánu. Naleziště bauxitu, který je nejdůležitější průmyslovou rudou pro získávání hliníku (Al), se nacházejí v Austrálii, Brazílii, Guinei, Guyaně, Indii, Jamajce, Rusku, Surinamu, USA a Venezuele.

Nerostné Bohatství - Svět  Hlavní energetické suroviny – ropa, zemní plyn, uhlí (tedy tzv. fosilní paliva) a uran tvoří 75–80 % finanční hodnoty všech vydobytých nerostných surovin ve světě. Největší zásoby ropy jsou v Kanadě, USA, Mexiku, Saudské Arábii, Iránu, Iráku, Spojených Arabských Emirátech a Kuvajtu.

Nerostné Bohatství - České republiky Česká republika má významné bohatství v oblasti nerostných surovin a fosilních paliv. Mezi první těžené suroviny na území dnešních Čech patří měď, cín a stříbro a zlato.

Co se stane když dojde ropa ? Máme k dispozici asi 1000 miliard barelů ropy. To při současné spotřebě znamená, že nám ropa dojde asi za 30 let. Ropa je klíčová látka, která ve 20. století poháněla neuvěřitelný růst a vývoj lidstva. Na první pohled to sice není vidět, ale ropa je všude kolem nás – skrývá se ve všem. Jenomže jí už zdaleka není tolik, kolik měly k dispozici předchozí generace. Kolik nám jí ještě zbývá? Na složitou otázku jednoduchá odpověď – to nikdo neví. Existují sice odhady a dohady, ale jsou z mnoha důvodů velmi nespolehlivé. Nejvěrohodnější údaje každý rok shromažďují dva časopisy – World Oil a Oil and Gas Journal. Jenže metoda, jako sbírají data, je velmi, velmi nespolehlivá. Spočívá v tom, že redakce osloví vlády a společnosti, které ropu těží. A pak údaje, bez jakéhokoliv ověřování, rozešlou dál, případně je zveřejní. Časopisy takto mají data ze všech světových vrtů – těch je pro zajímavost v současné době asi 18 tisíc. Kromě těchto dvou zdrojů existuje ještě databáze švýcarské společnosti Petroconsultans, která už data ověřuje. Geolog Václav Cílek si myslí: „K nedostatku ropy dané produkčními problémy může dojít během tří let. Konveční ropy máme na 60-70 let, ropné písky zásoby dál zvyšují.“

Kolik máme ropy ? Kolik expertů, tolik názorů. Václav Cílek a Martin Kašík tvrdí v knize „Nejistý plamen“, že zjednodušeně existují tyto tři scénáře:  Pesimistický: Máme k dispozici asi 1000 miliard barelů ropy. To při současné spotřebě znamená, že nám ropa dojde asi za 30 let. Realistický: Ropy je na Zemi ještě asi 2000 miliard barelů a vystačí tedy asi na 40 let. Toto je podle autorů fakty nejpodloženější teorie.  Optimistický: Ropy je nejméně 2600 miliard barelů a další miliarda se ještě najde v tzv. nekonvenčních zdrojích (například ropné písky nebo tmavé břidlice). To by mělo stačit nejméně na dalších 60-70 let. 

Vliv těžby na životní prostředí Těžba a zpracování energetických surovin vždy ovlivňuje okolní prostředí. Děje se tak během vlastní těžby a často i po jejím ukončení. Nejčastějšími negativními dopady těžby jsou nevratné narušení horninového prostředí a hydrogeologických poměrů, zničení či přetvoření původní krajiny, ztráta zemědělsky využitelné půdy a biodiverzity. Těžba ropy přináší rizika související zejména s jejími úniky do vody nebo do půdy při haváriích ropných plošin nebo těžbě na ropných polích. Např. při potopení plošiny Deepwater Horizon v roce 2010 unikl do vod Mexického zálivu více než dvacetinásobek ropy, která vytekla z havarovaného tankeru Exxon Valdez v roce 1989. Následky obou havárií byly však téměř srovnatelné díky přímému ohrožení křehkého životního prostředí Aljašky. Svá rizika má i těžba uranu.

   DĚKUJI ZA POZORNOST

Zdroje http://beckotc.webnode.cz/vlastiveda/poznavame-nasi-vlast/nerostne-bohatstvi/ http://vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=prirodni_nerostne_zdroju_ve_svete&site=puda https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C4%9B%C5%BEba_v_%C4%8Cesku http://www.national-geographic.cz/clanky/kdy-dojde-ropa-v-optimisticke-verzi-za-60-let- a-v-pesimisticke.html Google Obrázky