Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiálu Aktivizační a postojové vlastnosti jedince, VY_32_INOVACE_04.03.13 Autor Mgr. Monika Malá Tematická oblast Základy společenských věd Ročník Pátý Datum tvorby Září 2013 Anotace Tato prezentace popisuje psychické motivy jedince, které mobilizují jeho aktivaci a postoje, vznik zájmů a hodnot. Metodický pokyn Tato prezentace slouží jako elektronická učebnice, pro pátý ročník (osmiletého ) gymnázia základů společenských věd – psychologie. Časová dotace 45 minut.

Anotace: Tato prezentace popisuje psychické motivy jedince, které mobilizují jeho aktivaci a postoje, vznik zájmů a hodnot.

AKTIVIZAČNÍ VLASTNOSTI JEDINCE Aktivačně – motivační – charakterizují zaměřenost osoby na určitou dominantní činnost, motiv = pohnutka = příčina k činnosti, každý motiv má : cíl, směr, intenzitu a vytrvalost, motivace = souhrn činitelů, které člověka aktivují, podněcují nebo naopak tlumí, brzdí.

Základní motivy: Základní motivy: potřeby, zájmy, návyky, cíle, přání, hodnoty, emoce. Potřeby = zákl. motivační síly, stav nadbytku nebo nedostatku něčeho, elementární životní potřeby(fyziologické) = společné všem živočichům = jídlo,spánek, odpočinek, kyslík, sex (důležité pro přežití). Vyšší životní potřeby (psychické) – potřebuje pouze člověk pot. jistoty a bezpečí – důležití ve chvílí,kdy se cítíme ohroženi, pot. činnosti, změny, podnětů, pot. sociálního styku (komunikace), pot. výkonu a společenského uznání (dobré výkony-prestižní ocenění), potřeba uskutečnit v životě nějaký cíl.

Zájmy = zaměření jedince k určitému druhu činnosti(kulturní,sportovní,technické…), (ambice = aspirace = směřování k dosažení vytyčených cílů). Hodnoty = něco, čemu dáváme přednost, co je pro nás důležité.

Vztahově – postojové postoje Postoje = sklony člověka jednat ustáleným způsobem na předměty, osoby, situace. = odrážejí hodnotící vztah člověka k dané věci. Charakter = souhrn psych. vlastností osobnosti, projevují se v mravní stránce jejího chování a jednání, = se mění v průběhu života, = souvisí s ním i naše svědomí (systém naší vnitřní kontroly).

Seberegulace, sebepojetí Seberegulační – jak se umí jedinec ovládat a kontrolovat své chování. Sebepojetí = soubor postojů jedince k sobě, 3 složky: 1) poznávací – sebepoznávací, 2) emočně-hodnotící - sebehodnotící, 3) volní – seberealizace. Asertivita = schopnost přiměřeného sebe prosazování.

Výkonové vlastnosti Výkonové – určují, jak úspěšně může osobnost vykonávat určitou činnost. Schopnosti = vlastnosti umožňující člověku naučit se určitým činnostem a vykonávat je. = nevrozené, rozvíjí se na základě vloh. Vlohy = dispozice = biologickým předpokladem pro schopnosti. Stupně schopností : nadání – nadprůměrné výkony, talent – vynikající výkony, genialita – mimořádné výkony (např. Mozart…).  

Druhy schopností: 1)Inteligence = označení pro rozsah poznávacích schopností = umožňuje nám učit se a získané používat… = zkoumá se IQ testy, IQ= mentální věk, IQ = inteligenční kvocient IQ 100 – průměr IQ 120 – nadprůměr IQ 80 – podprůměr(70 hranič.pásmo defektu) IQ nad 120 – vysoká inteligence Snížení intelektu – mentální retardace. 3 znaky inteligenčního chování: 1) dobrá orientace, myšlení, soudnost, pohotové a přesné vyjadřování, 2) přesné vnímání a dobrá paměť, 3) koncentrace (soustředění) na objekt, činnost.

Inteligenci ovlivňuje: - dědičnost, - prostředí, - výchova, - výživa.

Druhy schopností II: 2) Tvořivost (kreativita) - výsledkem je něco nového, originálního, - rysy: otevřenost, vnímavost, intuice, fantazie. 3) Vědomost = učením osvojený poznatek, zapamatovaný a pochopený fakt. 4) Dovednost = nabytá dispozice správně,rychle a úsporně vykonávat určitou činnost.  

Zdroj: Pavel Říčan : Psychologie, Portál, s.r.o., Praha 2008