Periodizace dějin hudby

Pravěk: více než před 50.000 lety Vznik hudby: Dar od bohů Zvukové projevy zvířat Rytmický tep srdce Komunikace a napodobení řeči Citoslovce apod. Rozvoj v Mezopotámii, v Číně, Egyptě a v oblasti "úrodného půlměsíce". 

Mezi nejstarší hudební nástroje pravděpodobně patří: idiofony - chřestidla, škrabky a nástroje vydávajíce písklavý zvuk, duté časti kmenů, stromů (později štěrbinový buben) a taktéž lidské tělo. aerofony - flétny z třtiny, zvířecí rohy(šofár) chordofony - luk jako předchůdce hudebních nástrojů nejdokonalejší nástroj - lura - 24 tónů

Starověk: období antiky Dlouho považována za jednohlasnou. Existence harmonií.

Starověk Čína: zvonkohry, různé druhy bicích nástrojů, ústní varhany - šen, Panova flétna, zobcová flétna, okarína, citara, cimbál a loutna. Pentatonika; Orchestrální hudba (až 829 hudebníků); Císařský úřad hudby. Indie: membranofony – tabla a strunové : vína, sitár, tampura. Systém rozšířený o čtvrtiny → oktáva se dělila na 22 tónů; Matematicky vypočítaná (střídají se sude a liché takty). Egypt: rytmické nástroje (řehtačky a bubny), strunové (loutna, harfa) a dechové (flétny, dvojité šalmaje). Součást egyptské dramy Osiris passion; Spirituálny charakter. Řecko: píšťaly a strunové nástroje – například lyra, a její speciální druh kithara. Podstatná část řeckého divadla a součást vzdělání; Smísené pěvecké sbory.

Středověká hudba Vliv křesťanství. Častý námět je Písmo svaté - Bible. Písně lidové. V počátcích pouze jednohlasé skladby, poté i vícehlasé. Neoddělitelná součást sedmera svobodných umění. Za nejvýznamnější dílo této doby lze považovat Gregoriánský chorál. České prostředí dalo vzniknout dvěma duchovním skladbám - Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave. Lidové písně zpívali povětšinou potulní muzikanti, v Německu byli označováni jako "minesengři", ve Francii se nazývali "trubadúry".

Novověká hudba Renesance: Ve středu zájmu je člověk, inspirace řeckou a římskou kulturou. Rozvíjely se mše hrané v kostelech. Mezi nejvýznamnější skladatele této doby patřil italský varhaník Giovanni Pierluigi da Palestrina. Vysoce ceněn byl také autor mší a šansonů Orlando di Lasso. V českých zemích v této době tvořil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Baroko: Odklon od všeho světského, ve středu zájmu je Bůh. Vznik opery, dramatické představení jsou kombinované s hudbou a zpěvem. Skládal Johann Sebastian Bach (autor Matoušových pašijí a Braniborských koncertů) a italský hudebník Antonio Vivaldi. V Česku působili Adam Michna z Otradovic, autor vánoční písně Chtíc, abys spal a Jan Dismas Zelenka. Klasicismus: Zaměřovalo se na jednoduchost, čistotu, patrná je inspirace antikou. Velký rozmach opery, rozvíjí se také symfonie, skladba pro vysoký počet hudebních nástrojů. Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart (opera Figarova svatba) nebo Ludwig Van Beethoven. V Čechách komponoval Jan Jakub Ryba, autor České mše vánoční. Romantismus: Důraz na vyvolání emocí u publika, motivy přírody. Orchestr, hudba lidová je spojována s vážnou. Fryderyk Chopin, Robert Schumann, Petr Iljič Čajkovský nebo Richard Wagner. V tomto období tvořil Bedřich Smetana (symfonický cyklus Má vlast) a Antonín Dvořák.

Od 20. století po současnost Český skladatel Leoš Janáček. Romantické prvky najdeme i u Gustava Mahlera a Richarda Strausse. Nové směry, ovlivněné modernismem, avantgardou, impresionismem (Claude Debussy), futurismem. Později se projevuje také neoklasicismus spojený s ruským skladatelem Igorem Fjodorovičem Stravinským, autorem skladeb pro baletní představení. Po druhé světové válce nastává uvolnění a neustále se na hudební scénu vynořují nové směry a proudy: jazz, reprezentovaný zejména Louisem Armstrongem a Frankem Sinatrou. Na vrchol se dostává rock´n´rollové seskupení The Beatles, v tehdejším komunistickém Československu se hrálo (oficiálně zakázané) undergroundové seskupení Plastic People of the Universe. Po pádu železné opony se i do České republiky dostaly směry a písně, které byly jinde hrány již řadu let - elektronická hudba, rock, techno, house, reggae a další.