NÁZEV ŠKOLY : Základní škola Hostouň, okres Domažlice, příspěvková organizace NÁZEV PROJEKTU: Moderní škola REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ ŠABLONA: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT NÁZEV A ČÍSLO MATERIÁLU: VY_32_INOVACE_02_S12-Fy-9 VYTVOŘENO : březen 2012 AUTOR: Zdeňka Špinlerová VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Fyzika SADA: Fyzika pro 9. ročník NÁZEV VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU: Slunce

ANOTACE:ANOTACE: ROČNÍK: 9. DRUH UČEBNÍHO MATERIÁLU: Prezentace STUPEŇ A TYP VZDĚLÁVÁNÍ: Základní vzdělávání – druhý stupeň POMŮCKY: Výtisk závěrečného testu (snímek 20), připojení k internetu, fixy CÍL – INOVACE: Podporuje aktivní výklad učiva s využitím interaktivní tabule. METODICKÉ POKYNY: Prezentace doplňuje aktivní výklad s krátkým testem v závěru. Pro spuštění videa na konci je nutné připojení k internetu. Materiál slouží k výkladu. Seznamuje žáky se základními poznatky o Slunci – vznik, struktura, vnější projevy Slunce – skvrny, erupce, protuberance, sluneční vítr. OČEKÁVANÝ VÝSTUP: Žák se seznámí se základními poznatky o Slunci jako naší nejbližší hvězdě. V závěru prezentace si žáci ověří nové poznatky v krátkém testu.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA STRUKTURA VNĚJŠÍ PROJEVY

●Slunce je hvězdou průměrné velikosti. ●Obíhá okolo středu Mléčné dráhy, leží asi v 1/3 průměru disku Galaxie přibližně světelných roků od jejího středu. ●Oběh trvá přibližně 226 milionů let. Základní charakteristika Slunce ●Slunce vzniklo asi před 4,6 miliardami let a bude svítit ještě dalších 5 až 7 miliard let. Galaxie Mléčná dráha SlunceSlunce Střed galaxie Rameno Persea

 převážně vodík, v menší míře helium a stopové množství dalších prvků.  každou sekundu se přibližně 700 milionů tun vodíku přemění na 695 milionů tun hélia a zbylých 5 milionů tun hmotnosti se přemění na energii, kterou z 96 % tvoří elektromagnetické záření (nezbytný předpoklad pro všechny formy života na Zemi) Hmotu Slunce tvoří Energie vyzařovaná Sluncem vzniká  při termonukleárních reakcích v jeho jádru

STRUKTURA SLUNCE Vrstva v zářivé rovnováze chromosfér a fotosféra jádro Konvektivní zóna sluneční skvrny fakule protuberance spikule erupce

 je centrální oblast, ve které probíhají jaderné reakce  je energetickým zdrojem nejen Slunce, ale i celé Sluneční soustavy  Jádro Slunce se rozpíná od středu do vzdálenosti km  zabírá pouze 2 % objemu Slunce, ale obsahuje 60% jeho hmotnosti  má hustotu stokrát větší než voda a teplotu 15 milionů kelvinů. JÁDRO  V tomto dokonalém reaktoru probíhají desítky reakcí, jejichž důsledkem je přeměna vodíku na hélium za současného uvolňování energie v podobě fotonů.

 Proudy horké sluneční proudí vzhůru a po vyzáření části energie klesá chladnější hmota zpět do hlubin Slunce.  Šířka tohoto pásma je asi kilometrů, energie se v této vrstvě předává prouděním. VRSTVA V ZÁŘIVÉ ROVNOVÁZE  Obklopuje jádro, je široká asi km, touto oblastí putují fotony z jádra k povrchu několik set tisíc let. ( Zdánlivě pomalý pohyb fotonů je způsoben jejich pohlcováním hmotou a znovu vyzářením v náhodném směru. ) KONVEKTIVNÍ VRSTVA FOTOSFÉRA  tvoří kypící oceán žhavého plynu o tloušťce 500 km  typickými útvary ve fotosféře jsou sluneční skvrny a protuberance (oblaka plazmatu ovládaná magnetickými poli)  je viditelný povrch Slunce o teplotě asi 6000 K

 Je jakási řídká horní atmosféra Slunce nad chromosférou, která nemá ostré hranice a zasahuje hluboko do Sluneční soustavy.  Teplota koróny v blízkosti Slunce je asi K ( je paradoxně vyšší než teplota fotosféry (5 800 K))  Koróna je zahřívána především rozpadem magnetoakustických vln šířících se plazmatem.  je pozorovatelná i pouhým okem při úplném zatmění Slunce. CHROMOSFÉRA  je relativně tenká a řídká vrstva těsně přiléhající k fotosféře  Teplota chromosféry roste směrem od Slunce  Typickými útvary jsou například chromosférické erupce – náhlá zjasnění v chromosféře. KORÓNA

VNĚJŠÍ PROJEVY SLUNCE Protuberance  jsou výtrysky sluneční hmoty desetitisíce kilometrů nad povrch, ovládané magnetickým polem Slunce  jejich tvar kopíruje silokřivky lokálního magnetického pole Sluneční erupce Náhlá zjasnění ve fotosféře a chromosféře doprovázená výrazným uvolněním hmoty a energie.

Sluneční skvrny  poprvé byly pozorovány v roce 1611  jsou asi o 1 500° C chladnější než zbytek fotosféry, proto vypadají tmavě vzhledem ke svému oslňujícímu okolí  vyskytují se většinou ve skupinách, měří až do km  trvání slunečních skvrn se pohybuje od několika hodin až po několik týdnů  Celkový počet stoupá a klesá během jedenáctiletého cyklu

Sluneční vítr  šíří se z koróny ven do kosmického prostoru  je označení pro proud nabitých i neutrálních částic, vyvrhovaných ze Slunce  intenzita slunečního větru se mění v závislosti na sluneční činnosti a ovlivňuje heliosféru (oblast sahající až do vzdálenosti 15 miliard km  v oblasti Země dosahují částice rychlosti mezi 300 km/s – 800 km/s  částice při styku se zemskou atmosférou vyvolávají polární záře a jsou zdrojem poruch magnetického pole Země

Magnetické pole Slunce Magnetické pole Slunce je ovlivněno rotací Slunce. Silokřivky jsou tvarovány do tzv. Archimédových spirál. Přibližně po jedenácti letech dochází k přepólování pole. Tuto jedenáctiletou periodu sleduje také sluneční aktivita (například počty skvrn). Hustota sluneční hmoty je v centru velmi vysoká (až desetinásobek hustoty olova – 130 g/cm 3 ) a směrem k povrchu klesá až na 0,001 g/cm 3. V průměru je však Slunce jen o něco hustší než voda. Celé sluneční těleso rotuje, avšak vzhledem k jeho plynnému charakteru je rotace rovníkových vrstev rychlejší než rotace pólů. Perioda rotace klesá z 25 dnů na rovníku na 35 dnů v blízkosti pólů.

Slunce je naší nejbližší hvězdou. Střední vzdálenost od Země je km. Sluneční záření ovlivňuje celou sluneční soustavu. Bez Slunce by neexistovaly planety, ani život na Zemi.

CHARAKTERISTIKA SLUNCE v číslech

1. Kdy vzniklo Slunce? ________________________ 2. Jaké označení se používá pro povrch Slunce? _________________________________ 3. Jaká teplota je v jádře Slunce? ______________________________ 4. Jak vzdálené je Slunce od Země? ___________________________ před 4,5 miliardami let fotosféra 15 milionů °C (K) asi km 5. Do jaké galaxie patří Slunce? ______________________________ Mléčná dráha

A co nás čeká příště?

... a malý bonus na závěr

1. Kdy vzniklo Slunce? ________________________ 2. Jaké označení se používá pro povrch Slunce? _________________________________ 3. Jaká teplota je v jádře Slunce? ______________________________ 4. Jak vzdálené je Slunce od Země? ___________________________ 5. Do jaké galaxie patří Slunce? ______________________________

1)Snímek3: 2)COUPEROVÁ, Heather. Encyklopedie vesmíru. 1. vyd. Praha: Slovart, 2000, 304 s. ISBN )ČEMAN, Róbert a Eduard PITTICH. Vesmír 1: Sluneční soustava. 1. vyd. Bratislava: Mapa Slovakia, 2002, 383 s. ISBN )BARNETT, Alex. Černé díry: a další vesmírné zajímavosti. 1.vyd. Praha: Slovart s.r.o., ISBN )Přispěvatelé Wikipedie, Slunce [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012, Datum poslední revize , 10:30 UTC, [citováno ] 6)Přispěvatelé Wikipedie, Sluneční skvrna [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012, Datum poslední revize , 09:31 UTC, [citováno ] 7) Přispěvatelé Wikipedie, Sluneční soustava [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012, Datum poslední revize , 20:20 UTC, [citováno ] 8)Aldebaran.cz, Slunce [online], ALDEBARAN GROUP FOR ASTROPHYSICS, c2012, Datum poslední revize , [citováno ] 9)Autorský tým, astronomia.zcu.cz, Slunce ]online], ASTRONOMIA: Astronomický server Fakulty pedagogické ZČU v Plzni, c2012, Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41UTC, [citováno ] ZDROJE:

ZDROJE: 10)Autorský tým, astronomia.zcu.cz, Slunce ]online], ASTRONOMIA: Astronomický server Fakulty pedagogické ZČU v Plzni, c2012, stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41 UTC, [citováno ] 11)Od HeNRyKus (Vlastní dílo) [Public domain], prostřednictvím Wikimedia Commons [citování ] 12)Painting by Jon Lomberg, Kepler mission diagram added by NASA, [Public domain], [citováno ] 13)Harman Smith and Laura Generosa (nee Berwin), graphic artists and contractors to NASA's Jet Propulsion Laboratory, [Public domain], [citováno ]