Demokracie I úvod a hodnocení ze strany sociální etiky a sociální nauky církve Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ

Politické režimy ve světě západní demokracie nové demokracie východoasijské režimy islámské režimy vojenské režimy zvláštní socialistické režimy

Demokratické země Democracy Index 2010

Lincoln říká, že demokracie je vláda lidu, lidem a pro lid. Všeobecná deklarace LP článek 21(1) Každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně volených zástupců.

antická demokracie (Řekové, Vikingové) (přímá, v malém) moderní demokracie (J. Bentham, J. Mill, J. S. Mill) (nepřímá, ve státě) Základem demokracie je princip politické rovnosti Dějiny demokracie

Platon rozlišoval 5 forem zřízení, od nejlepšího po nejhorší: - Aristokracie (podle něj nejlepší forma, nikoli rodová aristokracie, ale vláda filozofů, od vlády mnohých až po monarchii) - Timokracie (vláda ctižádostivých, riziko touhy po bohatství, hrozí proměna v oligarchii) - Oligarchie (vláda bohatých, vyvolává závist a odpor chudých a vede k demokracii) - Demokracie (vláda lůzy, bezbřehá svoboda a chaos, který skončí voláním po vládě pevné ruky - tyranií) - Tyrannida (vláda neomezeného a nespravedlivého vládce, který vše potlačuje a vykořisťuje obec) Platon

Aristoteles

Moderní demokracie monarchie – konstituční monarchie (Británie) 1776 – USA první demokracie moderního typu (ústava 1789) 1789 – Francouzská revoluce (neúspěch) 19. Století – konstitucionalizace, národní státy, rozšiřování volebního práva, rozdělení mocí aliance liberálních a demokratických idejí 20. století 1. polovina úpadek mnohých demokracií, poválečný rozkvět Po roce 1989 – Konec dějin? (Fukuyama)

Moderní demokracie Dělba moci (CH. Montesquieu, O duchu zákonů): zákonodárná (legislativa) výkonná (exekutiva) soudní (justice) Volby: pravidelné svobodné rovné přímé tajné

„Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní“… Ústava ČR čl. 2/1 System of checks and balances

Výhody demokracie J. S. Mill – demokracie je formou politického vzdělávání občanů de Tocqueville – lidé jsou loajálnější k politickému řádu, na němž se podílejí K. R. Popper – možnost nenásilně odvolat vládce (vládu) Michael Doyle – demokratické státy mezi sebou neválčí R. Dahl: R. Dahl: 1. zabraňuje vzniku tyranie 2. zajišťuje základní práva 3. zajišťuje všeobecnou svobodu 4. umožňuje lidem, aby rozhodovali sami o sobě 5. umožňuje mravní samostatnost 6. umožňuje rozvoj člověka 7. chrání základní osobní zájmy lidí 8. zajišťuje politickou rovnost 9. usiluje o mír 10. usiluje o prosperitu

Krize demokracie - znechucení z politiky, pokles legitimity, odcizení politickým institucím, ztráta hodnotových orientací a rozpadu morálního řádu, korupce Vzpoura davů (Ortega y Gasset, 1930) – masová společnost rozvrací civilizovanou společnost a morální řád Eroze moci státu – v souvislosti s globalizací Postdemokracie - jako ideologie vzniká částečně na základě frustrace z fungování demokracie, koncept občanské společnosti se staví do souvislosti s oslabováním principů reprezentativní demokracie (tato může být dána nedokonalostí demokratických mechanismů, ale zejména pocit některých jednotlivců a skupin, že v klasické demokratické soutěži priorit a zájmů není dán prostor jejich konkrétním zájmům, proto hledají jiné nástroje k prosazení svých zájmů a priorit). Problém „demokratické zátěže“ (democratic overload, government overload) - jisté paralýzy systému, kdy na základě tlaků voličů a zájmových skupin dochází k začarovanému kruhu - politici chtějí uspět ve volební soutěži a získat moc, proto slibují stále vyšší veřejné výdaje Krize demokracie?

Odpůrci liberální demokracie  Anarchismus (společnost zcela bez státu a bez nátlaku)  Autoritativní teorie (poručnictví, lidé si nejsou schopni sami vládnout, Platon, fašismus, autoritativní monarchie)  Přímá demokracie (princip volby a reprezentace je neuspokojivý)

Více, nebo méně demokracie? Pro více:  Rozvoj informačních technologií umožňuje širší participaci  Omezení a větší kontrola politických elit  Proces „depolitizace“ politických otázek s odkazem na odbornost  Omezování demokracie ve prospěch rozhodování neprůhledných a supranacionálních struktur (EU)

Více, nebo méně demokracie? Pro méně:  Je třeba chránit hodnoty (konstituci, lidská práva, odpovědné rozhodování) před vůlí lidí  Mnoho problémů je natolik složitých, že není v moci většiny lidí je odpovědně a kvalifikovaně  Snadná manipulovatelnost celých společností či společenských vrstev (média, ovlivnění veřejného mínění, zjednodušování problémů)  Postdemokracie (koncept občanské společnosti se staví proti principům reprezentativní demokracie, vychází z pocitů některých jednotlivců a skupin, že v klasické demokratické soutěži priorit a zájmů není dán prostor jejich konkrétním zájmům, proto hledají jiné nástroje k prosazení svých priorit)  Problém „demokratické zátěže“ (democratic overload, government overload) na základě tlaků voličů a zájmových skupin dochází k roztočení spirály veřejných výdajů