Česká hudební renesance a baroko Anotace Prezentace seznámí žáky s vývojem hudby v období renesance a baroka. Popisuje historické souvislosti jejího vzniku a seznamuje žáky s jejími představiteli. Během prezentace naváží na své znalosti z předchozích ročníků a dalších předmětů. Nově získané informace si zopakují zábavnou formou. Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák má přehled o vývoji hudby v období renesance a baroka. Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr. Drahomíra Floriánová Interní číslo: VY_32_INOVACE_HV2.DF.9.08

Hudební renesance a baroko Mgr. Drahomíra Floriánová Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Počátky renesance Od 14. do 16. století v Evropě nastaly významné změny. Toto období nazýváme renesance, česky obrození. Renesance znamenala převratné změny ve způsobu života, kultuře a přinesla nový pohled na člověka i na svět. Hudební vývoj navázal v jednotlivých zemích na gotiku. U nás ale po husitských válkách nebyly podmínky pro hudební život. Až na konci 15. století vznikaly při kostelích pěvecké sbory. Zpívaly duchovní hudbu a říkalo se jim literátská bratrstva. Ta začala pěstovat vícehlas. Hudební skladatel napsal pro každou část sboru samostatnou melodickou linku. Sbory si pro vlastní potřebu pořizovaly krásně zdobené veliké zpěvníky – kancionály. Veliké proto, že z něj zpívali všichni členové sboru. Na obrázku je Šamotulský kancionál Jednoty bratrské z roku Na jeho vzniku se podílel Jan Blahoslav.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic Český šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic byl naším nejvýznamnějším skladatelem polyfonie. Uměl sedm jazyků a měl velké znalosti ze zeměpisu, historie, hudby a výtvarného umění. Hodně cestoval. Navštívil Středomoří, Egypt, Palestinu i Svatou zemi. Jako třetí byl 21. června 1621 mečem kata Mydláře popraven na Staroměstském náměstí po bitvě na Bílé hoře. Z jeho díla si připomeneme pětihlasou mši Super dolorosi martir. V Čechách se postupně rozvíjela i instrumentální hudba. Na dvoře císaře Rudolfa II. působila dokonce i celá kapela. Tvořili ji však hlavně cizinci.

Jan Campanus Vodňanský Na přelomu renesance a baroka skládal v Čechách vážnou hudbu Jan Campanus Vodňanský. Učil na Karlově univerzitě, kde se stal dvakrát rektorem. Osudy Jana Campana popsal ve své knize Mistr Kampanus spisovatel Zikmund Winter. Jan Campanus se proslavil například dílem pro dva sbory: Rorando coeli. Sbory se ve zpěvu střídají, druhý zpívá slaběji jakoby byl prvnímu ozvěnou. Na obrázku je titulní list z Campanova spisu z roku 1597.

České baroko Baroko je název pro umělecký sloh ovlivňující všechny druhy umění. V hudbě se datuje od konce 16. století do poloviny 18. století. Renesance byla založená na rozumu a úvaze. Baroko naopak klade důraz na cit, majestátnost, vznešenost a víru. Po bitvě na Bílé hoře, byli v našich zemích věřící jiného než katolického vyznání pronásledováni, zemi sužovaly války. Přesto se u nás hudba rozvíjela. Především díky venkovským učitelům – kantorům. Slovo je odvozeno z latinského canto – zpívat. Zpěv se v této době vyučoval i několikrát týdně, protože žáci v neděli museli zpívat v kostele a zpěvem si často přivydělávali na svatbách, na pohřbech, o Vánocích i Velikonocích, kdy chodili na koledu. Kašna Parnas v Brně na Zelném rynku

Barokní hudebníci Adam Michna z Otradovic (1600 – 1676) ◦ Je jedním z nejuznávanějších našich barokních skladatelů. ◦ V jeho tvorbě nalezneme mnoho písní a mše. Byť mnozí považují vánoční koledu Chtíc, aby spal za lidovou, složil ji právě on. Pavel Josef Vejvanovský (1640 – 1693) ◦ Proslul na Moravě jako vedoucí biskupské kapely v Kroměříži. ◦ Byl vynikajícím trubačem. Jeho serenády a sonáty se dodnes prodávají. Jan Dismas Zelenka (1679 – 1745) ◦ Žil v Drážďanech. ◦ Původně kontrabasista, později vedoucí knížecí kapely. Často je označován za českého Bacha. Adam Michna z Otradovic

Další barokní umělci Bohuslav Matěj Černohorský (1684 – 1742), hudební skladatel, varhaník a pedagog. Studoval na Karlově univerzitě filozofii a teologii. Nějakou dobu žil v Itálii. Později působil jako kněz v kostele sv. Jakuba. Složil mnohé skladby pro varhany. Jeho nejznámějším dílem je velikonoční sbor Regina Coeli pro soprán, 8 hlasů, violoncello a varhany. Pro baroko jsou typické některé nové hudební formy. Například kantáty a oratoria (skladby pro sbor, sóla a orchestr), také skladby pro sólové nástroje, hlavně varhany a opera. František Václav Míča (1694 – 1744), hudební skladatel a kapelník. Napsal jednu vůbec z prvních oper s českým textem O původu Jaroměřic. Česká barokní díla jsou sice o něco prostší a jednodušší než světová, ale hudební život se u nás přece jen začal rozvíjet. Jaroměřice nad Rokytnou, kostel sv. Markéty

Zkouška paměti Renesance byla založená na ………………………………………….. Baroko naopak klade důraz na…………………………………….., vznešenost a víru. Až na konci 15. století vznikaly při kostelích pěvecké sbory. Zpívaly duchovní ………………… hudbu a říkalo se jim ………………………… Sbory si pro vlastní potřebu pořizovaly krásně zdobené veliké zpěvníky – ……………………. …………………………………………… byl jako třetí 21. června 1621 mečem kata Mydláře popraven na Staroměstském náměstí po bitvě na Bílé hoře. Jan Campanus se proslavil například dílem pro dva sbory: ………………………….. Po bitvě na Bílé hoře se u nás hudba rozvíjela především díky venkovským učitelům – ……………………… Známými barokními skladateli byli …………………………a …………………….. … Nejznámějším dílem …………………………………………….. je velikonoční sbor Regina Coeli pro soprán, 8 hlasů, violoncello a varhany. Hudební skladatel a kapelník …………………………………………... napsal jednu z prvních oper s českým textem …………………………………….. cit, majestátnost, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, kancionály, Adam Michna z Otradovic, Rorando coeli, rozumu a úvaze, polyfonní, František Václav Míča, kantorům, O původu Jaroměřic, Jan Dismas Zelenka, literátská bratrstva, Bohuslava Matěje Černohorského

Zdroje Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ, A. Charalambidis, J. Pilka a kol., SPN, Praha 2005, ISBN , ).jpg, ).jpg g, g Michal Maňas,