Rozhovor s paní učitelkou Radkou Chalupovou

VYUČUJETE FRANCOUZŠTINU. JAK JSTE SE VY SAMA K TOMUTO JAZYKU DOSTALA ? K francouzštině mě přivedlo jedno kouzelné gesto mé spolužačky. Když jsem nastoupila do prvního ročníku teplického gymnázia, byla jsem zařazena do třídy s výukou angličtiny a němčiny. O velké přestávce se nás přišel zeptat kdosi z vyučujících, jestli bychom se nechtěli nechat přeřadit do třídy, ve které se bude vyučovat francouzština. Trošku mi to začalo vrtat hlavou. Šla jsem po chodbě a potkala svou spolužačku ze základní školy, která již patřila do „francouzské třídy“. Předešla mě, zavlnila se ve své pruhované sukni, ladně mávla rukou nad hlavou a řekla: „MY budeme umět FRANCOUZSKY.“ A bylo to. Přemluvila jsem svou kamarádku a stěhovali jsme se do „éčka“ za francouzštinou. (Bez kamarádky bych tenkrát neudělala vůbec nic). Moje spolužačka ze ZŠ, jejíž gesto značně ovlivnilo mé rozhodnutí, se nikdy francouzsky nenaučila. A pokud vím, jsem asi jediná z naší třídy, kdo se francouzsky domluví. Tak tam možná muselo být i něco víc. Určitě je ale dobré, někdy se nechat vést intuicí nebo se nechat popostrčit maličkostmi. Třeba je v nich „kousek osudu“. P.S. A navíc do „éčka“ chodil Honza Kubeš, který se mi tehdy moc líbil.

PŘEMÝŠLELA JSTE NĚKDY I O JINÝCH JAZYCÍCH NEBO VÁS TO VŽDY TÁHLO PRÁVĚ K FRANCOUZŠTINĚ ? Mám jazyky moc ráda. Je to totiž jediná oblast, ve které o sobě můžu tvrdit, že jsem v ní docela dobrá. Nejšťastnější jsem, když naleznu společnou řeč s někým s ciziny nebo když se nás sejde okolo stolu víc a hovoříme několika jazyky. Domluvím se bulharsky, protože tatínek byl Bulhar a mám stále dost velkou bulharskou rodinu, i když teď už rozesetou po celém světě. Rusky bych to taky asi ještě trochu zvládla. Německy si dokážu říct o velikost bot a koupit si permanentku na vlek. Stále se učím anglicky, protože angličtina je jazyk, kterým se dá domluvit téměř všude. Angličané jsou mi velmi sympatičtí. Mám je možná raději než Francouze. Začala jsem se učit italsky, ale pro nedostatek času jsem toho zatím nechala. Skončila jsem u věty: „Jsem fotbalista.“

LIŠÍ SE PODLE VÁS ZÁSADNĚ TATO GENERACE ŽÁKŮ OD TĚCH PŘEDEŠLÝCH ? K tomu, jestli se liší přímo generace ŽÁKŮ, se nedokážu konkrétně vyjádřit. Učím teprve 7. rok. Ale myslím si, že obecně jsou v podstatě děti a mladí lidé stejní, jako jsme byli my. Jen na vás má samozřejmě obrovský vliv dnešní svět, především sociální sítě a rozvoj informačních technologií. Jste určitě méně soustředění – to vidím hlavně ve škole, odráží se to ve výsledcích vaší práce. Ale já bych na vašem místě byla určitě stejná, „visela“ bych na Facebooku tak, jako vy i když v současné době mi Facebook hodně vadí.

FRANCOUZSKÁ KULTURA SPOLEČNĚ S FRANCOUZŠTINOU JSOU VELMI BOHATÉ, CO VÁS OSOBNĚ NA FRANCOUZŠTINĚ NEJVÍCE BAVÍ ?JSOU NAOPAK VĚCI, KTERÉ NA NÍ NEMÁTE RÁDA ? Francouzština je překrásný jazyk. Je to jazyk k vyznání lásky, jazyk pro poezii, jazyk, který nemá chybu – až na svou zapeklitou výslovnost. Ve Francii se cítím jako doma – k čemuž mi francouzština pomáhá. Miluji francouzský film (nejkrásněji ale vyzní všechny fr. filmy v pražském kině Lucerna). Mám ráda francouzské restaurace (to, jak se cítíte, když opravdu hodně jíte a následně je vám lehce, nejste přecpaní). Jedno z největších potěšení mého života je ranní nákup ve francouzské pekárně nebo pocit, který se dá zažít jedině ve skupině přátel nad skleničkou francouzského vína a s vidličkou zabořenou ve smradlavém, lepkavém sýru.

O FRANCOUZŠTINĚ KOLUJE SPOUSTA ZAŽITÝCH PŘEDSTAV, AŤ UŽ SE TÝKAJÍ VÝSLOVNOSTI NEBO JEJÍ SLOŽITOSTI. CO SI O TĚCHTO KLIŠÉ MYSLÍTE VY ? Francouzská výslovnost je těžká. Problém je hlavně to, že Francouzi špatně vyslovené francouzštině prostě nerozumí. Já mám např. příšernou anglickou výslovnost, ale anglicky se i tak domluvím. Vy ale máte řadu možností ve Francii chvilku žít. Francouzi jsou v tomto směru velmi otevření. A po několika měsících pobytu ve Francii problém s výslovností stoprocentně překonáte. Jinak je francouzština skvělá. Hlavně logická a v podstatě jednoduchá. Nemá střední rod, neskloňuje, je v ní mnoho slovíček podobných těm anglickým – jen je nutné vyslovit je francouzsky :-)…… Stačí pochopit pár jednoduchých pravidel a je to. Autorky: Anna Sedláčková a Natálie Jermanová