Domestikace, trávení, exteriér, terminologie chovu skotu

Domestikace (zdomácnění) Chov zvířat - prvně zaznamenán v Asii 10 tis.l. př.n.l. : doba primitivního zemědělství (zdomácněn vlk, ovce, kozy) od 8 tis.př.n.l. tur a prase

Vlivy působící na zdomácnění 1.Prostředí - odezněla doba ledová (20 tis.l.př.n.l.) - vyšší teplota = růst plodin prospěšných člověku i zvířatům, nejvýznamnější faktory = teplota, vlhkost chovaná zvířata si udržela svoji vysokou konstituční pevnost, plodnost a adaptační schopnosti = odolnost

2. Geografické rozšíření zvířat - v závislosti na zdrojích potravy, nejdříve zdomácněny druhy zvířat nenáročných na prostředí i na zajištění krmiv, menšího vzrůstu a se stádovými formami chování 3. Společensko - historický vývoj člověka z lovce zemědělec, zpětnou vazbou domestikace zvířat, která ovlivnila nové výrobní vztahy ve společnosti a umožnila její rozvoj Vlivy působící na zdomácnění

Průběh domestikace 1.Zajetí - člověk lovec a zemědělec přestává kočovat = možnost „chovu“ prostorové omezení, krmení zvířat člověkem, zjišťování možností využití jejich přirozených vlastností 2. Ochočování - aktivní ovlivňování chování zvířat (výběr uvnitř druhu) - hospodářské využití jejich vlastností

Průběh domestikace 3. Vlastní domestikace - chování druhů, které byly hospodářsky nejvýhodnější - vědomé ovlivnění reprodukce, proces domestikace nelze považovat za ukončený (u některých druhů nebyla intenzita selekce výrazná nebo započala teprve nedávno - husa berneška, bažant, antilopy)

Domestikační změny Změny morfologických a fyziologických vlastností v návaznosti na chovný cíl se dělí: a/ změny požadované - odpovídají potřebám chovatele b/ změny doprovodné - důsledek selekčního tlaku nebo genových vazeb c/ změny nežádoucí - souvislost s nevhodnými formami chovu a šlechtění

Domestikační změny Morfologické změny velikost - hmotnost těla brachycefalie - zkrácení obličejové části hlavy barva srsti, síly kůže růst svalové i tukové soustavy změny na vnitřních orgánech - zvětšení zažívací soustavy, srdce, rozvinutí dýchací soustavy (u skotu s vyšším podílem osvalení došlo ke vzniku masných plemen)

Fyziologické změny prodloužení doby páření nebo pravidelné intervaly v průběhu celého roku zvýšení požadované produkce nebo změny požadované produkce (mléko a maso) změny v činnosti nervové soustavy výběrem docházelo k histologické změně stavby těla. Chování zvířat : snižuje se pohlavní pud, snižují se mateřské instinkty, změna vztahu k člověku Domestikační změny

Trávení u skotu dutina ústnípromíchání potravy se slinami hltanspolečný orgán trávicí a dýchací soustavy jícen Žaludek - uložený za jícnem - u přežvýkavců je složený z předžaludků a vlastního žaludku

Předžaludky Bachor l v tělesné dospělosti, vyplňuje celou levou polovinu břicha, stěna bachoru 0,5 cm v bachoru se nacházejí bakterie, které rozkládají výživné látky krmiv na volné mastné kyseliny, amoniak, aminokyseliny mikroorganismy představují 10% z celkového tekutého obsahu bachoru jsou zde obsaženy bakterie, které enzymaticky štěpí složité a jednoduché cukry, kyseliny a dusíkaté látky Trávení u skotu

činností mikroorganismů se štěpí bílkoviny krmiv a dochází k syntéze bakteriální bílkoviny k tvorbě bakteriální bílkoviny je třeba dostatek lehce stravitelných sacharidů v krmné dávce v bachoru žijí také nálevníci – hlavně tráví vlákninu bachorové mikroorganismy kryjí zvířeti potřebu bílkovin z 20-30% Čepec ústí do něj bachor, je nejmenší, hromadí se v něm potrava rozdrobená přežvykováním Kniha leží na pravé straně břicha, ústí do slezu (=vlastní žaludek) Trávení u skotu

Sliznice bachoruSliznice čepceSliznice knihy Tele 8T – mléko x mléko a startér (bachorová sliznice)

objemná krmiva se zpracovávají a tráví mikroorganismy v předžaludcích a v menší míře ve slepém střevě největší význam má trávení celulózy činností mikroorganismů = celulolytické bakterie přeměna bílkovin a nebílkovinných látek činností mikroorganismů v předžaludcích se potrava promíchává a po zpracování mikroorganismy se posouvá k dalším trávicím oddílům Trávení u skotu

PŘEŽVYKOVÁNÍ (eruktace) po částečném nasycení se potrava z bachoru vrací po určitých dávkách zpět do ústní dutiny k důkladnějšímu zpracování = přežvykování vyvrhnutí dávky + přežvykování + opětovné spolknutí = přežvykovací cyklus přežvykování začíná min. po přijetí potravy 1 přežvykovací období trvá minut a za 24 hodin se opakuje 6-8 krát za 24 hodin se přežvýká kg bachorového obsahu

Žaludek - slez objem l, na přední spodině dutiny břišní, obsahuje žláznatou sliznici potrava přichází do slezu natrávená chemickými procesy mikroorganismů, zde se promíchá s žaludeční šťávou a rozkládá se nejvýznamnější součástí žaludeční šťávy je enzym PEPSIN, který částečně tráví bílkoviny na aminokyseliny v období mléčné výživy se vylučuje enzym CHIMOZIN, který sráží mléko enzym lipáza rozkládá tuk na glycerol a mastné kyseliny

Terminologie – chov skotu Zootechnická taxonomie popisuje a třídí živé organismy do přirozených skupin základní jednotkou je DRUH Podjednotkami Plemeno, Ráz, Kmen, Chov, Linie, Rodiny Plemeno Skupina zvířat téhož druhu, stejného fylogenetického původu s určitými znaky a vlastnostmi, je schopna tyto znaky a vlastnosti přenášet na potomstvo. Plemenný typ Souhrn znaků a vlastností určujících příslušnost zvířete k danému plemeni.

Užitkový typ Souhrn morfologických a fyziologických vlastností daných určitému užitkovému směru (mléčný, masný, kombinovaný). Plemenný standard Ideální obraz znaků a vlastností daného plemene (vyjadřující souhrn požadavků na chovný cíl v dané etapě). TRUE TYPE Tělesný rámec – velikost tělesného rámce Velký, střední, malý. Terminologie – chov skotu

Mléčný užitkový typ

Masný užitkový typ

Konstituce – stupeň zdraví, na základě morfologie a fyziologie organismu, projevuje se schopností reagovat na podněty z vnějšího prostředí (posouzení podle habitu, komplexe, temperamentu) Tvrdá, pevná Jemná Hrubá Lymfatická Slabá Habitus - tvarové znaky daného jedince podmíněné anatomií, histologií organismu (svalový – muskulární, dýchací – respiratorní, výkrmný digestivní, mozkový – cerebrální) Terminologie – chov skotu

Komplexe – způsob fyziologické funkce vnitřních orgánů, reaktivnost na okolní podněty, zejména odolnost proti škodlivým vlivům (nemoci) Typ se zvýšenou oxidační činností (spojen s dýchacím habitem) Typ s průměrnou (normální) oxidační činností Typ se sníženou oxidační činností (spojen s výkrmovým habitem) Temperament – stupeň dráždivosti a reaktivnosti nervové soustavy na podněty z vnějšího prostředí Živý (sangvinický) x klidný (flegmatický) (ohnivý, nervózní x apatický) Kondice - současný tělesný stav zvířete (vliv úrovně výživy, ošetřování, stupně využívání) chovná, pracovní, pastevní, závodní, výstavní, výkrmná, hladová Terminologie – chov skotu

vysoká výkonnost ty znaky, které ukazují na výkonnost v určitém znaku se označují jako známky užitkovosti mléčná plemena – velké vemeno, silné a klikaté mléčné žíly výkrm – krátký a silný krk, široký hřbet a rozložitá záď ustálenost plemenných znaků jednotlivá plemena se od sebe liší plemennými znaky

pohlavní příslušnost soulad stavby celého těla je podmíněno tvarem, velikostí a vzájemnou polohou jednotlivých tělesných partií porovnáváme rozměry výškové, šířkové, délkové a hloubkové, hodnotí se, zda jsou tělesné rozměry správně formované zdravá zvířata mají lesklou, hladkou a přiléhavou srst, jasné oko a dobrý výživný stave. Požadavky na exteriér

Terminologie – kategorie skotu Telemládě skotu obojího pohlaví do věku 6 měsíců Jalovicemladý skot samičího pohlaví od 6 měsíců do otelení Zástavový skotmladý skot (včetně telat) určený k výkrmu Vysokobřezí plemenice kráva nebo jalovice ve 2. polovině březosti (od 7.měsíce) Prvotelka po 1. otelení (do 2. otelení) Kráva plemenice po 2. otelení Odchov telat – od narození do 6 měsíců věku (mlezivové období, období mléčné a rostlinné výživy) Odchov jalovic - od 6 měsíců věku do měsíce březosti Chov (dojnic, krav bez tržní produkce mléka) Výkrm skotu

Označování zvířat je základ evidence zvířat, která umožňuje vedení údajů a přehledů o užitkovosti, zdraví, plodnosti, věku, růstu a vývinu zvířat bez správné evidence není možné provádět plemenářskou práci doložení původů - vliv na cenu zvířete (označení telat - prvotně ihned po narození (pásek s číslem) konečné označení do max. 72 hodin po narození - ušní známka

Ústřední evidence skotu od systém evidence skotu totožný s EU zahrnuje zpracování údajů o pohybech zvířat, jejich narození, porážkách a úhynech slouží pro zpřesňování informací o nákazových situacích v chovu hospodářských zvířat provádí ji Českomoravská společnost chovatelů s.r.o, pod dozorem Státní veterinární správy tato ústřední evidence pohybů zvířat přebírá údaje o původech zvířat z dat reprodukce a kontroly užitkovosti

Ústřední evidence skotu každý držitel (chovatel) musí být registrován příslušnou oprávněnou organizací, která mu přidělí číslo v rámci okresu ČMSCH - vystavuje doklad ( formát A5 ) pro živě narozená telata - do 3. týdne věku na farmě doklad po celou dobu života zvířete putuje s ním a při každé změně majitele je povinností nového majitele hlásit a zapsat do dokladu

Průvodní list skotu vystavuje chovateli osoba pověřená vedením ústřední evidence skotu nejpozději do 14 dnů ode dne zaslání hlášení o narození zvířete, nebo jde-li o skot dovezený ze zahraničí, nejpozději do 14 dnů ode dne zaslání hlášení dovozu zvířete. Průvodní list skotu provází zvíře po celou dobu jeho života. Průvodní list skotu se skládá, a) jde-li o samičí pohlaví, ze dvou částí, a to z části A a z části B, b) jde-li o samčí pohlaví, pouze z části B. Část A i část B průvodního listu skotu musí obsahovat a) kód země a identifikační číslo zvířete, b) registrační číslo hospodářství, kde se zvíře narodilo, c) datum narození, d) pohlaví, e) plemeno, f) kód země a identifikační číslo matky, případně státní registr otce, g) název osoby pověřené vedením ústřední evidence skotu, která průvodní list skotu vystavila, h) datum vystavení.

Další způsoby značení oficiální tetování (provádí se zpravidla při odrohování telat) mikročip ( 2-3 mm silný, 2-3 cm dlouhý implantace u skotu za ucho, kde zaroste a drží pevně; na jatkách se vyjme = musí být přesně na svém místě) pracovní Transpondér - respondér měření užitkovosti, pro stanovení krmné dávky

Terminologie – reprodukce skotu Pohlavní dospělostvěk, při kterém dochází k tvorbě zralých pohlavních buněk (8-10 měsíců) Chovatelská dospělost věk, kdy je zvíře používáno k chovu (reprodukci) Jalovice měsíců Býk měsíců Tělesná dospělostvěk ukončení tělesného růstu (5-6 let) Přirozená plemenitba Inseminace První inseminace – u jalovic poprvé v životě, u krav první po otelení Reinseminace – opakovaná inseminace v téže říji (ID téhož býka) Opakovaná inseminace – druhé a další inseminace

Březost Mezidobí Servis perioda (mezibřezost) Inseminační interval Inseminační index Natalita - čistá hrubá Embryonální mortalita Zmetání Předčasný porod Terminologie – reprodukce skotu

Terminologie – mléčná užitkovost skotu Dojnost - schopnost produkovat mléko Dojivost – množství vyprodukovaného mléka (nádoj – kg, l) Dojitelnost – schopnost při dojení uvolňovat mléko určitou intenzitou (rychlost) Mléčnost Laktace – od otelení do zaprahnutí (délka laktace se udává ve dnech) Normální laktace Nenormální laktace (nesplňuje požadovanou délku laktace či množství nadojeného mléka za toto období) Normovaná laktace305 dní

Zkrácená laktace – úseky 100, 200 dní (pro porovnání výsledků při KU) Celoživotní užitkovost Relativní užitkovost – na 100 kg živé hmotnosti FCM, PCM, LCM, FPLCM - přepočet (korekce) na stejný obsah tuku, bílkovin, laktózy Laktační křivka Perzistence laktace - index P 2:1 Mlezivo (kolostrum) dní po otelení Zralé mléko Terminologie – mléčná užitkovost skotu

Výkrmnost – schopnost dosahovat přírůstků živé hmotnosti (při ekonomické spotřebě živin na kg přírůstku) Jatečná hodnota – kvalitativní a kvantitativní znaky a vlastnosti jatečně upraveného těla (JUT) Jatečně upravené tělo Jatečná výtěžnost Brutto přírůstek Netto přírůstek Jatečná dospělost (inflexní bod v růstu a vývoji) Jatečná zralost Porážková hmotnost Terminologie – masná užitkovost skotu