MANAGEMENT PLÁNOVÁNÍ Zpracoval Ing. Jan Weiser

Osnova výkladu  Podstata plánování  Hlavní úkoly plánování  Požadavky na obsah plánu  Členění plánů  Plán jako východisko dalších manažerských funkcí  Závěr  Otázky a úkoly

Co nás napadne při slově plánování?

Podstata plánování Podstatou plánování je stanovování budoucího stavu organizace a cest k jeho dosažení. Každý plán musí dát odpověď na tyto základní otázky:  Co  Kdo  Kdy  Jak udělá.

Hlavní úkoly plánování  Je nástrojem rozvoje organizace – prostřednictvím plánů jsou realizovány rozhodující změny v organizaci i jejich složkách.  Směr rozvoje organizace má být určován především plánem. Chování organizace by nemělo být ve vleku denních problémů.  Je prostředkem zabezpečujícím koordinaci a proporcionalitu uvnitř organizace. Plánování je nemyslitelné bez IT technologií

Členění plánů v organizaci Plány v organizaci musí být vzájemně provázané:  Z časového hlediska, tzn. propojení strategických, taktických i operativních plánů;  Z věcného hlediska, tzn. provázanost plánů obchodních, výrobních, personálních, technického rozvoje, investic, finančních a dalších;  Z hlediska organizačních úrovní – lze hovořit o kaskádě plánů, od celopodnikových plánů až po plány jednotlivých útvarů.

Požadavky na obsah plánů Priorita V obsahu plánu se musí přednostně objevit takové cíle, které mají rozhodující vliv pro daný objekt plánování. Měřitelnost Použití kvantifikace umožňuje snadné pochopení úkolu, dovoluje průběžně hodnotit jeho plnění, jednoznačná je i kontrola splnění plánovaných cílů. Přiměřenost Na jedné straně musí být cíle přiměřené s ohledem na okolní vývoj – chování konkurence, na druhé straně musí korespondovat s možnostmi organizace.

Kdo neměří, neřídí!

Požadavky na obsah plánů Aktivity Představují obecný pojem pro opatření, činnosti, procesy, jejichž uskutečněním se dosahuje požadovaných změn, cílů. Zdroje Pod pojmem zdroje lze chápat různé materiální i nemateriální prvky, které jsou nutné k naplnění plánovaných záměrů. Termíny a odpovědnost Schválené plány lze považovat za formu přímých příkazů. Jsou tedy závazné pro pracovníky, kteří jsou odpovědni za jejich realizaci.

Mini-pauza ke zvýšení koncentrace, zlepšení paměti a myšlení. Blbost, vzdalující se od nás, se zdá být menší?

Členění plánů Plány obecně členíme podle následujících hledisek: Časové hledisko  dlouhodobé, většinou prováděné na více než pětileté období, často s horizontem deseti i dvaceti let;  střednědobé, pohybující se obvykle v rozsahu jednoho až pěti let;  krátkodobé, pokrývá obvykle roční nebo i kratší období.

Členění plánů Úroveň rozhodovacího procesu Strategické plány, ve kterých jsou konkretizovány strategické záměry organizace. Strategické plány vypracovává top management. Taktické plány, které směřují k uskutečňování plánů strategických. Taktické plány se obvykle sestavují ve věcné struktuře odpovídající funkční nebo útvarové podobě organizace. Jsou schvalovány top managementem. Jejich příprava je náplní činnosti středního managementu. Operativní plány jsou sestavovány na čtvrtletí, měsíc či kratší období. Jsou v nich respektovány záměry taktických plánů. Při jejich sestavování se vychází z konkrétních podmínek, známých informací o zdrojích, adresně je určena odpovědnost pracovníků realizujících plány. Vypracování operativních plánů je záležitostí středního managementu. V případě denních či směnových plánů pak managementu první linie.

Členění plánů Věcná náplň plánu Vedle standardního okruhu plánů, mezi než patří plány finanční, personální, investiční, marketingu, vývoje a výzkumu. Další budou plány související s náplní činnosti organizace. Může to být plán odbytu, plán výroby, plán zásobování a další. Účel, kterému plány slouží Organizace obvykle sestavují všechny typy uvedených plánů. Zvýšená pozornost je věnována vypracování ročního (taktického) plánu. Pravidelně jsou sestavovány v organizacích i operativní plány výroby. V závislosti na charakteru organizace mohou mít podobu čtvrtletních či měsíčních plánů.

Plán jako východisko dalších manažerských činností Plán je soubor dokumentace, na základě které lze splnit zadané úkoly. Plán tedy musí být reálný, úplný a alternativní. Reálnost plánu spočívá v tom, že vychází z reálných možností organizace, z reálné dostupnosti všech komponentů výroby, z reálných možností odbytu organizace. Úplnost plánu spočívá v tom, že činnosti jsou podle něj z hlediska splnění úkolu dostatečně definované. Předepisuje-li dokumentace, která je součástí plánu např. součástku určitých rozměrů, musí být zadána i její pevnost, materiál, ze kterého má být vyrobena, barevnost a případě další údaje, pokud na nich záleží.

Plán jako východisko dalších manažerských činností Alternativnost plánu spočívá v uvedení více alternativ u činností, jejichž splnění může být ohroženo poruchou ve výrobě, výpadkem kooperujících subdodavatelů nebo nutností použít např. odlišné součástky či materiály. Ústřední částí komplexního plánu je obvykle časový plán hlavních činností. Součástí většiny výrobních plánů jsou kapacitní plány výrobních zařízení, plány materiálových toků. Důležitou součástí jsou také plány personálního, finančního, marketingového zajištění.

Klíčová slova Plán, typy plánů, požadavky kladené na plány, členění plánů,

Otázky a úkoly 1. Definujte podstatu plánování. 2. Jaké jsou hlavní úkoly plánování? 3. Priorita, měřitelnost, přiměřenost jsou některé obsahové požadavky na plánování. Vysvětlete jejich obsah. 4. Vyjmenujte hlavní hlediska, podle kterých plány dělíme? 5. Plán je východiskem dalších manažerských činností. Jedním z požadavků na dobrý plán je jeho alternativnost. Vysvětlete co to znamená.

Použitá literatura  Veber, Jaromír, Základy managementu pro středí školy, Fortuna 2003  Vysušil, Jiří, Základy managementu. Vydavatelství HZ 1996