Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64 Název materiáluVY_32_INOVACE_CJ_4_KRE_03_NAVRATY_Z_EMIGRACE_III_-_MILAN_KUNDERA Autor Jiří Krejčí Tematický okruh Současná česká literatura (1989 – 2013) Ročník 4. Datum tvorby Anotace Výukový materiál přináší přehled díla Milana Kundery po roce Zároveň se snaží o zapojení studentů do výuky formou reflexe citovaného textu. Metodický pokynPrezentace je určena jako výklad do hodiny i jako materiál k samostudiu Možnosti využití: promítání, práce jednotlivců nebo dvojic u PC Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
N ÁVRATY Z EMIGRACE III – M ILAN K UNDERA Česká literatura po roce 1989
Milan Kundera je největším paradoxem české literatury, její největší lidskou záhadou a rébusem. Je ve světě nejznámějším českým spisovatelem, ale v Česku je nejméně známým spisovatelem světovým. Alespoň pokud jde o dostupnost jeho děl. Jiří Peňás (Peňás, 2013)
Milan Kundera (1929) (obr. 1)
Romány, eseje Nesmrtelnost (R, franc. s tit. L’Immortalité, Paris 1990; česky Toronto 1993, Brno 1993) Les Testaments trahis[Zrazené testamenty] (franc., Paris 1993; česky jako celek nepublikováno) La Lenteur[Pomalost] (franc., Paris 1995) L’Identité [Totožnost] (franc., Paris 1997) L’Ignorance[Nevědění] (franc., Paris 2003; poprvé španělsky, s tit. La ignorancia, Barcelona 2000) Můj Janáček (interview, 2004) Le Rideau [Opona] (franc., Paris 2005; česky jako celek nepublikováno) Zneuznávané dědictví Cervantesovo (2005) Kastrující stín svatého Garty (2006) Nechovejte se tu jako doma, příteli (2006) Une rencontre [Setkání] (franc. 2009). (Kudlová, Pilař, 2013)
V databázi Národní knihovny v Praze nalezneme od roku 1990 do listopadu 2013 celkem 432 vydání textů Milana Kundery. K Kunderovy romány a eseje vyšly jen v tomto období ve městech: Sarajevo, Varšava, Mnichov, Skopje, Oslo, Kobenhavn, Viborg, Barcelona, Stockholm, Paříž, Hamburk, Budapešť, Londýn, Brno, Frankfurt nad Mohanem, Lublaň, Bělehrad, Bukurešť, Talin, Houten, New York, Tokio, Milán, Praha, Toronto, Štrasburk, Peking, Baarn, Berlin, Soul, Petrohrad, Olomouc, Vilnius, Copenhagen, Trondheim, Lyon, Riga, Řím, Záhřeb, Sofie, Teherán, Bratislava, Šanghaj, Trento, Istanbul aj. (Národní knihovna, 2013)
Přečtěte si úryvek z Kunderova románu Nesmrtelnost a pokuste se definovat autorův neologismus „imagologie“. Namítnete, že reklama a propaganda jsou nesrovnatelné, protože jedna slouží obchodu a druhá ideologii? Ničemu nerozumíte. Asi před sto lety v Rusku se pronásledovaní marxisté začali tajně scházet v malých kroužcích, v nichž studovali Marxův manifest; zjednodušili obsah té jednoduché ideologie, aby ji šířili do dalších kroužků, jejichž členové zjednodušujíce ještě víc to zjednodušení jednoduchého ji předávali a šířili dál, takže když se stal marxismus známý a mocný na celé planetě, zbyla z něho jen sbírka šesti či sedmi hesel, navzájem chatrně spojených, že je těžké je nazývat ideologií. A právě proto, že to, co zbylo z Marxe, netvoří už dávno žádny logický systém ideí, ale jen sled sugestivních obrazů a hesel (usmívající se dělník s kladivem, černoch, běloch a žlutý muž držící se bratrsky za ruce, holubice míru vzlétající k nebi a tak dál a tak dál), můžeme právem mluvit o postupné, obecné a planetární proměně ideologie v imagologii. (Kundera, 1993)
Přečtěte si úryvek z Kunderova románu Nesmrtelnost a pokuste se definovat autorův neologismus „imagologie“. /.../ Důležité je, že to slovo nám konečně umožní spojit pod jednou střechou to, co má tolik jmen: reklamní kancelář; poradce státníků pro tak zvanou komunikaci; designéry, kteří navrhují tvar aut i cvičební nářadí; tvůrce oděvní módy; holiče; hvězdy show businessu diktující normu fyzické krásy, jíž se řídí všechna odvětví imagologie. /.../ Sondáže veřejného mínění jsou rozhodujícím nástrojem imagologické moci, která díky jim žije v naprosté harmonii s lidem. Imagolog bombarduje lidi otázkami: jak prosperuje francouzská ekonomika? bude válka? existuje ve Francii rasismus? je rasismus dobrá, nebo špatná věc? kdo je největší spisovatel všech dob? je Maďarsko v Evropě nebo v Polynésii? který ze státníků světa je nejvíc sexy? A protože skutečnost je pro dnešního člověka pevninou čím dál méně navštěvovanou a ostatně právem nemilovanou, staly se výroky sondáží jakousi vyšší skutečností anebo řekněme to jinak: staly se pravdou. (Kundera, 1993)
Zdroje: (obr. 1) CABOT, Elisa. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora- Zachovejte licenci 2.0 na WWW: DATABÁZE NÁRODNÍ KNIHOVNY ČESKÉ REPUBLIKY. Milan Kundera [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: jump&jump= GALÍK, Josef; MACHALA, Lubomír; PETRŮ, Eduard a kol. Panorama české literatury. Olomouc: Rubico, 1994, ISBN HRUŠKA, Petr; MACHALA, Lubomír; VODIČKA, Libor a kol. V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích. Praha: Academia, 2008, ISBN JANOUŠEK, Pavel a kol. Dějiny české literatury IV – Praha: Academia, 2008, ISBN KUDLOVÁ, Klára; PILAŘ, Martin. Milan Kundera [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: KUNDERA, Milan. Nesmrtelnost. Brno: Atlantis, 1993, ISBN s. 117 – 119. LEHÁR, Jan; STICH, Alexandr; JANÁČKOVÁ, Jaroslava a kol. Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: Lidové noviny, 1998, ISBN PEŇÁS, Jiří. Jeden velký nepřítomný in Češi, kteří dobyli svět. Praha: Lidové noviny, 2012, ISBN