Vypracovala:Mgr. Marcela Minaříková Téma:05 Lužní les - prezentace Vznik: září 2011 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola Jana Noháče VY_32_INOVACE_1 Břeclavsko v ČR

Anotace prezentace o části Břeclavského regionu – Lužní les – učivo ČJS pro 3. – 5. ročník ZŠ charakteristika krajiny a prostředí popis jednotlivých míst: Kančí obora, soutok Dyje a Moravy fauna a flóra

Lužní les Krajina, se kterou se seznamujeme, je většinou široká údolní niva řeky Dyje. Pokud nebyla regulována, kroutila se v ploché krajině a po povodních často měnila své koryto. Tím vznikala řada slepých a mrtvých ramen s jezery a mokřady. Pravidelné záplavy lužním lesům neškodí, lesní společenstvo je natolik přizpůsobené, že mu prospívají. V některých oblastech lesníci zaplavují části lesa uměle.

Lužní les je vlastně přírodní nástroj k regulaci povodní. Pevně zakořeněné stromy odolají většinou náporu vody, celý les zadrží velké předměty, které voda unáší. V posledních letech se sem vrátil i jeden z původních obyvatel - bobr. Určitě si všimnete ohlodaných a padlých stromů - bobr si troufne i na značně silné kmeny.

Kančí obora Vodní tůně, které se zde nacházejí jsou součástí rozsáhlého systému, vzájemně propojených bývalých ramen řeky Dyje. V lese hnízdí čápi i luňáci hnědí, volavka popelavá. Část lesa sloužila k chovu divokých prasat - odtud název. V roce 2002 byla oblast lužních lesů mezi Lednicí a Břeclaví prohlášena přírodním parkem Niva Dyje o rozloze 15 km2.

turistický region:Jižní Morava začátek:Břeclav – Kančí obora (za břeclavským zámkem) konec:Janův hrad délka:6,1 km počet zastávek:15 typ stezky:pro pěší i cyklisty náročnost:velmi lehká trasa po rovině a dobré cestě čas pro prohlídku:pro pěší cca 2 hodiny značení:turistické značky – zelená, značky pro cyklotrasy, panely Naučná stezka Lužní les v Kančí oboře

Tato naučná stezka patří mezi naše nejmladší - byla otevřena v dubnu Trasa je vedena z Břeclavi po zelené turistické značce s nepatrnými odbočkami. Povrch je většinou asfaltový, vhodný pro cyklisty. Naučná stezka končí v Lednicko - valtickém areálu u romantické zříceniny Janův hrad. Značení umožňuje absolvovat trasu oběma směry. Za zámkem v Břeclavi půjdeme nebo pojedeme na kole kolem areálu místní vodárny. U mostu přes Dyji je možno nabrat si vodu zdarma - je vhodná i pro kojence. Až k vodárně je možno vjet osobním autem. Jak pěší procházka, tak i projetí cesty na kole mají své výhody i nevýhody. Pěší uvidí mnohem víc z lužního lesa. mohou se věnovat jednotlivým zajímavostem - prostě uvidí toho víc. Cyklisté zde zase mají nádhernou pohodlnou projížďku. Jediným problémem této naučné stezky jsou komáři, kteří mohou pobyt v celé oblasti značně znepříjemnit.

Na stezku se můžeme vypravit v kterémkoli ročním období. Na jaře a na počátku léta je zde zajímavá květena v podrostu, v létě velká pestrost hmyzu a ptactva, na podzim nás zaujme barevnost listí, v zimě jsou zase nejvýraznější tvary stromů. Lužní lesy měly původně mnohem větší rozšíření nejen na jižní Moravě, ale všude u nás. Pravidelné záplavy lužním lesům neškodí, lesní společenstvo je natolik přizpůsobené, že mu prospívají. V některých oblastech lesníci zaplavují části lesa uměle. Prostředí lužního lesa, mokřadů a luh je vhodné pro více než 100 druhů ptáků. Z větších savců je možno v lese potkat srnčí zvěř nebo divoká prasata.

Flora v Kančí oboře Flora: patro dřevin tvoří habr, lípa, jasan, javor. Nejmohutnějším stromem je dub letní. Z keřů je to svída krvavá a kalina obecná. V podrostu na jaře najdeme křivatec žlutý, dymnivku nízkou a obecnou, sasanku pryskyřníkovitou, orsej jarní a kopřivu dvoudomou

Fauna v Kančí oboře Typickými živočichy tůní jsou korýši – žábronožka sněžní, listonoh jarní, škeblovka oválná a hrotnatka tůňková. Nejvíce je zastoupený hmyz, pžedevším komár jarní a obecný. Na jižní Moravě se vyskytuje 33 druhů komára. Typickým obojživelníkem je skokan ostronosý – modrý svatebčan. Při páření se na 3 dny odívá do modrého svatebního roucha. komár obecný skokan ostronosý modrý svatebčan

Soutok Dyje a Moravy Turisticky dosud málo známá oblast má podobu trojúhelníku vymezeného řekami Dyjí, Moravou a silnicí mezi Břeclaví a Lanžhotem. Její rozloha činí cca 50 km2 a je celá pokryta lužními lesy a loukami. Velká část je využívána k obornímu chovu jelenů, srnců, daňků a divokých prasat. Podrobným botanickým výzkumem bylo na tomto území zjištěno 873 rostlinných druhů.

Nejcennější částí lužního lesa s porosty pralesovitého typu jsou chráněny v národních přírodních rezervacích Ranšpurk a Cahnov- Soutok. Přírodovědně cenné jsou i pravidelně zaplavované louky u řeky Dyje, hrúdy, četná ramena obou řek a několik opuštěných a zatopených pískoven. Zdejším nejnavštěvovanějším místem je Pohansko a místo, kde se setkávají obě řeky. V pomyslném středu soutoku se protínají hranice ČR, Slovenska a Rakouska

Zdroje: foto Jaroslav Minařík František Straňák - pořídili fotografie za účelem vytvoření výukového materiálu o lužním lese a Břeclavsku MIKULICA, Vladimír, Josef ŠLANCAR a Metoděj ZEMEK. Břeclavsko. Martin: Osveta, ISBN cs.wikipedia.org/wiki/Lužní_les cs.wikipedia.org/wiki/Skokan_ostronosý