N á zev š kolyS Š HS Kroměř í ž Č í slo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Autor Ing. Eva Zme š kalov á N á zev š ablony VY_32_INOVACE EKO N á zev DUMu EKO F Stupeň a typ vzděl á v á n í Odborn é vzděl á v á n í Vzděl á vac í oblast Ekonomická Vzděl á vac í obor Ekonomika Vzděl á vac í okruh Inflace Druh učebn í ho materi á lu Prezentace C í lov á skupinaŽ á k, let Anotace Prezentace podrobně seznamuje ž á ky s makroekonomickou veličinou, která charakterizuje národní hospodářství Speci á ln í vzděl á vac í potřeby - ž á dn é - Kl í čov á slova Inflace, deflace, nabídková inflace, poptávková inflace Datum Ekonomika– národní hospodářství

INFLACE-makroekonomický ukazatel Je projevem ekonomické nerovnováhy a je charakteristická neustálým zvyšováním cen. Je to snižování hodnoty peněz a to nadměrným přidáváním peněz do oběhu. Jestliže je v ekonomice více peněz, než je množství odpovídající nabídce a poptávce, potom cena peněz vyjádřená kupní silou klesá a ceny zboží a služeb rostou

Inflace Přispívá k ekonomické nestabilitě Zvyšuje míru nejistoty o vývoji ekonomických veličin Snižuje kupní sílu peněz Působí jako skryté zdanění Přispívá k ekonomické nestabilitě Zvyšuje míru nejistoty o vývoji ekonomických veličin Snižuje kupní sílu peněz Působí jako skryté zdanění

Aby se nabídka rovnala poptávce, musí platit: M × V = Q × C M – množství peněz v oběhu V – rychlost obratu peněz Q – množství výrobků a služeb C – cena Aby se nabídka rovnala poptávce, musí platit: M × V = Q × C M – množství peněz v oběhu V – rychlost obratu peněz Q – množství výrobků a služeb C – cena

Jestliže tato rovnice neplatí, je buď inflace, nebo deflace. M×V > Q×C - inflace (růst cen, znehodnocení měny, pokles její reálné hodnoty) M×V < Q×C - deflace (pokles cen, zhodnocování měny, růst reálné hodnoty) Pozn. stagflace – spojení vysoké míry inflace a vysoké míry nezaměstnanosti ( období recese neboli úpadek ekonomiky.)

Příčiny inflace Ze strany poptávky (inflace tažená poptávkou) jedná se o zvětšení peněz v oběhu, které plyne z důvodu růstu mezd, jež mohou přesahovat růst produktivity práce  deficitní státní rozpočet – více peněz v oběhu, zvýšení poptávky, růst cen Ze strany poptávky (inflace tažená poptávkou) jedná se o zvětšení peněz v oběhu, které plyne z důvodu růstu mezd, jež mohou přesahovat růst produktivity práce  deficitní státní rozpočet – více peněz v oběhu, zvýšení poptávky, růst cen

Příčiny inflace Ze strany nabídky(inflace tažená nabídkou)  růst cen vstupů (materiál,energie, finanční kapitál..)  zvyšování mezd zaměstnanců  růst zisků (zisková inflace)  růst cen na světových trzích (ropa, plyn…)  růst daní, které jsou součástí ceny Ze strany nabídky(inflace tažená nabídkou)  růst cen vstupů (materiál,energie, finanční kapitál..)  zvyšování mezd zaměstnanců  růst zisků (zisková inflace)  růst cen na světových trzích (ropa, plyn…)  růst daní, které jsou součástí ceny

Druhy inflace a) podle vývoje N a P nabídková – v důsledku růstu vstupů rostou ceny lidé chtějí zvýšit mzdy, ale bylo by to na úkor růstu produktu práce. Pozn. Růst mezd musí být nižší než růst produktu práce, aby se N a P vyrovnala) poptávková – přebytek peněz v ekonomice vyvolává zvýšenou poptávku => růst cen (růst P není doprovázen růstem výroby) setrvačná – lidé se přizpůsobí situaci, ve svých rozhodováních je berou v úvahu. nabídková – v důsledku růstu vstupů rostou ceny lidé chtějí zvýšit mzdy, ale bylo by to na úkor růstu produktu práce. Pozn. Růst mezd musí být nižší než růst produktu práce, aby se N a P vyrovnala) poptávková – přebytek peněz v ekonomice vyvolává zvýšenou poptávku => růst cen (růst P není doprovázen růstem výroby) setrvačná – lidé se přizpůsobí situaci, ve svých rozhodováních je berou v úvahu.

Druhy inflace b)podle tempa růstu mírná inflace – tempo růstu cen nepřekračuje tempo růstu výroby (několik % ročně – max. 10 %, v ČR 3 %, pádivá inflace – tempo růstu výroby zaostává za tempem růstu cen (peníze ztrácí hodnotu, lidé se jich snaží zbavovat, několik desítek i stovek % ročně) hyperinflace – tempo růstu cen je vysoké a nemá žádnou souvislost s tempem růstu výroby. Ceny jsou vysoce nestabilní a často se mění. Reálné mzdy prudce klesají (několik tisíc i miliónů % ročně), dochází k rozpadu hospodářského života, nutná měnová reforma (např. válečné konflikty, politické převraty ap.) mírná inflace – tempo růstu cen nepřekračuje tempo růstu výroby (několik % ročně – max. 10 %, v ČR 3 %, pádivá inflace – tempo růstu výroby zaostává za tempem růstu cen (peníze ztrácí hodnotu, lidé se jich snaží zbavovat, několik desítek i stovek % ročně) hyperinflace – tempo růstu cen je vysoké a nemá žádnou souvislost s tempem růstu výroby. Ceny jsou vysoce nestabilní a často se mění. Reálné mzdy prudce klesají (několik tisíc i miliónů % ročně), dochází k rozpadu hospodářského života, nutná měnová reforma (např. válečné konflikty, politické převraty ap.)

Formy inflace  Otevřená inflace – nejběžnější, měřená mírou inflace  Skrytá inflace – ceny se nemění,ale výrobky jsou nižší kvality  Potlačená inflace – ceny se nemění, ale poptávka klesá ( na trhu není to, co by lidé chtěli) tzv. inflace vynucených úspor  Otevřená inflace – nejběžnější, měřená mírou inflace  Skrytá inflace – ceny se nemění,ale výrobky jsou nižší kvality  Potlačená inflace – ceny se nemění, ale poptávka klesá ( na trhu není to, co by lidé chtěli) tzv. inflace vynucených úspor

Důsledky inflace pokles reálných mezd, pokles kupní síly peněz růst sociálního napětí prohlubující se ekonomická nerovnováha znehodnocování úspor pokles reálných mezd, pokles kupní síly peněz růst sociálního napětí prohlubující se ekonomická nerovnováha znehodnocování úspor

Měření inflace Inflace se vyjadřuje ukazatelem, který se nazývá míra inflace a je to míra změny celkové cenové hladiny. cenová hladina (t) – cenová hladina (t-1) Míra inflace = (%) cenová hladina (t-1) t – je určité období (např. měsíc, rok)

Měření inflace K měření cen v cenové úrovni slouží cenové indexy (srovnání): Index spotřebitelských cen – měří vývoj nákladů obyvatelstva na tzv. tržní koš spotřebního zboží (spotřební koš zahrnuje asi 775 položek zboží a služeb, které spotřebitelé nejčastěji používají) Index výrobních (velkoobchodních) cen – měří se ceny na prvním stupni výroby Implicitní cenový deflátor – podíl nominálního (výchozího) a reálného (tržního) HDP deflátor = nominální hodnota ÷ reálná hodnota

Komu inflace škodí? Lidem s fixními příjmy např. důchodci, zaměstnanci Spořitelům – pokud je úrok nižší než míra inflace potom se reálná hodnota peněz snižuje Věřitelům – pokud míra inflace je vyšší než úroková míra, je půjčka prodělečná Podnikům – nedokáží odhadnout růst nákladů, proto zvyšují ceny (inflace produkuje další inflaci- je sama sobě příčinou)

Komu inflace přináší užitek? Je to možné? Vlastníci zboží – mohou si míru inflace započítat do ceny, o svoje příjmy nepřijdou Dlužníci – pokud si půjčili za nižší úrok, než je míra inflace Stát – zdaňuje příjmy občanů progresivní daní z příjmů, tzn. Pokud se občané dostanou do vyšší příjmové skupiny, jsou jejich příjmy zdaňovány vyšší sazbou než je míra inflace

Otázky k opakování ! Popiš inflaci a její příčiny Druhy inflace Měření inflace Důsledky inflace

Použité zdroje BIŇOVEC, K., PEŠTOVÁ, S. Ekonomika a provoz obchodu. 1.vyd. Praha : Fortuna, s. ISBN KLÍNSKÝ, Petr. Ekonomika pro obchodní akademie a ostatní střední školy. 4.vyd. Praha : Fortuna, s. ISBN PALYZOVÁ, M. LEŠENAROVÁ, R. Ekonomika pro střední a vyšší hotelové školy. 1.vyd. Praha : Fortuna, s. ISBN ● ŠVARCOVÁ J. a kol. Ekonomie – stručný přehled. Zlín : CEED, s. ISBN

Seznam odkazů na použité obrázky Snímek 16 - [cit ]. Dostupný pod licencí Public Domain Clip Art na WWW <