Plánování rozvoje sociálních služeb v ČR s přihlédnutím ke kontextu EU Mgr. Jana Bartošková Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor sociálních věcí Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
1. Úvod do problematiky sociálních služeb Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Co jsou sociální služby? Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Sociální služba dle zákona…. Daná oblast je upravena zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Sociální službou se rozumí činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Nepříznivou sociální situací se rozumí oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Hlavní témata spojená s poskytováním sociálních služeb Příspěvek na péči Druhy sociálních služeb a jejich definice Registrace sociálních služeb Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb Opatření omezující pohyb osob Inspekce poskytování sociálních služeb a standardy kvality Financování sociálních služeb Pracovníci sociálních služeb a jejich vzdělávání Transformace pobytových zařízení sociálních služeb Plánování rozvoje sociálních služeb Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Působnost orgánů veřejné správy v oblasti sociálních služeb Ministerstvo práce a sociálních věcí Kraje/krajské úřady Obce/obecní úřady obcí s rozšířenou působností Okresní správy sociálního zabezpečení Úřad práce České republiky Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Sociální služby a Evropská unie Sociální služby nejsou jednotně definovány, mezi jednotlivými státy existují značné rozdíly podmíněné historickým vývojem. Pojetí sociálních služeb bývá v jednotlivých zemích širší, než v ČR (zahrnuje např. i zdravotní péči, bydlení, zaměstnanost). Existují rozdíly i v systémech řízení sociálních služeb v jednotlivých státech. Sociální služby patří mezi tzv. služby obecného zájmu - určení jejich povahy a působnosti přísluší orgánům veřejné moci na státní, regionální a místní úrovni. – Služby hospodářské povahy - podléhají evropským pravidlům vnitřního trhu a hospodářské soutěže. – Nehospodářské služby se neřídí zvláštními evropskými právními předpisy, ani nejsou ošetřeny pravidly vnitřního trhu a hospodářské soutěže. – V současné době se řeší problém, že některé ze sociálních služeb v ČR by měly spadat mezi služby hospodářské povahy a tudíž by se měl změnit způsob jejich financování. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Podpora EU v oblasti sociálních služeb Finanční podpora – zejména: – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost – Integrovaný operační program – Regionální operační programy Tzv. evropské roky – Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 – Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010 Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
2. Co je plánování rozvoje sociálních služeb Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Historie plánování rozvoje sociálních služeb v ČR Počátky plánování sahají přibližně do roku 1998, kdy začalo plánování v městě Ústí n. L. Ministerstvo se v procesu plánování angažuje cca od roku 2000, kdy probíhal pilotní česko – britský projekt. V počátcích prosazována metoda komunitního plánování založená na principu tzv. triády (zadavatel – poskytovatel – uživatel), tato metoda byla však ověřena pouze na obecní úrovni. Plánování rozvoje sociálních služeb podporováno v rámci mnoha projektů realizovaných ministerstvem, kraji i obcemi. Vznik několika metodik pro plánování rozvoje sociálních služeb, všechny však zaměřeny na obecní úroveň. Zásadní zlom v dané oblasti: nabytí účinnosti zákona o sociálních službách a zavedení povinnosti zpracovávat střednědobé plány pro kraje a ministerstvo. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Vymezení pojmu zákonem o sociálních službách Plánem rozvoje sociálních služeb se rozumí výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je: – popis způsobu zpracování plánu, – popis a analýza existujících zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny, – ekonomické vyhodnocení, – strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, – povinnosti zúčastněných subjektů, – způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a – způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Povinnosti orgánů veřejné správy ve vazbě na plánování rozvoje sociálních služeb Obec zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje; za tím účelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o možnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních služeb a o jejich dostupných zdrojích. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Povinnosti orgánů veřejné správy ve vazbě na plánování rozvoje sociálních služeb Kraj zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, a informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování, sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb, informuje ministerstvo o plnění plánů rozvoje sociálních služeb, zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Povinnosti orgánů veřejné správy ve vazbě na plánování rozvoje sociálních služeb Ministerstvo zpracovává střednědobý národní plán rozvoje sociálních služeb za účasti krajů, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou poskytovány sociální služby. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
3. Plánování rozvoje sociálních služeb Zlínského kraje v praxi Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Současný stav v oblasti plánování rozvoje sociálních služeb v ČR Ministerstvo – Dosud nezpracovalo národní plán rozvoje sociálních služeb (povinnost má ministerstvo od ) Kraje – Všechny kraje začaly nejpozději s nabytím účinnosti zákona o sociálních službách ( ) zpracovávat střednědobé plány. – Mezi jednotlivými kraji existují rozdíly jak v obsahu a rozsahu plánu, tak způsobu jejich zpracování i délce plánovacího období. Obce – Počet obcí plánujících rozvoj sociálních služeb není znám. – Ve Zlínském kraji plánují s výjimkou Luhačovic všechny obce s rozšířenou působností. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Plánování rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji Počátky plánování na krajské úrovni sahají do roku 2006: ZK realizátorem projektu Vzdělávání v oblasti komunitního plánování sociálních služeb ve Zlínském kraji, zpracována Analýza vybavenosti území ZK sociálními službami (podklad pro první plán na rok 2008) Postupně vznik dalších dokumentů: Plán rozvoje sociálních služeb ve ZK pro rok 2008 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve ZK pro období 2009 – 2011 Koncepce rozvoje služeb sociální prevence Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve ZK pro období 2012 – 2014 (v rámci individuálního projektu kraje) Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Základní filozofie tvorby plánu Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/ Plán musí být v souladu se strategickými dokumenty na národní a regionální úrovni. Plán je tvořen za účasti zástupců obcí, poskytovatelů sociálních služeb a dalších odborníků. Tvorba a implementace plánu je propojena s dalšími aktivitami kraje. Plán musí být konkrétní. Plán jako nástroj usměrňování rozvoje musí být reálný. Nezbytným východiskem je analýza, jejíž podstatnou část tvoří ekonomická analýza, na základě které je stanovován a tvořen předpokládaný výhled financování sociálních služeb, a to: – nákladů i zdrojů financování v souladu se zvolenou strategií dalšího vývoje.
Postupy tvorby plánu Liší se vždy v závislosti na konkrétních úkolech. Hlavní zodpovědnost za zpracování plánu a postup tvorby nese krajský úřad, odbor sociálních věcí. Zapojováni jsou externí odborníci na danou problematiku. 1. fáze – analýzy stávajícího stavu v sociálních službách – včetně vyhodnocení předchozího plánu (probíhá především na úrovni úřadu, případně s využitím externích dodavatelů). 2. fáze – tvorba strategie – ve větší míře jsou zapojováni zástupci poskytovatelů sociálních služeb a obcí. 3. fáze – připomínkování návrhu plánu. 4. fáze – schvalování (Radou a Zastupitelstvem kraje). Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Organizační struktura procesu plánování rozvoje sociálních služeb Zlínského kraje Od r probíhá plánování sociálních služeb v rámci ustavené organizační struktury. Organizační struktura i složení jednotlivých skupin bylo několikrát změněno. Aktuálně je do procesu plánování zapojeno celkem 66 osob. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Obsah střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb Zlínského kraje Analytická část – Analýzy zpracovávány dle cílových skupin uživatelů sociálních služeb (v současnosti 4: senioři, osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, osoby ohrožené sociálním vyloučením) – V rámci analýz mapována vybavenost kraje jednotlivými službami, jejich kapacity, personální zajištění, financování služeb. – Při tvorbě analýzy probíhá zjišťování potřeb dalšího rozvoje (či transformace nebo útlumu) v oblasti sociálních služeb. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Obsah střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb Zlínského kraje Strategická část – Definice vize, cílů a priorit pro následující období (plány zpracovávány na 3 roky, vize definována do r. 2020). – Priority zaměřeny jak na poskytování jednotlivých sociálních služeb, tak tzv. systémové oblasti (vzdělávání, financování, zvyšování kvality služeb apod.). Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Obsah střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb Zlínského kraje Prováděcí část – Je tvořena ročními akčními plány. – Akční plány obsahují zejm. vyhodnocení realizace předchozího akčního plánu, opatření pro následující rok a aktualizovaný finanční výhled plánu. – Jednou z nejdůležitějších částí je definice tzv. sítě sociálních služeb – tzn. služeb, které budou podporovány dotacemi ze státního rozpočtu a rozpočtu Zlínského kraje v daném roce. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Projekty kraje podpořené EU realizující opatření střednědobého plánu Poskytování služeb sociální prevence ve ZK (2009 – 2012) Zvyšování kvality sociálních služeb ve ZK (2010 – 2012) Vzdělávání sociálních pracovníků ve ZK (2008 – 2010) Zvyšování kompetencí řídících pracovníků v sociálních zařízeních (2009 – 2011) Podpora procesu plánování rozvoje sociálních služeb na místní a regionální úrovni ve Zlínském kraji (2010 – 2012) Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Význam střednědobého plánu Obecně: nástroj pro zmapování potřeb osob na území kraje, nástroj pro zmapování stávající sítě sociálních služeb v kraji, nástroj pro identifikaci problémů v oblasti sociálních služeb a návrh jejich řešení, vč. stanovení priorit a opatření na určité období, nástroj pro modelování sítě sociálních služeb, které budou efektivní, potřebné, dostupné a kvalitní, povinná příloha souhrnné žádosti kraje o dotace ze státního rozpočtu pro poskytovatele sociálních služeb na území kraje. Zvláště pro poskytovatele sociálních služeb: poskytuje příležitosti k rozvoji služeb ve smyslu vzniku, rozšíření, transformace, ale také ve smyslu zefektivnění, přehodnocení potřebnosti služby a jejího zkvalitnění, služby, které nejsou v plánu zařazeny, nemají možnost získání dotací ze státního rozpočtu a rozpočtu Zlínského kraje. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
4. Poznatky z procesu plánování rozvoje sociálních služeb Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Podíl jednotlivých cílových skupin na celkovém počtu uživatelů, kteří využili službu v r Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Podíl jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu uživatelů sociálních služeb Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Vývoj nákladů na poskytování sociálních služeb ve Zlínském kraji Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Procentuální podíl jednotlivých forem služeb na celkových nákladech na poskytování sociálních služeb ve Zlínském kraji Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Největší úskalí zpracovávání střednědobého plánu Kraj nemá pravomoc rozdělovat finanční prostředky, jejichž prostřednictvím je financován provoz sociálních služeb. Nedostatečná provázanost jednotlivých úrovní plánování rozvoje sociálních služeb (obec – kraj – ministerstvo). Obtížná využitelnost plánů rozvoje sociálních služeb obcí při zpracovávání krajského plánu (různé přístupy k plánování, různá plánovací období, plány bez vazby na disponibilní finanční prostředky). Neexistence metodiky pro plánování rozvoje sociálních služeb. Problematičnost zmapování potřeb (potenciálních) uživatelů sociálních služeb a velikosti a struktury některých cílových skupin. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Největší úskalí zpracovávání střednědobého plánu DATA pro zpracování střednědobého plánu Ve Zlínském kraji největší problém při zpracovávání prvních plánů. – Data sbírána ad hoc, prostřednictvím tabulek rozesílaných em jednotlivým poskytovatelům, bez jednotné metodiky jejich evidence a sběru. – Výsledkem: nesrovnatelná data s problematickou využitelností. Za účelem řešení neuspokojivé situace do střednědobého plánu včleněno opatření zaměřené na vytvoření systému sběru dat. V letech 2009 – 2011 vybudován Krajský informační systém sociálních služeb (KISSOS) založený na principu benchmarkingu, využívající jednotnou metodiku. Plán pro období 2012 – 2014 zpracován s využitím dat z KISSOS. Pro akční plán na rok 2013 data využita k vyhodnocení a srovnání jednotlivých služeb. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Největší úskalí zpracovávání střednědobého plánu Stereotypy, jimž čelí zpracovatelé plánu: Je málo míst v domovech pro seniory (ve Zlínském kraji jich bylo k celkem 2 818). Lidé s mentálním postižením a duševním onemocněním jsou nebezpeční a je třeba je zavřít do „ústavů“. Bezdomovci a uživatelé drog si mohou za svou situaci sami a nemají nárok na pomoc / ať se o ně postará někdo jiný, my s tím nechceme mít nic společného. Ve svém sousedství nechceme žádnou sociální službu. Potřebujeme stále další služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením bez ohledu na to, kolik máme k dispozici financí. Uživatele sociálních služeb je třeba „opečovávat“, sami jsou neschopní. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Největší problémy zjištěné v rámci procesu plánování rozvoje sociálních služeb Nerovnoměrné pokrytí území kraje sociálními službami. Nedostatečná informovanost o sociálních službách. Nedostatečná finanční podpora. Nedostatečná podpora pečujících osob. Neexistence komplexu služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním. Nedostatečné pokrytí službami pro osoby propuštěné z psychiatrické léčebny a osoby ohrožené soc. vyloučením s kumulovanými problémy. Bariérovost, špatná dopravní dostupnost některých lokalit. Prohlubování existenčních problémů lidé v nepříznivé sociální situaci. Resortismus. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Opatření reagující na zjištěné problémy v sociálních službách ve Zlínském kraji Střednědobý plán obsahuje celkem 28 priorit, jejichž účelem je dosáhnout zlepšení nebo vyřešení zjištěných nedostatků. – Z toho: 8 priorit zaměřeno na tzv. systémové oblasti společné pro všechny skupiny (financování, zvyšování kvality, prevence zadluženosti apod.) Priority jsou konkretizovány opatřeními v rámci ročních akčních plánů. Akční plány obsahují také výčet konkrétních služeb, které budou podporovány – stávající služby i rozvojové aktivity. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Děkuji za pozornost Mgr. Jana Bartošková Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor sociálních věcí, oddělení plánování a rozvoje sociálních služeb Telefon: Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/
Prezentace vznikla v rámci projektu „Inovace výuky regionálního rozvoje“ OP VK - CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Inovace výuky regionálního rozvoje CZ.1.07/2.2.00/