Anotace Prezentace seznámí žáky s vývojem české vážné hudby ve 20. století. Během prezentace naváží na znalosti z jiných předmětů a zopakují znalosti z předchozích ročníků. Nově získané informace si zopakují zábavnou formou. Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák se orientuje ve vývoji české vážné hudby. Účelem prezentace je probudit v dětech alespoň minimální zájem o vážnou hudbu 20. století. Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr. Drahomíra Floriánová Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_HV2.DF.7.17

Mgr. Drahomíra Floriánová

 Je v současnosti obtížné hodnotit význam české vážné hudby a její obohacení naší kultury. Na to potřebujeme větší časový odstup. Proto se pokusíme pouze o celkové její shrnutí.  Naše vážná hudba se na počátku 20. století rozvíjela společně s hudbou evropskou.  Čeští hudební skladatelé Bedřich Smetana a Antonín Dvořák patřili k nejvýznamnějším v Evropě v období romantismu. Jejich skladby se s dílem ostatních evropských hudebníků daly směle měřit.  Na jejich odkaz svým dílem po smrti Antonína Dvořáka navázal další hudební skladatel – Leoš Janáček. Antonín Dvořák Bedřich Smetana

 Leoš Janáček byl světově uznávaný český hudební skladatel vážné hudby. Patří do generace české hudební moderny. Jeho styl je velmi osobitý a originální. Je ceněn především pro nezvyklou melodiku, která vychází z lidové hudby moravského Lašska a Slovácka.  Neobvyklá melodika zaznívá v jeho nejznámější opeře Její pastorkyňa, ve světě známé spíš pod názvem Jenůfa.  Další celosvětově známé tentokrát orchestrální dílo je Symfonietta, stejně jako cyklus klavírních skladeb Po zarostlém chodníčku. Z tohoto cyklu posluchače nejvíc zaujme skladba Sýček neodletěl, kterou Janáček napsal po smrti své dcery Olgy. Sýček je zde nositelem smrti, která neodešla, ale zůstává hluboko v srdci otce. Leoš Janáček

 Je světově proslulý český hudební skladatel hudební moderny 20. století.  Narodil se v Poličce v rodině poličského obuvníka a pověžného přímo ve věžní místnosti zdejšího chrámu svatého Jakuba.  Na pražské konzervatoři studoval hru na housle, klavír a varhany. V letech působil jako houslista v České filharmonii.  Tak jako mnoho dalších nejenom hudebních skladatelů odjel do tehdejšího „centra uměleckého dění“ Paříže na zkušenou. Na rozdíl od ostatních zde ale zůstal a prožil téměř celý svůj život. Se svou rodinou však kontakt nepřerušil.  Jeho tvorbu mimo jiné ovlivnil jazz a také ruský hudební skladatel Igor Stravinskij. V této době Martinů složil orchestrální věty ze sportovního prostředí La Baggare (Vřava) a Half Time (Poločas).  Dalšími známými díly jsou zpívaný balet Špalíček a při vzpomínkách na rodnou zemi vznikla komorní kantáta Otvírání studánek.

 Byl český skladatel, houslista a pedagog, žák a zeť Antonína Dvořáka. Svou hudbou se stal představitelem pozdního romantismu.  Spolu s Vítězslavem Novákem byl jedním ze zakladatelů české hudební moderny.  Sukovo dílo se vyznačuje, zvlášť na počátku tvorby, lyričností až intimitou.  Můžeme si připomenout hudbu k dramatické pohádce Julia Zeyera Radúz a Mahulena nebo symfonie Asrael, Pohádka léta, Zrání a Epilog.  Jeho vnukem a pravnukem Antonína Dvořáka byl Josef Suk mladší - významný a celosvětově známý houslista. Josef Suk - starší Josef Suk - mladší

 Vítězslav Novák (1870 – 1949) byl český hudební skladatel, hudební pedagog a klavírista a horolezec.  Jeho tvorba byla ovlivněna moravskou lidovou hudbou. Později například impresionismem.  Po výstupech ve Vysokých Tatrách složil symfonickou báseň "V Tatrách„. Je autorem symfonické básně Toman a lesní panna, opery Zvíkovský rarášek, orchestrálních skladeb Slovácká suita a Jihočeská suita.  Alois Hába (1893 – 1973) Je poněkud zvláštní postavou mezi českými hudebními skladateli.  Ve světě proslul svými mikrointervalovými skladbami, kde užíval hlavně čvtrttónové ladění.  Pro jeho skladby podle jeho návrhů byly postaveny speciální nástroje jako klavíry, klarinety, kytary, trubky.

 Po skončení 2. světové války převládl ve všech oblastech umění optimismus.  V roce 1946 proběhl 1. ročník hudebního festivalu Pražské jaro. Díky němu má naše hudba možnost se předvést světu a zároveň se se světovou hudbou srovnávat.  Od téhož roku je možné hudbu studovat na pražské Akademii múzických umění (AMU) a v Brně na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU).  Po únoru 1948 odešli mnozí tvůrci a interpreti do ciziny a často se jim tam podařilo získat mezinárodní uznání. Mezi ně určitě patří dirigent a skladatel Rafael Kubelík (1914 – 1996) a klavírní virtuos Rudolf Firkušný (1912 – 1994).  V 60. letech se politické poměry u nás postupně uvolňovaly a naše hudba mohla držet krok s tou světovou. V té době se prosadili Otmar Mácha, Petr Eben, Ilja Hurník, Václav Neuman.  Okupací naší vlasti vojsky Varšavské smlouvy se vývoj hudby u nás přerušil. Skladatelé jako Karel Husa nebo Zdeněk Mácal museli emigrovat. I proto je ve světě dobře znají.  Nejslavnější skladbou Karla Husy, žijícího v USA, je orchestrální skladba Hudba pro Prahu, kterou skladatel napsal po okupaci naší země.  Po roce 1989 se někteří slavní hudební emigranti začali vracet. V roce 1990 dirigoval na Pražském jaru Smetanovu mou vlast Rafael Kubelík. Na sklonku svého života se českých koncertních podiích několikrát představil i Rudolf Firkušný.

LEOABÁHSITŘÁ IBVŠEARSAOXK KEALJEBUVILJ UNKÍLAÍDKGEA SPEUMÁNLONÝH FEUARÍEÁULNU ETNZNAQFČIŠR SRIOFSABPEUN OZTAUHLERAKÍ JNRUDOLFFIRK AWAMVALSUHOB NATEMSCHIŘDEB Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Josef Suk, Bohuslav Martinů, Alois Hába, Rudolf Firkušný, Rafael Kubelík, Eben Petr, Karel Husa, Jenůfa, Asrael, Zrání, Neuman, Epilog

Antonín DvořákHalf Time Bedřich SmetanaJenůfa Bohuslav MartinůRusalka Josef SukToman a lesní panna Vítězslav NovákHudba pro Prahu Karel HusaLibuše Leoš Janáček Radúz a Mahulena

    9ovic,_kunc507.jpg, ovic,_kunc507.jpg    Bundesarchiv, Bild / CC-BY-SA,   Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ (A. Charalambidis, J. Pilka a kol.), SPN, 2008, ISBN ,