Mgr. Michaela Hanzlová, Ph.D.
Klíčová slova: projekce, projektivní testy, arteterapie; V rámci rožnovského modelu arteterapie jsou běžně užívány diagnostické a metodické výstupy z testů kresby stromu, lidské postavy i rodiny. Smyslem výtvarné tvorby se zde stává překonání vývojových ustrnutí v ranějších stádiích myšlení a prožívání.
Arteterapie pracuje s myšlenkou, že obraz, který je výsledkem tvůrčího procesu, je sám o sobě léčebný. Zde je možné se opřít o zkušenosti psychoanalýzy a především o Freudovu definici snové práce z roku 1918 (Freud, 2005) - kdy je nežádoucí psychický obsah v obrazu symbolizován.
Projekce Projekce je psychický jev – nevědomý obranný mechanismus - poprvé popsaný S. Freudem po roce Popsal ji jako psychickou funkci, ochraňující ego. V principu se jedná o připisování vlastních negativních charakteristik jiným osobám.
Projektivní testy Kohoutek (2001) uvádí, že oblastí působení projekce jsou obsahová jádra, zastoupená ve veškeré zkušenosti, zážitcích potřebách, zájmech, schopnostech, touhách a postojích, které jsou "zakotveny" v mozkové kůře. Všem projektivním technikám je společný princip volné asociace, pomocí níž lze odhalit oblasti osobnosti klienta, kde se ukrývá konflikt a emoční komplex. V případě projektivních technik a testů je promítnutí zkušeností a vlastností osobnosti navenek záměrně provokováno nejrůznějšími podněty, v případě arteterapie je tím podnětem artefakt, který je závaznější o to víc, že jeho autorem je sám klient.
Projektivní testy Kresba lidské postavy Metoda nedokončených vět Hand Test a další testy: např. Warteggův kresebný test Rosenzweigův obrázkový frustrační test Tematický apercepční test Test inkoustových skvrn (Rorschach) Výtvarné zpracování tématu rodiny Test hvězd a vln Dům – strom – postava, atd., pro které je možná společná výtvarná metodika
Mezi sledované psychické fenomény patří: vitalita (efektivita a senzitivita) přizpůsobení (adaptivní, introverzní) snaha (po uplatnění, idealismus) prosazení (zaměření a pevnost vůle) odstup (střízlivost, přesnost, oduševnělost) výraz (kolektivita, formalita vs. originalita)
Kresba lidské postavy Test vytvořila roku 926 vytvořila F. Goodenoughová Jedinec se identifikuje s nakreslenou postavou, přisuzuje jí takové vlastnosti a znaky, které sám má. Nakreslená postava může reprezentovat i jeho přání či blízkou osobu.
Soustřeďujeme se na: celkový výraz figur velikost figur muže a ženy, která figura je nakreslena dříve držení těla nakreslených postav, proporce zručnost kreseb, vedení čar, konzistenci kresby či malby umístění figur v prostoru, perspektivu vyjádření konfliktových momentů způsob provedení detailů, pohlavní diferenciaci oděv
Literární inspirace: Petr Nikl, Divňáci z Njújorku Rámeček Tvář má lemovanou Tetovacím strojem, Vyskakuje z něho Pravoúhlý dojem. Kotlety jsou svislé, Bradka vodorovná, Ofina je rovněž S tetováním shodná. Asi musel cítit, Jak mu tvář chce prchnout, Proč by jinak musel Do rámu ji vetknout.
Štětec Štětec stojí na rohu Čtyřicáté druhé, tváře barvy tvarohu, štětiny má tuhé. Tyčí se mu z temene podsadité klenby, nasáknuté zbytkem dne, rozpuštěným v nebi. Dvě štěrbiny pod čelem dumají, kam máchnout, prázdný plac je tím směrem, kam má slunce padnout. Zdá se, že má nahonem, prudce štětcem smekne, stopa končí za rohem Čtyřicáté sedmé.
Kombinovaná technika:dokončovaná koláž
Mona Lisa: matka
Tělové schéma
Metoda nekončených vět Pracuje se stěžejními fragmenty vět, označovanými jako „jádra". K těmto jádrům je třeba dopsat dokončení. Zkoumané osoby mají dokončit věty slovy, která vyjadřují jejich vlastní pocity nebo myšlenky. (Kohoutek, 2011)
Například: Soudím, že můj otec zřídka… Vždycky jsem chtěl… Nemám rád lidi, kteří... Přijde takový den, že… Mojí největší chybou je… Většina rodin, které znám… Čáp, J., Boschek, P. Dotazník pro zjišťování způsobu výchovy v rodině.
Hand Test (Test ruky) Verbální projektivní metoda Edwina E. Wagnera (1961), který je také autorem jednotlivých kreseb. Využívá se v oblasti forenzní a klinické psychologie. Slouží především k diagnostice a predikci agresivního chování i v našich věznicích. Je citlivý na aktuální psychický stav jedince.
Posuzujeme: Interpersonální hledisko: c harakter vztahů s druhými; citlivost v interakci; tendence k určitému chování; způsob řízení ostatních; agresivita; ambivalentní postoje k hostilním projevům.
Environmentální hledisko: akční tendence člověka zaměřené na získávání; pasivní tendence (např. u osob s depresivními náladami, nezúčastněnost, touhu nezapojovat se a být v životě spíše divákem, relaxovat.
Maladjustované odpovědi: problematická adaptace jako důsledek vnějších zábran či prožívání vlastní slabosti, selhávání při uspokojování vlastních potřeb (u psychóz, ale i zcela běžné pocity napětí, nepatřičnosti a nepochopení). anxieta, tenze, neklid nebo jde o odpor spojený s pocity úsilí a zátěže.
Poškození: ruka je poškozená, bolavá, zmrzačená, mrtvá, nemocná, znetvořená, nějak zneschopněná; Úzkost: Osoba uvažuje o možnostech vlastního fyzického nebo psychického ohrožení. Ruka náleží osobě, s níž se subjekt identifikuje. Klient si tento rozpor uvědomuje.
Obtíže v kontaktu s reálným světem: bizardní zpracování; morbidní obsah; Může se objevit u neurotiků, kde je důsledkem jejich ambivalence. Selhání se objevují u organiků, mentálně retardovaných a schizofreniků. Nízký počet opovědí v tomto testu je typický pro kriminální populaci a antisociální jedince.
Shrnutí Rozpoznání projevů agrese s jejími projevy: hostilitou (resentiment a podezíravost) druhy agresivity: fyzickou, nepřímou, verbální agresí, Iritabilitou, negativismem.
Literatura Svoboda, M. Psychologická diagnostika dospělých, Praha: Portál, 2005 Matějček, Z., Strohbachová, I. Kresba začarované rodiny, in Československá psychologie, roč. 25, č. 4,1981 Kohoutek, R. Poznávání a utváření osobnosti, Brno: CERN, 2001 Čáp, J., Boschek, P. Dotazník pro zjišťování způsobu výchovy v rodině, Psychodiagnostika, Brno, 19 94
Děkuji za pozornost.
Já * sebepojetí * Jak vnímám sám sebe Interpersonální vztahy * Lidé kolem mně Vztah k rodině Partnerský vztah Vztah ke smrti Pojetí sexu