JUDAISMUS teologie judaismu slouží jako základ mnoha jiných náboženství, včetně dvou nejrozšířenějších - křesťanství a islámu Židé (hebrejsky: יְהוּדִים, jehudim, sg. יְהוּדִי, jehudi) jsou semitským národem pocházejícím z oblasti Blízkého východu, jsou též nazýváni Izrael (hebrejsky: jisra’el) nebo synové Izraele HISTORIE judaismus vznikl jako kmenové náboženství hebrejských kmenů přibližně ve 2. tisíciletí př. n. l. podle Tóry jsou předky izraelského národa tři praotcové - Abrahám, Izák a Jákob - jsou líčeni jako lidé, kteří věřili v jednoho boha Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Dušek. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

se změnou Jákobova jména na Izrael (= bůh bojuje) se Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův stává Bohem Izraele Jákob, poslední z patriarchů, měl 12 synů, z nichž povstalo dvanáct kmenů, které se jednotně nazývaly Izraelem Jákob, poslední z patriarchů, měl 12 synů, z nichž povstalo dvanáct kmenů, které se jednotně nazývaly Izraelem po vyjití z egyptského otroctví jim byl skrze Mojžíše dán boží zákon Tóra, což je moment, který je označován za "založení" židovského náboženství esencí biblické zvěsti je neustálé hlásání monoteismu, tedy víry v jednoho jediného Boha; tento fakt činí z judaismu nejstarší monoteistické náboženství na světě

Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Dušek. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Dostupný pod licencí GNU Free Documentation License na www:

JMÉNO BOŽÍ JHVH (יהוה) „Jehova“ nebo „Jahve“ - tzv. tetragrammaton, tzn. čtyři písmena označující posvátné jméno Boží ve Starém zákoně - Tanachu - tzv. tetragrammaton, tzn. čtyři písmena označující posvátné jméno Boží ve Starém zákoně - Tanachu různý výklad: „Jsem, který jsem“ = absolutní bytí znamená také „Působí, že se stane.“ Naznačuje tím, že se Bůh JHVH může stát tím, kým je třeba být, aby se splnila jeho předsevzetí a jeho sliby mezi Židy se postupem času vyvinula vůči tomuto Božímu jménu taková úcta, že se nevyslovovalo – mohl tak učinit jen jedinkrát v roce pouze velekněz

proto se vždy v biblickém textu nahrazuje jiným termínem - Adonáj (אדני Pán) - Elohim“ (אלהים Bůh) - Elohim“ (אלהים Bůh) - Šém (שם Jméno) apod. - Šém (שם Jméno) apod. v českém ekumenickém překladu se používá termín Hospodin

SVATÉ TEXTY TANACH TANACH - křesťany nazývaný „Starý zákon“ a biblisty „Hebrejská bible“ - křesťany nazývaný „Starý zákon“ a biblisty „Hebrejská bible“ - je hlavním normativním textem - je hlavním normativním textem - určuje celkový charakter židovského náboženství a kultury. - určuje celkový charakter židovského náboženství a kultury. PĚT KNIH MOJŽÍŠOVÝCH (Pentateuch, hebrejsky TÓRA). PĚT KNIH MOJŽÍŠOVÝCH (Pentateuch, hebrejsky TÓRA). - části Tóry: Genesis (Počátek), Exodus (Odchod), Leviticus (kult kmene Levi), Numeri (Počty), Deuteronomium (Druhý zákon). - části Tóry: Genesis (Počátek), Exodus (Odchod), Leviticus (kult kmene Levi), Numeri (Počty), Deuteronomium (Druhý zákon). Knihy proroků – Ezechiel, Izajáš… Knihy proroků – Ezechiel, Izajáš…

SPISY – spisy historického charakteru a starozákonní biblická poezie (Žalmy, Píseň písní). SPISY – spisy historického charakteru a starozákonní biblická poezie (Žalmy, Píseň písní). - k dalším základům židovské kultury patří TALMUD, nazývaný též ústní Tórou - k dalším základům židovské kultury patří TALMUD, nazývaný též ústní Tórou

eschatologie – víra v příchod mesiáše a poslední soud – vzkříšení mrtvých eschatologie – víra v příchod mesiáše a poslední soud – vzkříšení mrtvýchNAUKA Definice víry v judaismu Rabbi Hilel odpověděl jednomu žákovi, který se tázal na podstatu Tóry: Co nechceš, aby druzí činili tobě, nečiň ty jim. To je podstatou Tóry, vše ostatní je jen komentář. Nyní jdi a uč se. Maimonidových 13 článků víry: Bůh existuje; Bůh je jeden; Bůh je netělesný; Bůh je věčný; Jedině Bůh sám může být uctíván; Proroctví zaznamenaná v Bibli jsou pravdivá; Mojžíš byl největším prorokem; Tóra je božského původu; Tóra je neměnná a nezměnitelná; Bůh je vševědoucí; Mesiáš jistě přijde; Nastane vzkříšení mrtvých.

Víra v Boha: Bůh je jeden. Bůh je netělesný. Bůh je nadčasový. Bůh je naprosto čistý (neposkvrněný, dokonalý). Stvoření světa z ničeho (creatio ex nihilo) Víra v božskost Tóry. Víra v odměnu a trest: Bůh je prozřetelný. Bůh je vševědoucí. Proroctví Boží jsou pravdivá. Boží proroci (bibličtí) byli skutečnými proroky.

Každodenní praxe by se měla řídi základními etickými články: Každodenní praxe by se měla řídi základními etickými články: Desatero božích přikázání: (základní pravidla, jimiž by se měl každý věřící řídit; Mojžíš dostal Desatero na hoře Sinaj) Desatero božích přikázání: (základní pravidla, jimiž by se měl každý věřící řídit; Mojžíš dostal Desatero na hoře Sinaj) Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jméno zneužíval. Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Cti svého otce a svou matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

Nezabiješ. Nesesmilníš (dosl. Nezcizoložíš). Nepokradeš. Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví. Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku nebo po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.

Otázky k zopakování: Víte, jak se jmenují posvátné texty judaismu? Znáte nějaké příběhy z knihy Genesis? V co vlastně židé věří? Vzpomněli byste si alespoň na čtyři základní články víry? Jak židé nazývají svého Boha? Kdo to byl Mojžíš? Odkud kam vedl Židy? Víte, co znamená pojem „vyvolený národ“? Desatero se stalo etickým základem pro naši civilizaci. Uměli byste vyjmenovat všechna přikázání? Co je tzv. poslední soud? Vzpomněli byste si, jak jeden židovský učitel vysvětlil podstatu Tóry?

KŘESŤANSTVÍ je náboženství, které je soustředěno kolem života a učení Ježíše z Nazaretu jeho působení a počátky křesťanství zachycuje NOVÝ ZÁKON, mladší část křesťanské Bible příslušnost ke křesťanství není dána původem nebo narozením, nýbrž křtem a osobním přijetím určitého vyznání víry (nauky) a životní praxe JEŽÍŠ = hebr. Jehóšua = „Bůh zachraňuje“ - řecká podoba jména je Iésús - řecká podoba jména je Iésús KRISTUS = slovo řeckého původu (christos) - je doslovným překladem hebrejského MAŠÍACH, což znamená „Pomazaný“, „Mesiáš“, tedy Židy očekávaný vykupitel Izraele - je doslovným překladem hebrejského MAŠÍACH, což znamená „Pomazaný“, „Mesiáš“, tedy Židy očekávaný vykupitel Izraele

HISTORIE - JEŽÍŠŮV ŽIVOT A PŮSOBENÍ syn Josefa a Marie místo narození – Betlém nebo Nazaret většina historiků klade Ježíšovo narození mezi roky 7 a 4 př. n. l. většina historiků klade Ježíšovo narození mezi roky 7 a 4 př. n. l. křesťanství vyrostlo z nepříliš dlouhého veřejného působení židovského proroka Ježíše - kolem roku 30 n. l. Ježíš pocházel z řemeslnické rodiny (Josef byl tesař.) z galilejského venkova a v dospělosti začal působit jako pocestný kazatel, který též uzdravoval nemocné, a postupně kolem sebe shromáždil skupinu přívrženců, kteří jej následovali a pomáhali mu jádro Ježíšových přívrženců tvořilo „dvanáct“ učedníků, později nazvaných apoštolové, kteří po Ježíšově smrti zaujali důležité místo ve vznikajícím křesťanském hnutí

i když je Ježíš zakladatelem křesťanství, sám se snažil o podstatnou reformu židovství kázal, že se blíží dějinný zvrat, v němž bude nastoleno boží království a všichni se na to musí připravit kázal, že se blíží dějinný zvrat, v němž bude nastoleno boží království a všichni se na to musí připravit hlásal blížící se, ba již začínající boží království vyzýval k celkové změně smýšlení („obrácení“) a důrazu na odpuštění, smíření a účinnou lásku k bohu i k druhým lidem při kázání na hoře představoval Ježíš v podobenstvích (metaforických příbězích) boží království jako naději chudých, truchlících a pronásledovaných charismatickým léčitelstvím demonstroval jeho záchrannou moc

miluj bližního svého jako sebe samého nečiň druhým, co nechceš, aby oni činili tobě Ježíšovo působení vyvrcholilo kolem roku 30 n. l. cestou do hlavního judského města Jeruzaléma na židovské svátky pesach jeho vystupování však náboženské i politické autority vyhodnotily jako podvratné a Ježíš byl brzy zadržen, odsouzen a ukřižován podle evangelií však třetího dne vstal z mrtvých a svým učedníkům se pak několikrát zjevil

ZÁKLADNÍ POSVÁTNÉ TEXTY BIBLE - STARÝ ZÁKON (židovská bible) - NOVÝ ZÁKON: - NOVÝ ZÁKON: 4 evangelia (= doslova radostná zvěst) - Marek, Matouš, Lukáš, Jan - Marek, Matouš, Lukáš, Jan - zprávy o Ježíšově životě a působení - zprávy o Ježíšově životě a působení Skutky apoštolů s vylíčením počátků křesťanské církve Listy apoštola Pavla a dalších Apokalypsa = Zjevení Janovo roku 44 n. l. – koncil v Jeruzalémě - Pavel prosadil, že Ježíšovo poselství je určeno i jiným národům a že je nezavazuje k dodržování židovské náboženské praxe centrum křesťanství se také díky odvážné misijní činnosti Pavla z Tarsu přesunulo do Říma společným jazykem křesťanů se stala řečtina a později latina základem křesťanské morálky je Ježíšovo horské kázání …

NAUKA -nicejsko-konstantinopolské vyznání víry = tzv. credo (přijato závazně v roce 325 n. l.) – závazné pro většinu křesťanů -nicejsko-konstantinopolské vyznání víry = tzv. credo (přijato závazně v roce 325 n. l.) – závazné pro většinu křesťanů „Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky. Bůh z Boha, Světlo ze Světla, Pravý Bůh z Pravého Boha, zrozený, ne stvořený, jedné podstaty s Otcem, skrze něhož všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe, skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Pontia Piláta, byl umučen a pohřben. A třetího dne vstal z mrtvých… Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce. Věřím v Ducha svatého, Pána a Dárce života, který z Otce (i Syna) vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu svatou, všeobecnou a apoštolskou Církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů, očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen.“

Základní modlitba: OTČE NÁŠ - podle svých prvních dvou latinských slov také Pater noster - podle svých prvních dvou latinských slov také Pater noster - podle Lukášova evangelia sdělil tuto modlitbu svým učedníkům Ježíš Kristus, když se ho ptali, jak se mají modlit - podle Lukášova evangelia sdělil tuto modlitbu svým učedníkům Ježíš Kristus, když se ho ptali, jak se mají modlit „Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej(ž) nám dnes a odpusť nám naše viny, jako(ž) i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale chraň nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva navěky. Amen.“

NEJVĚTŠÍ KŘESŤANSKÉ CÍRKVE ŘÍMSKOKATOLICKÁ CÍRKEV asi miliónů pokřtěných římských katolíků činí římskokatolickou církev největší křesťanskou církví (zahrnující polovinu všech křesťanů) a největší náboženskou organizací na světě udržuje nepřetržitou dějinnou kontinuitu s církví založenou Ježíšem Kristem, která je zaručena apoštolskou posloupností - biskupským a kněžským svěcením sdílejí víru, že církev byla založena sesláním Ducha svatého o letnicích (skutky apoštolů) uznává za nejvyšší autoritu papeže, římského biskupa tvrdí, že jejich nepřerušená řada sahá až k apoštolu Petrovi

EVANGELICKÉ/ PROTESTANTSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ/ PROTESTANTSKÉ CÍRKVE vznikly během evropské reformace, kterou zahájil Martin Luther v roce 1517 – zveřejněním svých 95 tezí ve Wittenberku Luther ve svém učení zásadně popřel božský původ papežství a obrátil se i proti autoritě koncilů ve věcech víry považoval za jediný skutečný zdroj Písmo svaté důraz na Písmo jako zdroj zjevené Pravdy vůči katolictví se vymezuje mj. popřením církevní tradice jakožto dalšího zdroje zjevení rovnocenného Písmu všechny dosavadní církevní zvyklosti, které nebylo možné vyvodit přímo z bible, označil za pověry odmítl uznat kněze za prostředníky mezi lidmi a Bohem a církev se pro něj stala neviditelným svazkem těch, kdo jsou skutečně naplněni evangeliem navíc popřel zvláštní nadpřirozenou milost Boží, a tím i moc udílených svátostí

neuznával katolickou ušní zpověď a podobně jako husité zavedl přijímání pod obojí pro všechny věřící Luther usoudil, že o věčné spáse rozhoduje pouze víra (sola fides), založená na příslibu spasení ve slově Božím víru a milost pak člověk přijímá výhradně z Písma svatého (sola scriptura) význam individua – důraz kladen na osobní poslání každého křesťana, individuální zkušenost spásy, osobní přístup věřícího ke Kristu; tento přístup je prostředkován samostatným studiem Písma naléhavý požadavek překladů bible do národních jazyků odpadá zprostředkování kněžskou svátostnou institucí, církevními ustanoveními milosti a spásy, autorita dogmatu – každý věřící je knězem sám sobě návrat k pramenům – k původní biblické zbožnosti, ke Kristovi, k nezkažené evangelické čistotě

Další významní reformátoři: ULRYCH (HULDRYCH) ZWINGLI (1484 – 1531) JAN KALVÍN (1509 – 1564)

PRAVOSLAVNÁ CÍRKEV zachovává apoštolskou posloupnost její učení bylo formulováno na církevních sněmech – koncilech - v průběhu 4. až 8. století ke konci prvního tisíciletí postupně narůstalo napětí mezi východní a západní církví, které vedlo až k VELKÉMU SCHIZMATU (1054), které dodnes nebylo překonáno přesto je nauka pravoslavné církve v některých ohledech relativně blízká nauce římskokatolické a mezi oběma církvemi pokračuje dialog velký rozkol byl však fixován vývojem věrouky římskokatolické církve v průběhu druhého tisíciletí – všechna tato nová dogmata (přijatá na západě po roce 1054) jsou neslučitelná s pravoslavnou věroukou a spolu s odlišnou římskokatolickou spiritualitou brání sjednocení římské církve s pravoslavnou církví

k pravoslavné církvi se hlásí nejvíce křesťanů po církvi římskokatolické k pravoslaví se hlásí především obyvatelé Řecka, Ruska a dalších slovanských zemí pravoslavná církev je společenstvím samosprávných místních církví, z nichž každá je autokefální, tj. řízená vlastním nejvyšším představitelem - prvním z místních biskupů Biskupové, kteří představují celou místní církev, bývají nazýváni patriarchové, metropolité nebo arcibiskupové Biskupové, kteří představují celou místní církev, bývají nazýváni patriarchové, metropolité nebo arcibiskupové ti předsedají biskupskému synodu, který představuje nejvyšší kanonickou, věroučnou a administrativní autoritu církve základní organizační jednotkou je církevní obec, čili farnost (parochie) a případně monastýry

NAUKA CÍRKVE pravoslavnou nauku shrnuje NICEJSKO-KONSTANTINOPOLSKÉ VYZNÁNÍ ke spáse je nutné PŘIJÍMAT SVÁTOSTÍ (SVATÉ TAJINY) VZKŘÍŠENÍ - je základní oslavou pravoslavného liturgického roku svým vzkříšením Ježíš vysvobodil lidstvo z moci smrti a umožnil každému, aby měl účast na jeho nesmrtelnosti posledním cílem člověka je ve východní teologii sjednocení s bohem podobně jako katolíci považují pravoslavní bibli za ústřední součást „tradice“ tradice dále zahrnuje: vyznání víry; dogmata a pravidla (kánony) – ustanovení sedmi všeobecných sněmů a ostatních všeobecně uznávaných místních sněmů; spisy církevních otců; liturgické knihy, životy svatých, ikony atd.

KŘESŤANSKÉ SYMBOLY nejznámějším symbolem křesťanství je KŘÍŽ, protože na něm zemřel Ježíš Kristus a zároveň znamená naději na vzkříšení velmi starým symbolem je RYBA, protože řecké slovo ichthys (ryba) znamená Iésús Christos Theú hyios Sótér: Ježíš Kristus, Syn Boží, Spasitel) řecká písmena A a Ω (alfa a omega), první a poslední písmeno řecké abecedy, „počátek i konec“ řecká písmena A a Ω (alfa a omega), první a poslední písmeno řecké abecedy, „počátek i konec“ IHS (z řeckého IΗΣΟΥΣ, Iésús)

Otázky k zopakování: Víte, co znamená v překladu jméno Ježíš Kristus? Vzpomněli byste si, jaké byl národnosti, kdy a kde žil? Uměli byste popsat jeho život a působení, jak jsou popisovány v evangeliích? Z jakého náboženství křesťanství přímo vyrůstá? Jaké knihy najdeme v NZ? Jaké jsou hlavní myšlenky, s nimiž přišel Kristus? Kdo se zasadil o rozšíření nové víry do římské říše? Která křesťanská církev je největší? Kdo je v jejím čele? Co zahájil v roce 1517 Martin Luther? S jakými myšlenkami přišel? V jakých zemích je rozšířena pravoslavná církev? Víte, do kdy tvořily pravoslavná a katolická církev jednotu? Co z toho plyne? Uměli byste vysvětlit, co jsou to tzv. svaté tajiny? Jak se jmenuje základní modlitba křesťanství?

ISLÁM monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Mohameda, náboženského a politického vůdce, působícího v 7. století muslimové věří, že Bůh Mohamedovi zjevil KORÁN, který společně se Sunnou (Mohamedovy činy a slova) považují za základní prameny islámu podle islámské tradice židé a křesťané zkreslili zjevení daná Bohem skrze proroky, a to buď změnou textu, nesprávnou interpretací, nebo obojím

HISTORIE HISTORIE Mohamed ibn Abdulláh (570 – 632) Mohamed ibn Abdulláh (570 – 632) Mohamed se narodil do zámožné rodiny, usazené v severoarabském městě Mekka byl obchodníkem když mu bylo 40 let, zjevil se mu archanděl Gabriel, který mu nařídil zapamatovat si a recitovat verše, později uspořádané do koránu Gabriel mu měl sdělit, že si jej Bůh (Alláh) vybral jako posledního proroka pro lidstvo později rozvinul své poslání proroka veřejným přednášením o striktním monoteismu a předvídáním soudného dne pro hříšníky a nevěřící modloslužebníky Mohamed byl úspěšným náboženským i politickým vůdcem – sjednotil arabské kmeny do jednoho chalífátu a po jeho smrti se islám rozšířil do velkých oblastí při monumentální arabské vojenské expanzi

ISLÁM = podrobení se, odevzdání se Bohu MUSLIM = ten, kdo se podřizuje Bohu KORÁN = svatá kniha islámu - podle muslimů obsahuje doslovné zjevení Mohamedovi - podle muslimů obsahuje doslovné zjevení Mohamedovi SÚR koránu nepochází od M., ale údajně mu je diktoval sám archanděl Gabriel SÚR koránu nepochází od M., ale údajně mu je diktoval sám archanděl Gabriel NAUKA - ŠEST ČLÁNKŮ VÍRY Víra v jediného Boha Víra v anděly (malaky) i džiny Víra ve všechny seslané Knihy (včetně starozákonních spisů) Víra v posly Boží (včetně biblických) Víra v soudný den Víra v osud, dobrý či špatný; všechno, co se děje, se děje s vůlí Alláha

PĚT PILÍŘŮ ISLÁMU PĚT PILÍŘŮ ISLÁMU - někdy též PĚT SLOUPŮ VÍRY - někdy též PĚT SLOUPŮ VÍRY - tvoří základ náboženské praxe každého muslima - tvoří základ náboženské praxe každého muslima vyznání víry rituální modlitba almužna půst v ramadánu pouť do Mekky

Základní muslimské větve: ŠÍITÉ (10% muslimů) - Ší'at Alí شيعة علي neboli Strana Alího či Přívrženci Alího - Ší'at Alí شيعة علي neboli Strana Alího či Přívrženci Alího SUNNITÉ (90% muslimů) Muslimské texty: SUNNA = soubor výroků a činů Mohameda v době svého prorockého poslání HADÍSY = soubor učení, výroků a činů Mohameda, které byly sesbírány po jeho smrti

Otázky k zopakování: Víte, jak se jmenoval zakladatel islámu? Kdy a kde žil? Tušíte, jak se jmenuje svatá kniha islámu? Kdo a komu ji (dle tradice) diktoval? Uměli byste vyjmenovat pět pilířů víry? Vzpomenete si, co znamená slovo muslim? Na jaké dvě základní skupiny se dělí islám? Co je to Sunna? Jak se jmenuje islámský Bůh? Pokuste se zamyslet nad tím, jaké základní myšlenky má islám společné s judaismem a křesťanstvím. Jaký je vztah muslimů k těmto dvěma náboženstvím?

Použitá literatura DENNY, M. F. Islám a muslimská obec. 1. vyd. Praha: Prostor, ISBN FISHBANE, A. M. Judaismus. Zjevení a tradice. 1. vyd. Praha: Prostor, ISBN FRANKIELOVÁ, S. Křesťanství. Cesta spásy. 2. vyd. Praha: Prostor, 1999, ISBN: KROPÁČEK, L. Duchovní cesty islámu. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, ISBN SCHUBERT, K. Židovské náboženství v proměnách věků. 2. vyd. Praha: Prostor, ISBN

Citace obrazového materiálu [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:. [cit ]..Dostupný pod licencí Creative Commons z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:.

[cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain License z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons z WWW:. Citace obrazového materiálu

[cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons z WWW:. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons z WWW:. Citace obrazového materiálu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Dušek. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.