Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název školy:SOU a ZŠ Planá, Kostelní 129, Planá Vzdělávací oblast: Ekonomie Předmět:Inovace výuky prostřednictvím ICT Tematický okruh: Ekonomické předměty Název materiálu: Nástroje hospodářské politiky státu Číslo materiálu:VY_32_Inovace výuky_6.C_EP_16/20 Autor: Ing. Vladimír Kasík Datum tvorby: Všechny neocitované myšlenky patří autorovi.

Anotace Nástroje hospodářské politiky státu Materiál ukazuje na známé nástroje hospodářské politiky státu a jaké jsou možnosti jejich použití při regulaci ekonomiky.

Nástroje hospodářské politiky státu Jsou to zejména monetární a fiskální politika státu, obchodní politika státu a důchodová + sociální politika státu.

Stát působí v oblasti ekonomiky následujícími zásahy a to v: -Celkové politice státu -Daňové soustavě -Fiskální (= rozpočtové politice) -Celní politice -Obchodní politice -Důchodové politice -Sociální politice -Tvorbě zákonů a právní oblasti

a) Monetární politika státu Je zaměřena na regulaci množství peněz v oběhu, na emisi peněz má monopol pouze ČNB. Monetární (peněžní a úvěrová) politika znamená: kontrolu a regulaci množství peněz ve státě, regulace úrokových sazeb, stanovení podmínek úvěrů (v souč. době úroková sazba klesá).

Monetární politika funguje takto (přímé nástroje): -Regulace investiční činnosti, tj. limit investičních úvěrů -Regulace spotřebních úvěrů -Stanovení úvěrových stropů -Pozastavení úvěrové činnosti -Nucená správa bank -Odebrání bankovní licence -V krajním případě měnovou reformu

(nepřímé nástroje): -Povinné bankovní rezervy, musí každá banka uložit u ČNB (není to příliš často, peníze by chyběly v oběhu). -Diskontní sazba: je to úroková sazba, za kterou CB poskytuje úvěry bankám obchodním (ty by samozřejmě jen z půjčování peněz nepřežily tj. „kupují“ si peníze od CB na další půjčování) – diskontní sazba je rostoucí/klesající – podle toho si banky nepůjčují/půjčují peníze a nabízejí je svým klientům, tj. hovoříme o drahých a levných úvěrech.

(nepřímé nástroje): - Státní operace na volném trhu: tj. stát prodává tzv. státní pokladniční poukázky, což jsou cenné papíry s určenou dobou splatnosti, jejich výnos je jistý a úroková sazba dobrá – stát tak stahuje z trhu peníze, které dále investuje. Závěrem: monetární politika CB je: expanzivní (rozšiřuje nabídku peněz) a restriktivní (nabídku peněz snižuje)

b) Fiskální politika státu: Znamená tvorbu a rozdělování finančních prostředků prostřednictvím soustavy rozpočtů – těmi myslíme např. obecní, městský, krajský a státní rozpočet. Státní rozpočet tvoří příjmy a výdaje. Co je příjmem a co výdajem státního rozpočtu ?

Příjmy a výdaje státního rozpočtu: Příjmy jsou např.: Daně: přímé (z příjmu a majetku) a nepřímé (např. DPH, spotřební daň) Ostatní příjmy: úroky, nájemné, splátky zahraničních úvěrů Výdaje jsou: školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení, státní správa, obrana státu, národní hospodářství, kultura

Schválený rozpočet má charakter zákona. Je směrnicí pro hospodaření jednotlivých ministerstvech a státních orgánů. Známe: vyrovnaný, přebytkový, schodkový (deficitní). Přebytkový je ideálem, dosud je však většinou schodkový: zvyšuje inflaci, není příznivě posuzován zahr. partnery, stát si musí vypůjčit a tím se zadlužuje – státní dluh ČR je Kč, za vteřinu roste o 10 tisíc Kč

Deficit státního rozpočtu zatěžuje ekonomický vývoj. Stane-li se trvalým jevem, strhne ekonomiku zpět do stavu rozvojové země. Deficit musí být kryt, způsob krytí vždy zatěžuje budoucnost.

c) Obchodní politika státu Znamená: -Celkovou zahraniční orientaci státu -Stanovení dovozních/vývozních kvót, celních tarifů -Poskytování vývozních subvencí (finanční podpory vývozu) -Stanovení směnných kurzů -Obchodní embargo (extrémní případ)

Opatření v obchodní oblasti -Jsou limitem pro přijetí do nadnárodních organizací (např. OSN). -Proto mají často neviditelnou formu: hygienické normy, sanitární a technická opatření (viz dovoz starých aut). - jak ze státního dluhu?: devalvace (znehodnocení) měny (vstupenka do bídy), jednání o odpuštění úvěrů a dluhu, kompenzace určitým zbožím (barter).

d) Důchodová a sociální politika státu: -např. stanovení minimální mzdy -kontrola mzdy (mzdové tarify) -regulace cen základních potravin, nájemného, energie, tepla, plynu, PHM. Také ale: -výše nemocenského, podpory v nezam., délka dovolené, podíl zdravotního a sociálního pojištění….

Otázka na závěr: -Jaké druhy státní politiky znáte ? -Znáte nějaké postupy státní intervenční politiky ? Kliparty Microsoft: