Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Vocelova 1338 Hradec Králové Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM: VY_32_INOVACE_11_A_18 Tematická oblast: SPOJKY Téma: Spojka kapalinová Autor: Ing. Miroslav Bodlák Datum vytvoření: prosinec 2012
Anotace Materiál je určen pro 3. ročník studijního oboru Silniční doprava, předmětu SILNIČNÍ VOZIDLA. Inovuje výuku použitím multimediálních pomůcek – prezentace s názornými obrázky a schématy doplněných textem podporujícím výklad učitele. Metodický pokyn Materiál používá učitel při výkladu – pro větší názornost a atraktivnost výuky a zároveň jej mohou využívat žáci pro domácí přípravu na výuku.
Spojka kapalinová Je nejjednodušším hydrodynamickým převodem. Skládá se z: Č - čerpadlového lopatkového kola (hnacího) a T - turbínového lopatkového kola (hnaného), která jsou umístěna ve společné skříni. Náplní je netuhnoucí a nepěnící minerální olej.
Spojka kapalinová Při otáčení čerpadlového kola proudí v jeho lopatkách olej účinkem odstředivé síly radiálním směrem od hřídele k jeho vnějšímu obvodu. Tam naráží na lopatky turbínového kola a přitom mění směr svého proudění. To způsobuje dynamické síly, které roztáčejí turbínové kolo. Při běhu naprázdno je moment malý, spojka prokluzuje a vozidlo stojí. Skluz mezi Č a T kolem je 100%. Při vzrůstajících otáčkách skluz mezi Č a T kolem klesá a přenášený hnací moment se rychle zvyšuje. Takže v oblasti vysokého točivého momentu motoru se přenáší moment jen s malým skluzem.
Spojka kapalinová Hnací moment přenášený spojkou vzrůstá s druhou mocninou otáček a pátou mocninou vnějšího průměru lopatkových kol. Při vyšších otáčkách je skluz spojky jen 2 až 3 %, což se současně rovná ztrátě její účinnosti. Kapalinová spojka nezvyšuje točivý moment motoru. Při prokluzu se ztrátový výkon mění na teplo, což vede k zahřívání spojky. Proto je skříň spojky opatřena žebrováním.
Spojka kapalinová Kapalinovou spojkou nelze při větších otáčkách přerušit spojení mezi motorem a převodovkou, tzn. není možno řadit rychlostní stupně v mechanické převodovce. V tomto případě musí být pro řazení ještě použita třecí spojka. Proto je kapalinová spojka výhodná zejména pro automaticky řazené převodovky, u kterých zachycuje rázy při řazení a sama vypíná při zastavení vozidla a běžícím motoru.
Zhodnocení kapalinových spojek: Výhody: - má velmi měkký záběr, takže dovoluje plynulý rozjezd i při zařazeném vyšším rychlostním stupni, - tlumí kmity a rázy mezi hnací a hnanou částí, - u motoru nahrazuje tlumič torzních kmitů, - zabraňuje zhasínání motoru při náhlém zvýšení jízdních odporů (např. při vyprošťování), - dovoluje i brzdění motorem, - nepodléhá opotřebení, - nepotřebuje ovládací ústrojí. Nevýhody: - stálý skluz mezi lopatkovými koly čerpadla a turbíny způsobuje nižší mechanickou účinnost spojky a tím i zvýšenou spotřebu paliva, - energie spotřebovaná na skluz spojky se mění v teplo – nutné účinné chlazení, - více zatěžuje motor při volném chodu, neboť neumožňuje úplné přerušení spojení motoru s převodovkou, - spojka má velkou setrvačnou hmotu.
OPAKOVÁNÍ: 1.Z jakých částí se skládá kapalinová spojka? 2.Jak se přenáší kapalinovou spojkou hnací moment? 3. Čím je charakteristický sepnutý stav spojky? 4. Jaké jsou výhody a nevýhody kapalinové spojky? Spojka kapalinová
Použité zdroje: VLK Klaus a kol. PŘÍRUČKA PRO ELEKTROTECHNIKA. Praha: Europa-Sobotáles cz, s.r.o., 2006, ISBN JAN, ŽDÁNSKÝ, ČUPERA: Automobily – Převodná ústrojí motorových vozidel (2). Nakladatelství Avid s.r.o. Brno 2007, ISBN Příručka pro automech. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.