Hudba klasicismu - 1.část Osnova pro studenty středních pedagogických škol

Obsah: 1.Klasicismus v souvislostech 2.Nové trendy v umění 3.Jaká je hudební řeč 4.Hudební formy vokální 5.Hudební formy instrumentální 6.Sonátová forma 7.Poslech 8.Mannheimská škola 9.Vídeňská škola 10.Opakování

1. Klasicismus v souvislostech 2. polovina 18.století Důležitou roli sehrály myšlenky osvícenství a ideály francouzských encyklopedistů. Velká francouzská revoluce (1789) Volnost – rovnost- bratrství Do umění vstupuje měšťanstvo, objevuje se více světských prvků. Církev již nemá výsadní postavení v hudbě a jejím provozování.

2. Nové trendy v umění: Snaha o dokonalost uměleckého projevu Snaha o dokonalou formu Snaha o vyjádření přirozené krásy Pravidelnost Inspirace v antice Rovnováha obsahu a formy, citu a rozumu

3. Jaká je hudební řeč: Pravidelné metrické členění --- Zadirigujte si s ukázkou. Bohatší rytmický rejstřík Melodika je pravidelnější, někdy blízká lidové. --- Zazpívejte si LP Čtyři koně jdou. Rozlišuje se melodika vokální a instrumentální instrumentální melodika- stupnicové běhy, výrazné melodické skolky, akordové rozklady,…

Jaká je hudební řeč 2. Začínají se používat tempové údaje (oblíbená jsou rychlejší tempa) Předepisuje se dynamika (cresc., p, f,…) V harmonii – T, S, D Upřednostňují se durové tóniny. Polyfonní způsob kompozice je považován za zastaralý ( Pozor! U Mozarta už tomu tak není.). Dominantním nástrojem jsou housle. Nové nástroje – klarinet, lesní roh, kladívkový klavír Nástroje jsou sdružovány do různých skupin. (komorní sestavy)

4. Hudební formy vokální opera seria (vážná) opera buffa (komická) scénický melodram (J.A.Benda) koncertní árie mše pastorely

5. Hudební formy instrumentální Koncert pro sólový nástroj (zaniká concerto grosso) Sonáta (1.věta rychlá v sonátové formě, 2. věta pomalá v písňové formě nebo variace, 3. věta rychlá ve formě ronda či sonátové formě) Smyčcový kvartet (2 housle, viola, violoncello) Serenády („zastaveníčka“) Divertimenta, kasace (pro dechové nástroje) Symfonie (několikavětá orchestrální skladba, původně třívětá, pak přidán menuet)

6. Sonátová forma Sonátová forma je způsob kompozice, výstavby hudebního díla. Bývají tak zpracovány 1.věty symfonií a sonát. Části: 1.EXPOZICE - hlavní téma - vedlejší téma 2.PROVEDENÍ - zpracování témat do vzdálených tónin, modulace 3. REPRÍZA - návrat hlavního a vedlejšího tématu

7. Poslech Poslechněte si část 1.věty symfonie L.van Beethovena. Sledujte hlavní a vedlejší téma. Jak se od sebe liší? Jaké představy vám hudba přináší? Zahrajte si na dirigenta a zkuste náladu obou témat vyjádřit gesty. Zkuste hlavní téma zapsat do not.

8. Mannheimská škola Počátky klasicismu jsou spojeny s tzv. Mannheimskou školou. Skupina hudebníků, kteří působili ve dvorské kapele Karla Theodora v Mannheimu. Vůdčí osobností byl Jan Václav Stamic. MŠ výrazně ovlivnila podobu klasicistní hudby: Zavedením dynamiky a jejího označování; Reformou orchestru; Využíváním kontrastních hudební ch myšlenek, melodických ozdob; Ustálením sonátové formy;

8. Vídeňská škola Vrchol klasicistní hudby je v tvorbě tří nejvýznamnějších skladatelů, jejichž život byl spjatý s Vídní. Toto období je označováno jako tzv. Vídeňská škola. 1.Joseph Haydn (1732 – 1809) 2.Wolfgang Amadeus Mozart ( ) 3.Ludwig van Beethoven ( ) O tvorbě a životě těchto skladatelů v dalších dílech DUM.

9. Opakování Jak se mění hudební řeč klasicismu ve srovnání s hudbou barokní? Které hudební nástroje jsou v klasicismu nejčastěji uplatňované? Uveďte nové hudební formy. Čím ovlivnila klasicismus tzv.Mannheimská škola? Kdo z představitelů tzv. Vídeňské školy žil nejdéle?

Použitá literatura a zdroje Stručné dějiny evropské hudby, Montanex Jan Mazurek Hudební výchova pro gymnázia 2.díl, SPN A. Charalambidis a kol. Poslechové ukázky z řady CD k učebnici HV pro ZŠ, SPN 1998 (CD pro 1.roč., CD pro 8.roč. – úryvky skladeb: J.Haydn –Hodiny 1,04min., L.van Beethoven – Osudová 1,30min.)