Předmět Český jazyk a literatura Název školy Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměřice, příspěvková organizace Název materiálu Česká literatura po roce 1945 Autor Mgr. Věra Pilousová Tematický okruh 13. Česká poezie po roce 1945, Jaroslav Seifert III. Ročník Čtvrtý středních škol Datum tvorby1.pololetí školního roku 2012/2013 AnotaceOpakování 3. období Seifertovy tvorby, typické rysy jeho poetiky, dobová kritika. Sbírka Maminka (1954) a 4 tematické skupiny básní, text Večerní píseň a Maminčino zrcátko. Změna poetiky ve 4. období: Koncert na ostrově, báseň Píseň o Hendele. Morový sloup (1981) a Býti básníkem (1983). Metodický pokynPrezentace je určena jako výklad do hodiny i jako materiál k samostudiu. Aktivizuje žáky při výkladu, směřuje k rozvoji jejich čtenářské gramotnosti, pozorné práci s textem a prohlubuje orientaci ve vývoji poezie. Klíčová slova:Poválečné 3. období Seifertovy tvorby a typické rysy jeho poetiky, sbírka Maminka, básně Večerní píseň a Maminčino zrcátko. Změna formy jeho poezie ve 4. období. Koncert na ostrově, báseň Píseň o Hendele, Morový sloup, Býti básníkem.

ČESKÁ POEZIE PO ROCE 1945

JAROSLAV SEIFERT III. 13. ČESKÁ POEZIE PO ROCE 1948

JAROSLAV SEIFERT ( ) 1984 Nobelova cena za literaturu básník překladatel

Doplňte název sbírky, ve které Seifert těsně po válce vyjádřil nadšení z osvobození a nové svobody Přilba hlíny (1945) od počátku třicátých let do počátku padesátých Ve sbírce Šel malíř chudě do světa (1949) se inspiroval obrázky kterého malíře? Mikoláše Alše Opakování: Pokuste se vymezit časově 3.období Seifertovy tvorby 3.období pokračuje

- Na něžnou křivku ňader tvých je těžko hledět bez závrati. Hráč vroucně housle k tváři zdvih, a pobožně chce na ně hráti. Je těžko hledět bez závrati na něžnou křivku ňader tvých. - Když se jen dotkneš ruky mé a dlaň tvá lehce padne do mé, struny, o kterých nevíme, ozvou se tiše, povědomé. Když dlaň tvá lehce padne do mé, když se jen dotkneš ruky mé. Pokuste se určit, z jakého díla pocházejí tyto verše:

propracované rýmové schéma písňová forma a melodičnost Pokuste se na těchto verších ukázat některé typické rysy Seifertovy poezie ve 3. období strofické variace pravidelný verš opakování Verše jsou ze skladby Píseň o Viktorce (1950)

Doba požadovala díla sorelu, jako je obraz od Jana Čumpelíka

Umění mělo oslavovat vítěznou dělnickou třídu

Stalinův kult si žádal nová díla

Ze života: Marxistická literární kritika „strhala“ Seifertovu Píseň o Viktorce jako nesocialistickou a protilidovou báseň a bylo mu dočasně zakázáno publikovat. Marxistický literární kritik Ladislav Štoll vyčetl Seifertovi, že nenašel verš pro Stalina! Po Únoru 1948 byla tvorba J. Seiferta opakovaně a nespravedlivě kritizovaná oficiálními kritiky. Roku 1956 na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů se Seifert odvážně zastal pronásledovaných autorů a vystoupil s požadavkem,aby spisovatelé psali pravdu: “ Smlčí-li pravdu kdokoliv jiný, může to být taktický manévr. Smlčí-li pravdu spisovatel, lže.“

Ze života: Od roku 1949 byl ze zdravotních důvodů v invalidním důchodu, v polovině padesátých let se jeho závažná pohybová choroba zhoršila a současně byl postižen nepřízní představitelů politické a kulturní moci – básník se na více než deset let odmlčel. V letech sehrál význačnou roli jako předseda Svazu českých spisovatelů. Pro své vyhraněné postoje proti sovětské okupaci naší republiky a jako odpůrce totalitního režimu (signatář Charty 77) se dostal znovu do nemilosti a nesměl téměř deset let publikovat.

Z tvorby: 3. období ještě pokračuje do počátku padesátých let, po nucené odmlce vyšla sbírka: intimní a hluboce citová lyrika verše melancholické a jemně nostalgické má ráz vzpomínky na množství konkrétních věcí a dějů přerůstajících někdy v drobný příběh, nechybí humor oslava domova a všech pozitivních hodnot, čistých lidských vztahů Maminka (1954) Téma mu umožnilo uchýlit se v 50.letech k intimní lyrice a vyhnout se tak povinnosti psát budovatelskou poezii.

Vzpomínky na bezstarostné dětství, kouzlo zmizelého světa v činžáku na Žižkově, obraz prosté, upracované a obětavé matky, která je ztělesněním bezpečí - vyzdvižení citu lásky jako trvalé hodnot y v době, která citovost člověka potlačovala. rytmicky pravidelný verš členěný na strofy verše klasicky prosté, oslabena metaforičnost Maminka (1954) písňová forma a melodičnost Forma sbírky:

Když bylo dobře mamince, bylo i pěkně v našem bytě. Hmoždýř, který stál na skříňce, zatřpytil se a okamžitě skla oken, po nichž před chvilkou plakalo ještě bílé jíní, svítila opět po kuchyni, kde vonělo to vanilkou. Večerní píseň

Když zpívala, hned vesele spustili ptáci pod okny nám. Měla-li mráček na čele, odletěli hned ptáci jinam. Zmlkli jsme rázem, ztichl smích, i černé kotě, které tlapkou pohrávalo si ze skořápkou, dívalo se jí po očích.

Když padala již únavou a večer spát nás odnášela, tu ruku drsnou od popela stlala nám měkce pod hlavou. V hořáku ještě přede plyn a nad pelestí přechází nám, podobaje se pavučinám, velikánský stín maminčin. Dnes už tak šťastně neusínám.

4.Vzpomínky na zmizelé předměty z dětství 3. Matka centrum všeho světa – ztělesnění bezpečí Maminka (1954) Tematicky můžeme básně rozdělit do 4 skupin: 1. Vzpomínky na bezstarostné dětství 2. Kouzlo zmizelého světa žižkovského činžáku

Večerní píseň Když bylo dobře mamince bylo i pěkně v našem bytě 1) Vzpomínky na bezstarostné dětství Hra v kuličky Když těžké vozy, plné ledu, I jiné náklady a lidé na velocipédu, Jezdili za zády, Na bobku, hrou tou zaujati,

Vlaky Vlak jede a kouř chomáči padá na okna pavlačí. Maminka okno rozhodí, bydlíme v třetím poschodí. 2) Kouzlo zmizelého světa žižkovského činžáku Všední den Pak zlobila se s žehličkou, protože v kamnech vyhasíná, a do sklepa šla se svíčkou, nebyla tenkrát elektřina

Večerní píseň V hořáku ještě přede plyn a nad pelestí přechází nám, podobaje se pavučinám, velikánský stín maminčin. Dnes už tak šťastně neusínám. 3. Matka centrum všeho světa – ztělesnění bezpečí Petrolejová lampa Maminka zavřela mi knížku a já jsem musil do pelíšku.

Večerní píseň Hmoždíř, který stál na skříňce zatřpytil se a okamžitě. d) Vzpomínky na zmizelé předměty z dětství Mlýnek na kávu Nejdříve vstával pohrabáč, pak lopatka, pak uhlí na ní. Tatínkova dýmka Tatínek kouřil z dýmky Vždy večer, než šel spat. Vidím ho z měchuřinky do dýmky tabák cpát.

Zrcátko v lesklém oválu ztrácelo stříbro pomalu, až bylo nakonec slepé. Půl života snad bezmála, maminka se v něm česala. Když ukazovalo lépe. U okna visí na skobě, dívá se po mně, po tobě, proč by se neusmívalo? Maminka byla veselá a žádné vrásky neměla, a když, tak určitě málo. … Maminčino zrcátko Odvíjejíc pak z hřebene truchlivou kořist plamene, v chomáček vlasy stočí. Když pak jej hodí do dvířek, vidím na skráních vějířek a drobné vrásky kolem očí. Pak rám se zkroutil, jeho sklo nejdřív jen lehce naprasklo, plíseň v něm cizopasí. Posléze prasklo vejpůlky a maminka své drdůlky pak v rozbitém česala si. …

Svou lásku k mamince dával najevo neokázalými gesty, např. dětským přáníčkem (První dopis mamince) či květinami (Kytička fialek). Kromě maminky vzpomíná také a láskou na svého tatínka (Tatínkova dýmka) a dědečka (Okarína) Ve sbírce se ojediněle objevují i básně vyjadřující Seifertův vztah k vlasti (Hálkův domek, Hora Říp)

zvoni jpg

4. období tvorby - šedesátá až osmdesátá léta Při svém básnickém návratu podstatně mění formu své poezie – opouští pravidelný verš a rým a užívá verš volný, který se blíží próze, někdy i hovorové řeči. Koncert na ostrově (1965) V tematice není tak velká změna, objevují se motivy již dříve zpracované, třeba prožitek dočasnosti vlastní existence Sbírka vyšla po letech odmlčení způsobeného těžkou nemocí, básník má za sebou hořké životní zkušenosti, představuje lidský život jako prchavý okamžik. Jeho poezie vyjadřuje rozpornost života, pohled na život je prohloubený blízkostí smrti a úzkost překonává láskou k ženě: Název je reminiscence na dávný koncert na Slovanském ostrově, nebo také vychází z pojetí lásky jako „koncertu na ostrově“, jako hodnoty, která se klene nad nevlídnou skutečností a zkrášluje svět.

… Když jsem se zhroutil bolestmi a smrt si již naslinila prst, aby mi zhasila červený plamínek krve, přišla ta, která mi byla nejblíže, poklekla vedle mě a sklonila se níž, aby mi dlouhými polibky jako utopenci nadechla do plic svůj sladký dech. A ten, kdo už odcházel, otevřel znovu oči, aby se rukama zoufale zachytil skloněných ramen a vlasů. Snad je možno i bez lásky žít, však umírat bez ní, to je zoufalství. … Tvář nad mou tváří

… Zdráhavý šepot políbených úst, která se usmívají, ano, už dávno neslýchám. Také mi nepatří. Však rád bych našel ještě slova, která jsou uhnětena z chlebové střídy nebo z vůně lip. Koncert na ostrově (1965) přináší 3 nové rysy Seifertovy poezie: 1) Proměna lyrického subjektu sbírky: souhrn jeho bohatých životních zkušeností : jednak osobní zpověď (pohled na život je prohloubený o setkání se smrtí) a jednak svědectví o době, ve které žil (vzpomínky na okupaci, nacistickou genocidu židů, Květnové povstání, totalitu). 2) Reflexívnost : úvahy o smyslu života a smyslu básnické tvorby 3) Radikální proměna vlastní poetiky: tu se pokusíme odhalit:

Chleba však zplesnivěl a vůně zahořkly. A kolem mě se plíží slova po špičkách a rdousí mě. Zabít je nemohu zabíjejí mě. A rány kleteb duní do dveří! Kdybych je přinutil, aby mi tančila, zůstanou němá. A ještě kulhají. Však dobře vím, že básník musí vždycky říci víc, než co je ukryto ve hřmotu slov. A to je poezie. Jinak by nemohl heverem verše vypáčit poupě z medových závěsů a nutit mráz, aby vám přeběhl po zádech, když svléká pravdu. 1)Typ verše je: b) střízlivý volný verš a) písňově melodický: b) střízlivý volný verš 3) Z jazykových prostředků užívá: a) obrazná pojmenování b) konkrétní pojmenování 2) Formou je verš : a) pravidelný a rýmovaný b) nepravidelný a nerýmovaný Úkoly a řešení::

Maličká Hendele někdy mi vypráví, čemu se naučila ve školce: Kukačko, kukačko, zakukej, jak budu dlouho živa? Prstýnek vlasů na čele skutálí se jí k očím, když prstem rozpočítává sebe, mě a kočku. Stojí vrba na potoce, na ní visí klíč, na koho to slovo padne, ten musí jít pryč. Píseň o Hendele

A padlo na ni. Z buclaté dlaně, když loupe pomeranč, kape jí šťáva. Basama s fousama, Bude zle! Po tolika létech někdy se vracívá, ale musím být sám a musím se přidržet židle. Protože pojednou zmizí, a v dálce se ozve pláč, pak zoufalý výkřik a nakonec hrobové ticho. Vraťte se k předchozí charakteristice sbírky a vyberte dobu, ke které se tato báseň vztahuje. K nacistické genocídě Židů

4. období tvorby - šedesátá až osmdesátá léta Nedlouho poté vydal Seifert další dvě sbírky: Halleyova kometa (1967) Je bezprostředně ovlivněna tíživými prožitky z doby, kdy básník se básník cítil být v blízkosti smrti. Do popředí se dostává žena a ženství. Odlévání zvonů (1967) Obdobná tematika Morový sloup ( ), Kolín nad Rýnem 1977, Praha 1981 Název má více významů. Jednak znamená místo mileneckých schůzek.Dále je symbolem smrti a zároveň symbolem doby, prosby za odvrácení a překonání moru, něčeho, co ohrožuje život jedince i národa, úpadku obecné mravnosti po roce 1968 Morový sloup nesměl být zveřejněn. Vyšel v roce 1973 v samizdatové edici Petlice, byl rozšiřován v opisech, vydán v zahraničí a doma r.1981.

Po celý život byl jsem věrný lásce. A jsou-li ruce ženy víc než křídla, co jsou její nohy? Tak rád jsem zkoušel jejich sílu. Je něžná, když stisknou. Ať tedy rozdrtí kolena mou hlavu! Kdybych zavřel oči v tomto sevření, nebyla by tak opilá a nebušilo by mi tak zběsile v mých spáncích. Ale proč bych je zavíral? Morový sloup (1981) V reflexně laděných básních básník vzpomíná na své zemřelé přátele (Wolkera, Horu, Halase) a nostalgicky se ohlíží za uplynulým mládím. Objevuje se zde silná erotičnost a fascinace krásou ženského těla.

S otevřenýma očima prošel jsem touto zemí. Je krásná, vždyť víte. Byla mi možná víc než všechny mé lásky najednou. A její objetí trvalo celý život. Když jsem míval hlad, živil jsem se téměř denně slovy jejích písní. Milostné motivy, většinou ve formě vzpomínky, se spojují s vyhlížením smrti a dodávají veršům strhující ráz básníkova závěrečného poselství. Sbohem. V životě jsem nic nezradil. Tím jsem si jist a můžete mi věřit. Však nejkrásnější ze všech bohů je Láska.

Deštník z Piccadilly (1978) Hlavním motivem opět vzpomínky a účtování se životem. Býti básníkem (1983) Všecky krásy světa ( Toronto a Kolín nad Rýnem 1981, Praha 1982) Život už mě dávno naučil, že hudba a poezie jsou na světě to nejkrásnější. co nám život může dát. Kromě lásky ovšem. … Marně jsem sbíral myšlenky a křečovitě zavřel oči, abych zaslechl zázračný první verš. Ve tmě však místo slov zahlédl jsem ženský úsměv a ve větru rozevláté vlasy. Byl to můj vlastní osud. Za ním jsem klopýtal bez dechu celý život. Býti básníkem Poslední básnická sbírka Kniha vzpomínek psaná jako soubor většinou kratších črt, které na sebe navazují jen volně. Většina příběhů se odehrává v Praze.

V roce 1984 byla Jaroslavu Seifertovi jako prvnímu českému spisovateli udělena Nobelova cena za literaturu

mages/profily/mesto/kr alupy-nad- vltavou/foto/kralupy- nad-vltavou-e9e.jpg Hrob Jaroslava Seiferta v Kralupech nad Vltavou

Vrátil se ve vzpomínkách do svého chudého, ale šťastného dětství, k obrazu laskavé, obětavé, prosté a upracované maminky. Pravidelný melodický verš byl nahrazen veršem volným, bez rýmu. Básnická obraznost omezena, převažují konkrétní pojmenování. Po těžké nemoci se jeho pohled prohloubil o motiv blízkosti smrti. O jaký nový motiv se obohatila poezie Seiferta ve 4. období ? Jak se dokázal vyhnout psaní budovatelské poezie? SHRNUTÍ Jaká nastala proměna poetiky Seifertovy poezie ve sbírce Koncert na ostrově? Uveďte nejvýznamnější témata Seifertovy celoživotní tvorby Vztah k matce, osobnost Boženy Němcové, vztah k rodné zemi, motiv uplývajícího času, oslava Prahy, oslava poezie, krása ženství a oslava lásky.

Soukal, Josef a kol.: Literatura pro 4. ročník SOŠ, SPN 2005 Sochrová, Marie: Čítanka IV. K literaruře v kostce, Fragment 2004 Machala, Lubomír a kol.:Panorama české literatury, Olomouc 1994 Hošek, Milan a kol.: Literatura pro 4. ročník SŠ, Didaktis 2010 Holý, Jiří a Lukeš, Emil: Čítanka české literatury 4,Český spisovatel 1996 Použité zdroje: Literatura

Použité zdroje: Obrázky vltavou/galerie/ir/files/gallery/21414/ c800x600.JPG