SPOLEČENSKÉ A HISTORICKÉ POZADÍ 2. pol. 19. stol. – ve znamení rozvoje kapitalismu porážka revoluce v r – Bachův absolutismus = policejní opatření, snaha zlikvidovat český kulturní život – přináší s sebou kulturní úpadek snaha čelit tomuto tlaku – založení deníku Národní listy, časopisy Lumír, Čas, vzniká Sokol (Miroslav Tyrš), pěvecký sbor Hlahol, Umělecká beseda (středisko českých umělců (Vítězslav Hálek), Svatobor (středisko českých umělců - František Palacký), Slovní naučný (František Rieger), Prozatímní divadlo, Národní divadlo ( započetí stavby) dr. Tyrš

MÁJOVCI název generace mladých básníků a prozaiků – almanachem se veřejně přihlásili k odkazu Karla Hynka Máchy Roku 1858 byl vydán almanach Máj, který se stal ústředním spojujícím dílem skupiny. Májovci se ve své tvorbě primárně snažili zachytit skutečnost, tak jak jí v okolním světě viděli a to i s jejími negativními rysy. Odkazovali se nejenom na českou kulturu, ale inspirovali se i směry evropské tvorby (kosmopolité). Neobraceli se jen do české historie, ale kladli důraz na současný okolní svět, což se projevilo i v časté publicistické tvorbě. Díky jejich práci došlo k povznesení české literatury na evropskou úroveň. Družinu májovců tvoří: Jan NerudaJakub Arbes Vítězslav HálekVáclav Šulc Adolf HeydukRudolf Mayer Karolina SvětláGustav Pfleger Moravský

JAN NERUDA (9. července 1834, Praha – 22. srpna 1891 Praha) významný český básník a novinář, člen družiny májovců pocházel z Malé Strany, z ulice Ostruhová (později byla přejmenována na Nerudovu), z domu U Dvou slunců, kde prožil celý život od roku 1845 studoval na malostranském gymnáziu a od r na Akademickém gymnáziu. Po maturitě se neúspěšně pokoušel, na nátlak otce, studovat práva. prošel několika úřednickými zaměstnáními, v nichž ale nebyl spokojen, proto zkusil, tentokrát z vlastní vůle, studovat filozofii (toto studium také nedokončil). roku 1871 byl prohlášen za zrádce národa. V této době podnikl několik cest do Německa, Francie, Maďarska, Itálie, Řecka a Egypta. O těchto cestách si vedl záznamy, které jsou zajímavým svědectvím o životě této doby, s velmi zajímavými postřehy, které ukazují Nerudu coby dobrého pozorovatele;

nikdy se neoženil, ale své první lásce – Anně Holinové to pravděpodobně nabídl Anna Holinová byla jeho celoživotní láska, věnoval jí řadu svých básní, ostatní ji nazývají věčnou Nerudovou nevěstou jeho druhou láskou byla Karolína Světlá, kterou považoval za ideální ženu. Jeho třetí milenkou byla Terezie Macháčková – zemřela. Jako starý se zamiloval do Boženy (příjmení je neznámé), která v tu dobu byla velmi mladá. celý život se cítil zneuznán a od toho se odvíjel jeho často až záporný vztah k lidem měl problémy s alkoholem většinu života prožil v nouzi pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze

DÍLO Hřbitovní kvítí (1857) – velmi pesimistická. Neruda zde vyjadřuje zklamání z tehdejšího života, kritizuje morálku. Objevuje se tu i sociální otázka, zabývá se chudobou. Nedůvěřuje lásce ani lidem. Cítí se velmi osamělý, roztrpčený. Tato sbírka je určitým protestem proti pokoře. Smutek je tu doplňován pocitem vzpoury proti pokoře. Knihy veršů Knihy veršů (1867) – obsahují verše z let 1857–1867, plus výbor ze sbírky Hřbitovní kvítí. Dílo je rozděleno na tři části: 1. Kniha veršů výpravných ( básně se sociální tematikou – Před fortnou milosrdných,Dědova mísa) 2. Kniha veršů lyrických a smíšených (intimní lyrické básně, věnováno Otci, Matičce – láska k rodičům – a Anně (Holinové) – láska milenecká) 3. Kniha veršů časových a příležitostných (politická a vlastenecká poezie – pesimismus z Bachova absolutismu). Neruda zde umírňuje svůj pesimismus, nachází smysl svého života – v práci a obětování se celému národu. Projevuje zde lásku k rodičům a lidem vůbec. Tato sbírka je podstatně čtivější než sbírky ostatní, básně jsou kvalitní. I zde však nalézáme jeho chmurné sociální balady.

Písně kosmické Písně kosmické (1878) – v této básnické sbírce Neruda opět objevuje smysl svého života, snaží se být optimistou, reaguje na rozvoj vědy a techniky. Oslavuje kosmická tělesa a lidskou touhu po poznání. Objevuje se tu materialistické chápání světa, polidšťuje vesmír. Vlastenecké verše spojuje s vesmírnými tělesy. Toto dílo vyjadřuje pocity všech májovců. Balady a romance Balady a romance (1878 –1883) – Neruda zde zaměňuje balady (mnohdy Neruda užívá pro humornou až žertovně laděnou báseň) s romancemi takže mnohdy vyznívají opačně. V baladách často zpracovává národní tematikou náměty z Bible, nebo starých legend, objevuje se téma vztahů mezi matkou a synem. Prosté motivy Prosté motivy (1883) – jedná se o Nerudův intimní deník. Zde se u Nerudy objevuje přírodní tematika. Život člověka přirovnává ke koloběhu ročních období. Jaro = mládí, léto = dospělost, podzim = stáří, zima = smrt. Tato období i popisuje. Zpěvy páteční Zpěvy páteční (1896) – vrchol Nerudovy tvorby, tato básnická sbírka vyšla až po jeho smrti, k vydání ji připravil Jaroslav Vrchlický. Život národa je srovnáván s Velkým pátkem, projevuje víru, že přijde vzkříšení. Vyslovuje se zde k velké lásce k národu a přemýšlí nad naší historií – obrací se k husitství.

PRÓZA Arabesky Arabesky 1864, – jeho první prozaická kniha. Jedná se o povídky a obrázky z pražského života koncem 50. a počátkem 60. let 19. století, přičemž většina postav jsou lidé pohybující se na okraji společnosti. Povídky malostranské Povídky malostranské (1878) – (13 povídek) jsou považovány za Nerudovo vrcholné prozaické dílo. Vytvořil zde obraz pražské Malé Strany v době před rokem 1848 na základě svých vlastních vzpomínek. Zobrazuje zde typické postavy českého měšťanstva. S humorem líčí jejich vlastnosti, kritizuje místní život. Používá formu novelisticky uceleného příběhu, jindy se jeho vyprávění skládá z řady drobných záběrů všedního života. Hrdinové jsou přesně charakterizováni, každý z nich má jiný projev. Neruda uměl skvěle typizovat. Místo slova povídka používá slovo arabeska, nebo črta (tzn. něco mezi fejetonem a povídkou).

VÍTĚZSLAV HÁLEK ) ( 5. dubna 1835, Dolínek – 8. října 1874, Praha ) český básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista, představitel májovců. Bývá spolu s Janem Nerudou označován za zakladatele moderní české poezie jeho otec byl knězem. On jím měl být také, proto začal v Praze studovat kněžský seminář, ale proti přání rodičů roku 1847 přestoupil na Akademické gymnázium, které ukončil roku Rodiče s jeho přestupem nesouhlasili a odmítli ho dále financovat, živil se psaním básní a udělováním kondicí poměrně hodně cestoval - navštívil Itálii, Polsko a Balkán, dojmy z těchto cest pak zpracovával ve fejetonech pracoval jako redaktor Národních listů, řídil edici Slovanské besedy byl ženatý s dcerou pražského advokáta Dorotou Horáčkovou umírá na zánět pohrudnice ve 39 letech; pochován na Vyšehradě

DÍLO Večerní písně Večerní písně – soubor básní, ve kterém byly vydány později, většina z nich byla uveřejněna v časopisech, atd. Tento soubor sestavil Hálek. Knížka je plná optimismu a radosti, je napsána lehkou zpěvnou formou. Hlavním a vlastně jediným tématem těchto básní je čistá a šťastná láska, básně jsou psány pro jeho lásku – Dorotku. V přírodě V přírodě – přírodní lyrická sbírka, která pochází z posledních let Hálkova života. Sbírka je velmi optimistická. Hálek, zde popisuje krajinu – Mělnicko. Nejčastějším tématem je jaro. Alfred Alfred (1858) – prvotina, lyricko-epická skladba s tragickým příběhem zklamané lásky a zločinu Pohádky z naší vesnice Pohádky z naší vesnice (1874) – poslední Hálkova sbírka, vyšla měsíc po jeho smrti. Zajímá se o život vesnického lidu. Dějištěm je středověká vesnice na Mělnicku. Upozorňuje na sociální rozpory, ale i na rozpor mezi mládím a stářím. Muzikantská Liduška Muzikantská Liduška (1861) – próza - dílo pojednává o sociálních poměrech na vesnici, kde začínají vládnout peněžní vztahy a touha po bohatství. Příběh dívky, které rodiče bránili ve sňatku se svým milým a nutili ji do svazku s bohatým člověkem. Tím v ní vyvolali psychickou poruchu a dívka zešílela.

JAKUB ARBES 12. června 1840 v Praze na Smíchově – 8. dubna 1914 tamtéž) (12. června 1840 v Praze na Smíchově – 8. dubna 1914 tamtéž) spisovatel a novinář sympatizoval s májovci, ale nepatřil k nim, protože tvořil za jiných okolností než oni pocházel z chudých poměrů a měl se jít učit obuvnictví velmi dobré známky ve škole a proto jej rodiče poslali na studie začínal na novoměstské německé reálce, kde poznal Nerudu jako učitele češtiny poté sice studoval v Praze techniku, ale více se věnoval jiným oborům a stal se žurnalistou a spisovatelem romaneto tvůrce žánru romaneto, tj. obsáhlejší povídka s dobrodružným, napínavým dějem. Jsou zde dramatické zápletky s překvapivým zakončením. Námětem jsou neobvyklé jevy, tajemnost, která nakonec najde reálné vysvětlení. Vychází z rozporu mezi dokázanými věcmi a věcmi mezi nebem a zemí. Hlavními postavami jsou vědci nebo studenti.

DÍLO Svatý Xaverius Svatý Xaverius (1873) Vyprávění spisovatelova přítele, který chtěl rozluštit tajemství Balkova obrazu, ve kterém má být zakreslena mapa k pokladu. Nechává se zavřít v kostele přes noc a pak jdou spolu vykopat poklad na Smíchov. Newtonův mozekNewtonův mozek (1877) Kamarád hlavního hrdiny jde do války a je zabit. Hlavní hrdina má potom sen, že kamarád dostal Newtonův mozek, sestrojil stroj času a spolu s ním podnikl cestu do minulosti. Zjistil že dějiny jsou jen o válkách. Protiválečné dílo. Kandidáti existence Kandidáti existence utopie o socialismu. Parta mladých mužů sní o sociálně lepším světě. Když však jeden z nich zdědí fabriku, chová se jak kapitalista a ostatní mu to vyčítají.

KAROLÍNA SVĚTLÁ (24. února 1830 Praha – 7. září 1899, Praha) česká spisovatelka, považována za zakladatelku českého románu představitelka májovců vzdělaná, kromě němčiny ovládala také francouzštinu dílo a život velmi ovlivnilo přátelství s Janem Nerudou a s Boženou Němcovou její tvorbu ovlivnila George Sandová roku 1852 se vdala za svého učitele hry na klavír Petra Mužáka, který ji také uvedl do kruhů české společnosti, kde se sblížila s Boženou Němcovou literárně začala tvořit koncem 50. let, kdy překonávala krizi způsobenou smrtí svého jediného dítěte, dcery Boženky (1853) manželovo rodiště Světlá pod Ještědem bylo inspirací pro její pseudonym, a život v Podještědí, kam jezdila na léto, pro její tvorbu

od roku 1878 trpěla oční chorobou a musela svá díla diktovat byla členkou několika emancipačních spolků roku 1871 založila tzv. Ženský výrobní spolek český, který pak i několik let řídila; cílem spolku byla pomoc dívkám z chudých rodin, vzděláním a prací působila i jako novinářka, jejím hlavním tématem bylo postavení ženy ve společnosti DÍLO Vesnický román Vesnický román – tragédie manželství bez lásky. Ukazuje tu příklad nerovného manželství. Antoš Jirovec, který pracuje na statku, si po rychtářově smrti vezme rychtářku. Rychtářka se snaží Arnoštovi líbit, ale ten na ni kvůli práci na statku nemá čas. Rychtářka pojme podezření, že má jinou ženu. Najme si služku Sylvu, která se s Antošem velmi sblíží. Když rychtářka odejde ze statku, aby se od svých dětí nenakazila neštovicemi, Sylva se o ně i o Antoše stará. I když rychtářka umírá, Sylva si Antoše vzít nemůže, protože rychtářce před smrtí slíbila, že Antoš zůstane jejím. Nakonec Sylva ze statku odchází.

DÍLO Kříž u potoka Kříž u potoka – román předvádí mravní konflikt na širším společenském pozadí, zahrnuje osud několika generací; čistá láska osvobodí milovaného člověka z jeho vášní; hlavní hrdinka Eva bojuje za rovnoprávnost, končí tragicky. Obětuje svou lásku, aby zachránila manžela. Frantina Frantina (1870) - román, nabízející příběh rychtářky, která zabije svého milovaného ženicha, vůdce lesních lupičů a tím ho potrestá. Nemodlenec Nemodlenec (1873) - román zobrazující náboženství v severních Čechách v josefínské době. Hrdinka románu se chce pomstít zemanské rodině Luhovských, kteří jí velmi ublížili.Nakonec od svého plánu upustí. Vyhraje pochopení a odpuštění nad pomstou.