Příklad přípravy strategického dokumentu v řídící praxi: Národní akční plán sociálního začleňování Případová studie M. Potůček

Vymezení problému Politiky a projekty EU i jednotlivých členských zemí, zaměřené na podporu sociálního začleňování, se potýkají s mnoha problémy politického, administrativního, koncepčního i kognitivního charakteru. Tato případová studie se věnuje rozboru těchto úskalí při tvorbě Národního akčního plánu sociálního začleňování pro Českou republiku.

Východiskem zpracování dokumentu byly Společné cíle boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, schválené v prosinci 2000 na zasedání Evropské rady v Nice. Dokument vychází ze Společného memoranda o sociálním začleňování v České republice (2004), společného dokumentu české vlády a Evropské komise schváleného v prosinci Národní akční plán sociálního začleňování vláda ČR schválila dne Obecný rámec zpracování Národního akčního plánu sociálního začleňování

Kritéria pro posouzení metodologické a obsahové úrovně dokumentu Postavení sociálního začleňování jako cíle rozvoje v dlouhodobé orientaci země; dosažení široké shody nejdůležitějších aktérů, účastnících se tvorby strategie. Existence veřejné diskuse, angažovanost občanské a odborné veřejnosti při přípravě dokumentu; Míra konkrétnosti dokumentu: specifikace (event. kvantifikace) cílů a opatření včetně uvedení kroků k jejich dosažení (+evaluační kritéria); Vymezení odpovědnosti a způsob kontroly realizace.

Postavení sociálního začleňování jako cíle rozvoje v dlouhodobé orientaci země; dosažení široké shody nejdůležitějších aktérů, účastnících se tvorby strategie Dne schválila vláda ČR svým usnesením č. 476 zřízení Komise pro přípravu Společného memoranda o sociálním začleňování a Národního akčního plánu sociálního začleňování. Tato komise byla ustavena v gesci MPSV ČR. Její práce se účastnila:

Vybraná ministerstva, další instituce veřejné správy (vládní výbor pro zdravotně postižené občany, Rada vlády pro záležitosti romské komunity, Český statistický úřad, kancelář veřejného ochránce práv, Asociace krajů ČR a Svaz měst a obcí ČR), občanský sektor včetně sociálních partnerů (Českomoravská konfederace odborových svazů, Svaz průmyslu a dopravy, Svaz českých a moravských výrobních družstev, Sdružení Česká katolická charita, společnost Člověk v tísni, Národní rada zdravotně postižených), akademická obec.

Postavení sociálního začleňování jako cíle rozvoje v dlouhodobé orientaci země; dosažení široké shody nejdůležitějších aktérů, účastnících se tvorby strategie dokument nepočítá s vyčleňováním adresných prostředků na svoji realizaci (absence ministerstva financí v Komisi pro přípravu Společného memoranda o sociálním začleňování a Národního akčního plánu sociálního začleňování). Klíčový nedostatek institucionálního rámce pro realizaci dokumentu vyjadřuje neúčast ministerstva financí.

Dokument pouze shrnuje programy, plány a opatření, které jsou už realizovány nebo je plánováno jejich spuštění (jsou na ně vyčleněny finance - většinou v rozpočtových kapitolách jednotlivých ministerstev) Z věcného hlediska dokumentu schází větší provázanost s vývojem hospodářství; s tím souvisí i absence představy o účinném způsobu koordinace a propojení Národního akčního plánu sociálního začleňování s hospodářskou strategií vlády. Překvapí také absence tématiky důchodové reformy a pouhý odkaz na problematiku zaměstnanosti řešené v jiném programovém dokumentu.

o struktury participace v oblasti sociálního začleňování byly vytvořeny na všech úrovních – národní, regionální i místní – nezávisle na strategii sociálního začleňování (Rada hospodářské a sociální dohody, Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro záležitosti romské komunity, Vládní výbor pro zdravotně postižené občany, Rada vlády pro národností menšiny, Svaz měst a obcí, Asociace krajů ČR). o jednotlivé kapitoly dokumentu byly zveřejňovány na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí Veřejnost byla informována i na speciálních webových stránkách pro nestátní neziskové organizace Existence veřejné diskuse, angažovanost občanské i odborné veřejnosti při přípravě dokumentu

Dokument vyjmenovává celkem asi sto cílů, které jsou vyjádřeny vesměs vágními a nikoho nezavazujícími infinitivy podporovat, reagovat, zajistit, zlepšit, zvýšit, zpřesnit, přizpůsobit, motivovat, vytvořit, odstranit, vymezit, posilovat, rozvíjet, přijmout, zřídit, stanovit atp. Scházejí indikátory, které by mohly objektivizovat veřejnou kontrolu plnění cílů. Míra konkrétnosti

Dokument se stal sběrným košem všeho, co je možno v nějaké podobě interpretovat jako nástroj ovlivňující nejrůznější problémy, situace či cílové skupiny v procesu sociálního začleňování v České republice. Zvolený přístup umožňuje se v konkrétních agendách odvolávat na nositele těchto nástrojů. Neumožňuje však ani je volat k odpovědnosti za specifické úlohy sociálního začleňování, ani kontrolovat postup a úspěšnost realizace Národního akčního plánu sociálního začleňování jako celku. Neobsahuje ani kontrolní termíny svého plnění, ani nevymezuje konkrétní odpovědnost za plnění toho či onoho (ostatně vesměs jen velmi vágně formulovaného) cíle či opatření. Vymezení odpovědnosti a způsobu kontroly realizace

Užití kvantifikovaných cílů (+ … cíle byly kvantifikovány) v Národních akčních plánech sociálního začleňování nových členských zemí EU (podle Report 2005) Země Příjem / deprivace Dlouhodobá nezaměstnanost / zaměstnávání ohrožených skupin VzděláváníZdravíNepřímá podpora (zvyšování zaměstnanosti, snížení počtu osob na sociálních dávkách…) Podpora na vstupu (pomoc bezdomovcům, integrace imigrantů…) Kypr Česko+ Estonsko Maďarsko+++++ Lotyšsko++ Litva++++ Malta+++ Polsko Slovensko++ Slovinsko++++

Jak jsou na tom jiné členské země EU (příklady) Nutné předpoklady účinného uplatnění akčních plánů sociálního začleňování Kritérium + - Politická podporaIrsko Finsko od 2003Finsko do 2003 Odpovídající obsahová a metodická úroveň dokumentu Maďarsko Belgie Estonsko Itálie Litva Irsko Rakousko Holandsko Dostatečný institucionální rámec strategického řízení SlovinskoŘecko

1.Jaké metodické postupy byly při tvorbě dokumentu zvoleny? 2.Jak byli do tohoto procesu zapojeni jednotliví aktéři (kdo a v jaké míře na tvorbě participoval)? 3.Jaké mechanismy jsou nastaveny pro vlastní implementaci (včetně ukazatelů k vyhodnocování), jaké jsou potenciály, event. překážky implementace, jak jsou vymezeny odpovědnosti za realizaci jednotlivých kroků včetně jejich finančního pokrytí? 4.Jaká je návaznost na další strategické dokumenty ČR a EU? 5.Jak hodnotíte úspěšnost uplatnění strategického řízení v tomto případě ve vztahu k výše uvedeným charakteristickým aspektům strategického řízení? Otázky k diskusi

Národní akční plány sociálního začleňování V letech 2006 – 2008 předkládají členské státy Evropské komisi Národní zprávu o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování, která vedle společné části obsahuje tři tematické plány, každý pro oblast konkrétní politiky: Národní akční plán sociálního začleňování Důchody - Národní strategická zpráva v oblasti důchodů Zdravotní a dlouhodobá péče - Národní plán zdravotní a dlouhodobé péče Společně jsou nově zavedeny tzv. zastřešující cíle, které mají umožnit synergii mezi jednotlivými procesy a podpořit: sociální soudržnost, rovnost mužů a žen a rovné příležitosti pro všechny prostřednictvím adekvátních, dostupných, finančně udržitelných, adaptabilních a účinných systémů sociální ochrany a politik sociálního začleňování efektivní a vzájemnou interakci mezi lisabonskými cíli sociální soudržnosti a vyšším ekonomickým růstem a více a lepšími pracovními místy a s evropskou strategií udržitelného rozvoje.

Bližší informace najdete na webových stránkách MPSV ČR na adresách ky/2580/zprava.pdf

Literatura Atkinkson, A.B., Cantillon, B., Marlier, E., Nolan, B.: Taking forward the EU Social Inclusion Process. The Independent Report commissioned by the Luxemburg Presidenty of the Council of the European Union. Luxembourg Národní akční plán sociálního začleňování Praha, Ministerstvo práce a sociálních věcí Potůček, M.: Deficity a možnosti strategického řízení v ČR. In: Kabele, J. – Potůček, M. – Prázová, I, - Veselý, A.: (eds.) Rozvoj české společnosti v EU. Praha, Část I. Sociologie. Prognostika a správa. Praha, Matfyzpress 2004, s Potůček, M.: Evropské a národní strategie sociálního začleňování – teroie a praxe. Referát na konferenci „Sociální vyloučení a sociální politika“, FSS MU Brno, df df Rákoczyová, M. – Mareš, P.: Sociální vyloučení a chudoba v ČR ve srovnání se zeměmi EU. In: Kolektiv autorů: Směřování české sociální politiky s důrazem na agendu Lisabonské strategie. Brno, VC VÚPSV ČR Výzkumná zpráva, s Report on Social Inclusion An Analysis of the National Action Plans on Social Inclusion ( ) submitted by the 10 new Member States. (2005) Brussels: European Commission, Commission Start Working Paper, SEC(2004)256.