Tropický deštný prales je zalesněný biom s trvale teplým a vlhkým podnebím. Tento biom nalezneme zejména v rovníkových oblastech Země. Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales, dále Konžský deštný prales a pralesy na poloostrovech Přední a Zadní Indie. Krom nich ještě existují menší ostrovní pralesy v Karibiku, Indickém oceánu a rovníkové oblasti Pacifiku.
Tropický deštný prales je biom s největším počtem druhů organismů, většina z nich je nejspíše dosud nepoznána. Odhaduje se, že v tropických lesích žijí 2/3 všech známých rostlinných a suchozemských živočišných druhů této planety.
Tropické deštné pralesy se nazývají,,klenoty Země‘‘ a,,největší lékárna světa.‘‘ Zdroje léků Zdroje léků Tropické deštné pralesy se nazývají,,největší lékárna světa‘‘ pro výskyt velkého počtu přírodních léčiv. Téměř polovina užívaných léků pochází z tropických deštných pralesů. Producent kyslíku Často se tvrdí, že tropické pralesy jsou,,plíce světa‘‘. Rostliny sice vytvářejí kyslík fotosyntézou, ale stejné množství kyslíku se spotřebuje při procesu hynutí a rozkladu. Tropické deštné lesy, kde všechny stromy po uhynutí padají na zem, mají rovnováhu produkce a spotřeby kyslíku.
V současné době tropické deštné lesy ubývají. Dnes se většinou soudí, že dochází jednak k jeho kácení (kvůli spotřebě dřeva jako paliva i výrobní suroviny) či vypalování. Ta ale vydrží průměrně 2-4 roky. Za posledních 100 let již zmizelo z povrchu zemského více než 50 % rozlohy tropických deštných pralesů. V Asii zmizela mezi lety třetina tropických pralesů. V roce 1975 byla Amazonie prakticky nedotčena, dnes je jí vypáleno 15%. Mezi následky možná figuruje i zvyšování globálního oteplování, možný další negativní vliv na světové klima.