Lokalizační teorie 3. přednáška

Lokalizační analýza Lokalizační teorie se zabývá lokalizačním rozhodováním podniků a vlivem lokalizace na jejich ekonomickou (podnikatelskou) úspěšnost (na jeho náklady, výnosy, zisk či inovační schopnost) Podnik a jeho prostorové vazby Podnik = otevřený systém, vytvářející rozmanité vztahy (vazby) s okolním přírodním, ekonomickým a sociálním prostředím

Lokalizace, lokalizační faktory Významná část podnikových vztahů je vázána na určitá místa a tak ovlivňují jeho lokalizační rozhodování Tyto vztahy nazýváme lokalizační faktory Lokalizační faktory musí splňovat 2 podmínky: Musí se projevovat v nákladech nebo výnosech podniku (může se jednat také o různé formy nepeněžních nákladů – např. časové náklady, ztráta inovační schopnosti apod.) Nejsou ubikvitní, tzn. nejsou k dispozici na všech místech - jsou prostorově diferencovány podle disponibility (příp. množství), kvality a ceny Vývoj důležitosti lokalizačních faktorů během 19. a 20. století

Nejistoty lokalizačního rozhodování Umístění podniku (volba místa, lokalizace) patří ke klíčovým (konstitučním) rozhodnutím při vzniku podniku (stejně tak jako rozhodnutí o výrobním programu, právní formě, velikosti podniku apod.) Jedná se o dlouhodobé rozhodnutí, které zvláště u velkých podniků, nelze revidovat (rozhodnutí je téměř nevratné), a když, tak za cenu vysokých nákladů – fyzický kapitál, lidský kapitál a síť dodavatelsko- odběratelských vztahů jsou prakticky nemobilní Dlouhodobý plánovací horizont v sobě zahrnuje velkou míru nejistoty – tržní a technologické nejistoty Lokalizační rozhodování má velké požadavky na výzkumné, analytické a plánovací techniky Rozdíly mezi malými a velkými podniky (otázka schopnosti racionálního plánování, dostupnosti zdrojů a organizace)

Základní přístupy k lokalizační analýze Neoklasický (normativní přístup) Behaviorální přístup Strukturalistický přístup

Behaviorální přístupy

stupňovité lokalizační rozhodování: lokalizační rozhodování uskutečňuje nezávisle na jednotlivých prostorových rovinách (např. země, region, obec, stanoviště), přestože je tento rozhodovací proces na všech těchto rovinách ve skutečnosti spojitý. Nejdříve tedy zvolíme zemi, potom region a nakonec stanoviště.

zaměření na zvlášť důležité faktory: při použití této strategie se komplexnost lokalizačního rozhodování redukuje na několik málo zvlášť důležitých faktorů. Wöhe v této souvislosti uvádí různé orientace rozhodování: materiálová, pracovní orientace, orientace podle dopravy a energie, životního prostředí a odbytu hledání uspokojivého stanoviště. Místo toho, abychom brali v úvahu všechna stanoviště a z nich vybírali optimální stanoviště, určíme akceptovatelná kritéria lokalizace a ze stanovišť, která uvedená kritéria splňují, jedno vybereme. Tato strategie je podle Heya a Lamberta vychází z teoretického poznatku, že výsledkem hledání uspokojivého řešení za pomoci určitých domněnek a dostupných informací je optimální řešení

minimální požadavky na lokalizační faktory: při použití této metody se zanedbávají vzájemná působení (interakce) lokalizačních faktorů a jejich komplexní vliv na podnikatelský úspěch. Na potenciálních stanovištích se každý lokalizační faktor posuzuje samostatně, a v úvahu se dále berou pouze stanoviště splňující minimální požadavky na ostatní faktory. napodobování (imitace): při uplatnění této strategie se vybírají stanoviště podobná těm, jaká již zvolily jiné úspěšné podniky. Vychází se z poznatku, že správnost lokalizačního rozhodnutí podniku je neustále „prověřováno“ tržním mechanismem a podniky, které jsou v konkurenčním procesu úspěšné, museli učinit zvlášť dobrá rozhodnutí. Zanedbáváme přitom, že lokalizační předpoklady se neustále mění, a tím i vliv ostatních strategických rozhodnutí na podnikatelský úspěch.

Význam lokalizačních faktorů

Lokalizace ekonomických aktivit (dokončení) Teorie prostorové struktury – aglomerační efekty

Organizační struktura podniku a lokalizační chování Koncept segmentované ekonomiky: jádrové (velké) a okrajové (malé) podniky Velké podniky a jejich prostorová dělba práce (prostorové rozmístění řídící funkce, vědy a výzkumu a výrobních kapacit) Externí kontrola podniků a regionální rozvoj - umisťování poboček velkých podniků v periferních regionech a její efekty (dopady)

Malé a střední podniky Velikostní struktura podniků (EUROSTAT)– mikropodniky (0-9 zaměstnanců), malé podniky (10-99), střední podniky ( ), velké podniky (nad 500) Specifika lokalizačního chování

Faktory ovlivňující zakládání malých a středních podniků odvětvová struktura, vzdělanost pracovních sil regionální podnikatelské tradice Kromě toho: přístup k trhům a tržní dynamika Přístup k rizikovému kapitálu Vlastnictví pozemku/ nemovitosti Lokální/ regionální hospodářská politika Postoj obyvatelstva a politiků k podnikání (obecně)

Ekonomický a společenský význam MSP 1. V případě nejdůležitějších ekonomických ukazatelů úspěšnosti jako je produktivita, zisk a růst často vykazují lepší výsledky než velké podniky; 2. jako samostatné ekonomické jednotky přispívají ke stabilizaci a pluralitě společenského uspořádání (velký počet a různorodou strukturu pracovních míst a podporují vlastní zodpovědnost lidí za jejich jednání a individuální rozvoj více, než velké podniky);

3. MSP přispívají k rozvoji trhu a tržních sil. Působí proti tendencím k monopolizaci. Zajišťují svobodu volby spotřebitelů a rychle se přizpůsobují změnám v oblasti poptávky. 4. vytvářejí bohatou a diferencovanou nabídku. Mohou uspokojovat individuální potřeby zákazníků a vyplňovat tržní mezery (výklenky). 5. podílejí se na technickém pokroku. Využívají poznatků vědy a výzkumu.

6. Mezi spolupracujícími MSP dochází k vyrovnávání rizik, což z regionálně-ekonomického pohledu má stabilizační a protikrizový efekt na ekonomiku. 7. Motivace k výkonu a spokojenost s prací je u osob zaměstnaných v MSP větší, a to především z důvodu větší zodpovědnosti samostatně pracujících zaměstnanců a bezprostředním osobním kontaktům mezi všemi zaměstnanci. 8. Z pohledu zákazníků, zaměstnanců a sousedských vztahů přispívají malé a střední podniky k vyšší kvalitě života. Zajišťují zásobování blízkého okolí, nabízejí zajímavá pracovní místa a většinou méně narušují sousedské vztahy, než velké podniky.

9. V případě, že nejsou MSP závislé na konjunkturálním vývoji velkých podniků (např. z důvodu subdodávek, komplementárního zboží atd.), působí jako prvek stabilizující konjunkturu, protože vyrábějí méně na sklad a jejich výrobní kapacity jsou pružnější. 10. Malé technologie jsou vcelku přívětivější k životnímu prostředí. Spotřebovávají také méně energie. Díky blízkostí ke spotřebitelům mají malé a střední podniky menší požadavky na dopravu, která výrazně zatěžuje životní prostředí. 11. Podíl MSP na přímém exportu je sice malý, musíme jej ale hodnotit s přihlédnutím k nepřímému působení (subdodávky) a k významnému zaměření na zásobování nejbližšího okolí.

Podnikové sítě Diskuse o lokálním/ regionálním prostředí (milieu) Globální sítě Regionální sítě

Technologie a lokalizační chování podniků Prostorové aspekty teorie životního cyklu výrobku 1. Zaváděcí fáze 2. Fáze růstu 3. Fáze zralosti 4. Fáze poklesu Trend zkracování životního cyklu

Prostorová struktura jako výsledek interakce produkčních míst, aglomerační faktory Rozptýlená a koncentrovaná prostorová struktura

Průmyslové odvětvíprocento hodnoty výroby, které zabezpečují 4 největší podniky v daném odvětví podíl (v%) na celkové kapacitě představo- vaný výrobní jednotkou s optimální ekonomickou velikostí zvýšení v % jednotkových nákladů při vybudování výrobní kapa-city o rozměru rovnémpolo-vině optimální ekonomické velikosti investice v mil. USD potřebné k vybudování výrobní jednotky s optimální velikostí rafinérie ropy 371, hutnictví železných kovů 451-2, výroba mědi 9210?? výroba sádry 852-3?4-6 výroba cementu výroba mýdla zpracování kovů 780,3-2?13-20 výroba traktorů slabá125 ost. zemědělská technika 361-1,5mírná? výroba psacích strojů podstatná? výroba osobních aut masný průmysl 412-2,5slabá10-20 konzervárny 270,25-0,52-52,5-3 mlynářství 290,1-0,5?0,7-3,5 palírny lihu 751,25-1, výroba cigaret umělá vlákna výroba obuvi 280,14-0,51-100,5-2 výroba pneumatik 771,4-2, výroba psacích potřeb ?6